Otevřít hlavní menu

Mikuláš Puchník

český právník

Mikuláš Puchník z Černic (pohřben 19. září 1402 v Poděhusích) byla přední osobnost české církevní správy své doby. Byl kanovníkem olomoucké, mělnické a pražské kapituly, oficiál a generální vikář pražské arcidiecéze a později zvolený arcibiskup pražský. Byl také činný jako právnický teoretik, na Karlově univerzitě působil jako mistr a měl titul licenciát práva.

Mikuláš Puchník
Narození 14. století
Úmrtí 1402
Čechy
Alma mater Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Funkce katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

O jeho mládí není příliš známo. Pocházel ze zemanské rodiny, díky které měl Mikuláš spolu s bratry Dobrohostem a Wolfartem statky na Horažďovicku. Mikuláš studoval na Karlově univerzitě, kde se stal roku 1373 bakalářem a o dva roky později mistrem svobodných umění. Poté až do roku 1376 spravoval školu v Roudnici a poté znovu studoval na univerzitě a roku 1383 obdržel licenciát práva. Od roku 1383 působil jako oficiál a toho roku je poprvé doložen jako generální vikář.

Za své služby získal řadu obročí a toto kumulování úřadů mu vyneslo pověst chamtivce. Byl kanovníkem v mělnické a olomoucké kapitule a k tomu byl v roce 1385 zvolen a v roce 1388 papežem potvrzen kanovníkem v kostele sv. Víta. V letech 13911396 spravoval faru u sv. Mikuláše a tento úřad zaměnil za kanovnictví na Pražském hradě u sv. Jiří a Vyšehradě. V roce 1401 také získal faru v moravských Jemnicích.

Vedle toho aktivně působil od roku 1373 na právnické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1385 rozhodoval za českou stranu spor o univerzitní koleje Karolinum, který vedli proti Konrádu Soltowi. Byl činný roku 1392 v procesu proti Matěji z Janova a o rok později vydal obsílku proti královskému komořímu Zikmundu Hulerovi. Publikoval teoretický právní spis Processus judiciarius secundum stilum Pragensem.

Zlom v jeho kariéře představovalo mučení, které proběhlo v roce 1393 spolu s jeho kolegou generální vikářem Janem z Pomuka, který na následky zemřel. Mikuláš musel potvrdit, že se nebude dále o mučení šířit. Ještě téhož roku skončil jako generální vikář (k tomuto úřadu se ale vrátil o dva roky později), na právnické fakultě a následujícího roku i jako oficiál.

Generální vikářem byl od roku 1395 až do roku 1402 s krátkou přestávkou po smrti Jana z Jenštejna do posvěcení Olbrama z Škvorce, kdy se tento titul měnil na administrátora. Po smrti Olbrama byl zvolen, nejspíše pod vlivem Zikmunda Lucemburského, za arcibiskupa, byl i papežem potvrzen. Po zvolení zaplatil 3000 grošů poplatků a ještě 1500 na pohledávkách po předešlých arcibiskupech. Nicméně se odhaduje, že notně bohatý Mikuláš požíval roční důchody ve výši 125 hřiven stříbra. Mikuláš ale zemřel ještě před vysvěcením a arcibiskupem se stal Zbyněk Zajíc z Hazmburka.

LiteraturaEditovat

Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Kuneš z Třebovle
1383-1389
Kuneš z Třebovle,
Mikuláš Puchník z Černic
Nástupce:
Mikuláš Puchník z Černic,
Jan z Pomuku
Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Kuneš z Třebovle,
Mikuláš Puchník z Černic
1389-1393
Mikuláš Puchník z Černic,
Jan z Pomuku
Nástupce:
'
Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
'
1395-1402
Mikuláš Puchník z Černic
Nástupce:
'