Otevřít hlavní menu

Markéta Lucemburská (1313–1341)

česká princezna
(přesměrováno z Markéta Lucemburská (1313-1341))

Markéta Lucemburská (8. července 131311. července 1341, Praha) byla bavorská vévodkyně, nejstarší dcera českého královského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Markéta Lucemburská
bavorská vévodkyně
Manžel Jindřich XIV. Bavorský
Narození 8. července 1313
Úmrtí 11. července 1341
Pohřbena Zbraslavský klášter
Potomci Jan I. Dolnobavorský
Jindřich
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Lucemburský
Matka Eliška Přemyslovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Léta Páně 1313 v den svatého Kiliána mučedníka naplnila se české královně, paní Elišce, doba porodu a porodila svou prvorozenou dceru, kterou nazvala jménem paní Markéty, císařovny římské, Markétou.
— Zbraslavská kronika[1]

Vyjednávání o Markétině sňatku započalo během let 1321–1322. Snoubenec, dolnobavorský vévoda Jindřich (1305–1339), syn Štěpána Dolnobavorského a Judity Svídnické, byl po otcově smrti svěřencem římského krále Ludvíka Bavora. Věnem mělo být šest hřiven stříbra. Dohoda byla zlistiněna 12. srpna 1322 v Praze. Po konfliktu Jana s manželkou Eliškou byla malá Markéta ještě téhož roku odvezena na ženichův dvůr v Landshutu.[2] Tam ji následovala i těhotná a zavržená matka.

Neboť královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu...
— Zbraslavská kronika [3]

V exilu a bez svých důchodů zůstala královna Eliška v Bavorsku až do roku 1325, kdy se i s Markétou vrátila zpět do Čech.

Svatba Markéty a Jindřicha se uskutečnila až 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu. Zdá se, že manželství bylo šťastné.[4] Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan, pojmenovaný po českém dědečkovi, k němuž měl ostatně Jindřich velmi měl úzký vztah. Dal králi Janovi k dispozici panství Burghausen, Kufstein a Kitzbühel jako výchozí bod pro výpravy do Tyrolska, Korutan a Itálie[5]a ručil na smlouvách o sňatku svého švagra Jana Jindřicha a Markéty Pyskaté.

Vévoda Jindřich zemřel v září 1339 na lepru a císař Ludvík Bavor si na něm ještě před smrtí vynutil souhlas se sňatkem syna Jana s jeho dcerou.[6][7] Jako tchán se Ludvík Bavor stal poručníkem nezletilého vévody[6] a když chlapec o rok později příhodně zemřel, bylo snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek.[6][pozn. 1]

Ovdovělá Markéta přišla i o vdovské statky[9] a vrátila se do Prahy, kde se měla stát manželkou také čerstvě ovdovělého polského krále Kazimíra III. Zemřela těsně před svatbou v červenci 1341 a byla pohřbena ve Zbraslavském klášteře.

GenealogieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Dle dobových zvěstí byl Jan otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.[8]

ReferenceEditovat

  1. Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 236. 
  2. SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. ISBN 80-205-0291-2. 
  3. Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 333. 
  4. BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková. 
  5. HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 63. Dále jen Hoensch. 
  6. a b c Hoensch, s. 78
  7. Bobková, str. 252
  8. RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy) 
  9. Bobková, str. 253

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat