Otevřít hlavní menu

Markétská zahrada

Zahrada břevnovského kláštera aneb Markétská zahrada v Břevnově je společně s klášterem od roku 1991 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1] Dělí se na horní část, označovanou také jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní část, která je na rozdíl od horní části přístupná jen během dne.

Markétská zahrada
Zahrada Břevnovského kláštera
Lokalita Břevnov, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Kód památky 11718/1-1426 (PkMISSezObr) (součást památky Břevnovský klášter)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní informaceEditovat

Městská část: Praha 6, kat. území: Břevnov čp. 1, ulice: Markétská 28 a Markétská 19/25.

Rozlehlá kaskádovitě uspořádaná zahrada o výměře 12,4 hektaru leží v Markétské ulici a je součástí klášterního komplexu benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově na Praze 6. Zahrada se nachází v nadmořské výšce od 325 do 368 m n. m. Ze severní strany sousedí s vysokoškolskou kolejí Na Větrníku.

HistorieEditovat

Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách (založen 14. ledna 993 sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II.) stojí klášter z 1. poloviny 18. století. Roku 2008 oslavil již 1015. výročí svého založení. Od roku 1990 postupně dostává díky četným rekonstrukcím a opravám čistší ráz. O jeho zachování a úpravy se snaží jak Řád svatého Benedikta, tak také úřad Prahy 6, který se na některých opravách finančně podílí. Rehabilitace této národní kulturní památky v jeho původních hranicích včetně hospodářské části a barokní zahrady byla záměrem městské části Praha 6. Roku 1991 byl klášter i se zahradou vyhlášen národní kulturní památkou. V první polovině 18. století vzniklo také dochované členění a koncept barokní zahrady. Už tehdy byl upravován terén a založeny terasy. Na ně navazovalo postavení hlavních terasových zdí a byla dokončena výstavba pavilonu Vojtěška a také oranžérie. Tehdy měla barokní zahrada část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné jako Šudovka, Kuchyňská, Provizorská, Správcovská, Převorská a Farská. Na třetím nádvoří na západ byl Rajský dvůr. Opakované zábory a plenění kláštera v letech 1743, 1848 a 1870 a hlavně požáry se postaraly o nedochování dokladů o výsadbách v těchto zahradách. V místech pod ohradní zdí kláštera u Markétské ulice bývala vestavěná Zahrádkářská kolonie z 60. let 20. století a kvalitní výsadba barokní zahrady a hospodářského zázemí kláštera byla zčásti nahrazena tendenční výsadbou z bříz a náletů. Tento prostor je stejně jako převážná část území nedílnou součástí historického areálu národní kulturní památky Břevnovského kláštera sv. Markéty.[2]

SoučasnostEditovat

 
Zahradní pavilon Vojtěška

Vznikla komplexní studie zpracovaná ing. arch. D. Tůmovou „Úpravy předpolí břevnovského kláštera sv. Markéty“. Řešily zejména sjednocení různorodých ploch zeleně v jeden organický celek včetně zapojení rušené zahrádkářské kolonie do zahradního komplexu, obnovení barokní urbanistické osy ve vazbě na objekt prelatury, úprava provizorního parkoviště a revitalizace biologické složky zahradních ploch s důrazem na řešení problémového stavu břehových porostů. Návrh obnovy vycházel z náznaku historického stavu z období vrcholného baroka a navrhoval zjednodušenou formou rehabilitaci původní zničené podoby klášterního předpolí. Celý prostor byl rozdělen do třech územních částí a s obnovou bylo započato roku 2003. Původní uzavření východní části kláštera je připomenuto v půdorysné stopě parapetní zídkou a mezi ní a hranicí kláštera se nalézá původní barokní užitková zahrada. Malá Markéta – dříve méně udržovaná a zpustlá část vodních ploch i okolní zeleně procházela razantnější úpravou spolu s realizací stromořadí podél barokní cesty. Protékající potok Brusnice vytváří osu celé údolní nivy. V návrhu byla uplatněna úprava s otevřením propustků, které vedou trubkami pod cestami. V krajinářské úpravě se uplatnily dřevěné mostky a lávky. Byla dořešena revitalizace s přirozenější modelací břehů, průběžně byla osazována nová břehová vegetace. Přístupné jsou nejen zahrady, ale i terasy a lesnatá část. Nahlédnout lze i do hřbitova. Vstoupit lze opravenou vstupní branou z Markétské ulice, kterou postavil Kilián Ignác Dientzenhofer roku 1740 a ozdobenou andílky, jejíchž autorem byl Karel Josef Hiernl.[3] V zahradě stojí opatský letohrádek Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se dále nalézá soustava barokních štol, jimiž se do kláštera přiváděla voda, dále terasy a zbytky skleníků. Sochy sv. Benedikta nad vstupní branou a sv. Jana Nepomuckého v severozápadním rohu nádvoří jsou od Karla Josefa Hiernleho, ostatní sochy na fasádě vytvořil Matěj Václav Jäckel.[4] Terasovitě uspořádaná zahrada má v severní části rozsáhlý ovocný sad, kde jsou ovocné stromy staré i 120 let.[5] Součástí areálu jsou klášterní zahrady rozdělené na část přístupnou bez omezení a část klauzurní, která se pro veřejnost otevírá pouze o víkendech a pro přístup k bohoslužbám.[6] V polovině bývalé oranžerie (skleníku) sídlí v současnosti (leden 2014) galerie umění Entrance,[7] v druhé polovině architektonický ateliér.

Realizované opravyEditovat

 
Obnovená oranžerie

První etapa rekonstrukce zahrad a oranžerie byla dokončena v květnu 2012. Opraveny byly tyto části zahrad:

ReferenceEditovat