Markvarec (Český Rudolec)

část obce Český Rudolec v okrese Jindřichův Hradec

Vesnice Markvarec (německy Markwarding) byla dříve samostatnou obcí 2,3 km severně od Českého Rudolce v nadmořské výšce 524 m. Leží v Javořické vrchovině, v údolí Bolíkovského potoka, na jeho horním toku nazývaném Lipnice. Obec s českým obyvatelstvem, do roku 1900 s výraznou německou židovskou menšinou. Velký počet obyvatel byl evangelického vyznání. V roce 1843 žilo v obci 448 obyvatel v 58 domech a 96 domácnostech. V roce 1976 byl Markvarec sloučen v rámci integrace obcí s obcemi Lipnice a Lipolec, od roku 1980 je vesnice místní částí obce Český Rudolec a je v ní 63 obytných domů. K vesnici patří samota Šprinclův mlýn, která je načtvrt cesty do Českého Rudolce.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[3]

Markvarec
Domy na návsi
Domy na návsi
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Český Rudolec
Okres Jindřichův Hradec
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 119 (2011)[1]
Katastrální území Markvarec (4,29 km²)
PSČ 380 01
Počet domů 60 (2011)[1]
Markvarec
Markvarec
Další údaje
Kód části obce 91766
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V historických pramenech je uváděna v roce 1353,[4] kdy Jan z Rudolce daroval dvůr v Markvarci bratrovi Pešíkovi. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1638 byl Markvarec přičleněn k Dačicím a osudy dačického panství sdílel až do roku 1849. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a dva mlýny. Desátky byly odváděny faře v Českém Rudolci a panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se jezdilo z Markvarce do Dačic. Markvarec byl sídlem židovské komunity již od 2. poloviny 17. století. Synagoga zde byla od roku 1786 a od roku 1794 i hřbitov. Samostatná náboženská obec byla zrušena roku 1888 a její příslušníci byli předěleni do Písečného. Synagoga byla provozována do roku 1898, kdy byla prodána a přestavěna na cementárnu. Podle údajů z roků 1900 byl ve vsi lihovar firmy Zikmund Schulz, který byl v roce 1948 znárodněn a v současné době je mimo provoz. Za první republiky byla ve vsi i četnická stanice. Elektrifikována byla ves až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.[2]

ŠkolaEditovat

Původně byl Markvarec i s Lipnicí příškolen do Českého Rudolce. Od roku 1788 zdejší škola působila po různých domech, až v roce 1876 byla postavena skrovná budova jednotřídní školy. V roce 1895 pak byla postavena nová dvoutřídka. Školu navštěvovalo i žactvo z Lipnice. V roce 1978 byla škola pro malý počet žáků, resp. integrace škol, zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Českém Rudolci.[2]

Památky a pamětihodnostiEditovat

  • Pravidelná obdélníková náves
  • Tvrz (1550–1777) vyhořela a nebyla již obnovena. Její zbytky jsou součástí hospodářského dvora velkostatku.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u rybníka.
  • Bývalá synagoga z roku 1786 (zbourána v 2. polovině 20. století)
  • Židovský hřbitov z konce 18. století v lese jihovýchodně od obce
  • Pomník padlým v 1. světové válce

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 657-660. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 657–660. 

Externí odkazyEditovat