Rostislav Haličský

Rostislav Haličský (12251263)[1][2] byl mačevský a slavonský bán, uchazeč o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.

Rostislav Haličský
Narození 1227
Úmrtí 1264 (ve věku 36–37 let)
Bělehrad
Potomci Kunhuta Uherská, Griffina Haličská, Béla Mačevský, Michal Bosenský, Anna Rostislavna of Kiev a Alžběta Mačevská
Otec Michal Černigovský
Matka Helena Haličská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary[3] a roku 1243 se oženil s Annou, oblíbenou dcerou svého hostitele.[4]

Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.

Haličsko-volyňský letopis[5]

Tchána podporoval ve střetu s bojovným rakouským vévodou Fridrichem. V červnu 1246 Fridrich napadl Uhersko a v následné bitvě se dostal mezi Rostislavovy oddíly a tam byl bez povšimnutí svého doprovodu zabit.[6] Během roku 1249 se Rostislav za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.[7] Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.[8]

…za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel…

—Haličsko-volyňský letopis[8]

Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským bánem (tj.knížetem-místodržícím uherského krále) se sídlem v Bělehradě.[9] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikájským císařem Theodorem II. a Bulharskem, které se později pokoušel získat pro sebe.[10] Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[1] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b www.fmg.ac
  2. HORIČKA, Martin. Rastislav Černigovský (1225 – 1264) a jeho úloha v uhorských dejinách. Historický zborník. 2020, roč. 30, čís. 1, s. 13–33. 
  3. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 92. 
  4. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. 343 s. ISBN 9 78-80-7021-841-9. S. 26, 96. 
  5. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77. Dále jen Haličsko-volyňský letopis. 
  6. Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 164. 
  7. Haličsko-volyňský letopis, str. 80
  8. a b Haličsko-volyňský letopis, str. 82
  9. Vaníček, str. 33
  10. Horička, str. 27

Externí odkazyEditovat