Městské divadlo Kladno

divadlo v Kladně

Městské divadlo Kladno (zkratka MDK) je profesionální divadlo, jehož zřizovatelem je statutární město Kladno. Působí ve dvou sálech modernisické budovy v Divadelní ulici, která byla postavena v roce 1912 Družstvem pro vystavění domu lidového divadla v královském horním městě Kladně, které peníze na stavbu získávalo pořádáním slavností, akademií a sbírek. Významně přispěly město a okres, v průběhu výstavby také Městská spořitelna v Kladně. Profesionální umělecký soubor působí v městském divadle od roku 1915, v letech 1966–1994 bylo divadlo sloučené s mladoboleslaským pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy (později Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav). Samostatné městské divadlo funguje od roku 1994. V letech 2012-2016 prošlo rekonstrukcí.

Městské divadlo Kladno
Kladno KL CZ Mestske divadlo 054.jpg
StátČeskoČesko Česko
MístoKladno
Typ divadlaprofesionální divadlo
Zaměřeníčinohra, muzikál
Vznik11. května 1912 (slavnostní otevření)
12. září 1915 (první představení stálého souboru)
Počet scén2
Scényhlavní sál
komorní sál zkušebny
divadelní kavárna
venkovní scéna
ZkratkaMDK
ZřizovatelStatutární město Kladno
Budova
Stylmoderna
ArchitektJaroslav Rössler
Doba výstavby1912–1910
Otevření16. dubna 2016
Přestavby2012-2016
Kód památky17366/2-4039 (PkMISSezObr)
Osobnosti
ŘeditelJan Krafka
Umělecký šéfJaroslav Slánský
Pojmenováno poJaroslav Průcha
Další informace
Souřadnice
AdresaDivadelní 1702
272 01 Kladno
UliceDivadelní
Oficiální webhttps://www.divadlokladno.cz/cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umělecký soubor Městského divadla Kladno po rozdělení Středočeského divadla zůstal s výjimkou dvou hereček, které přešly do Boleslavi. V Boleslavi kladenský soubor pravidelně hostuje.

BudovaEditovat

 
Divadlo z ulice J. Hory (2018)

Budova městského divadla stojí na kraji parku zvaného Dvořákovy sady, na místě starého zrušeného hřbitova. Byla zrekonstruována v letech 2012–2016 podle návrhu architekta Davida Vávry. Přibyly také dvě nové scény.[1]

HřbitovEditovat

Část významnějších hrobů byla přenesena na nový centrální kladenský hřbitov, zbytek hrobů zůstal v parku a pod divadlem. v Roce 2015 byla při rekonstrukci archeology prozkoumána část hrobů zasažených stavebními pracemi např. pod hledištěm, část pod jevištěm rekonstruována nebyla.

ExteriérEditovat

Soubor:

InteriérEditovat

Od roku 2016 je po rekonstrukci na stropě hlediště hvězdná obloha a výmalba je tmavší. Vstupní dveře byly doplněny vitrážemi s kladenskými motivy, u šaten byly zachovány secesně artdecové rohy.[1]

Slavnostní oponaEditovat

Jeviště Hlavního sálu je vybaveno oponou od Josefa Weniga, kterou divadlu věnovala v roce 1929 Městská spořitelna. V roce 2016 prošla půlroční rekonstrukcí.[1]

HistorieEditovat

Soubor:

názvy divadla
  • 1943 - Městské divadlo na Kladně
  • 1949-1963: Městské oblastní divadlo v Kladně
  • 1964-1966: Divadlo Jaroslava Průchy
  • 1966-1989: Divadlo Jaroslava Průchy Kladno-Mladá Boleslav
  • 1990-1994: Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav
  • 1994-2009: Středočeské divadlo Kladno
  • od 2010: Městské divadlo Kladno

Počátky ochotnického divadla v KladněEditovat

První ochotnické divadelní spolky

Nová divadelní budovaEditovat

Soubor:

Divadlo Jaroslava PrůchyEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Divadlo Jaroslava Průchy.

V roce 1964 divadlo v Kladně opět změnilo zřizovatele, kterým se stal krajský národní výbor.[2] Do funkce ředitele se po sedmnácti letech vrátil Antonín Dvořák. Ten v té době současně řídil kladenské divadlo a jeho plánem bylo sloučení všech středočeských divadel, k němuž nikdy nedošlo.[3] Bylo však rozhodnuto o sloučení mladoboleslavského a kladenského divadla do jednoho celku pod názvem Divadlo Jaroslava Průchy Kladno – Mladá Boleslav. Posledními vlastními inscenacemi v Mladé Boleslavi byly v roce 1966 hry Hadrián z Římsů (Klicpera) a Tlustý anděl z Rouenu (Hochwälder). Po dobu 28 let sídlilo ředitelství a administrativa divadla v Kladně, společný byl i soubor a program divadla bez jakýchkoli místních odlišností. Mladoboleslavské divadlo fungovalo pouze jako pobočná scéna, za sezónu se zde odehrávaly v průměru jen 2 až 3 premiéry.[2] V roce 1968 začaly probíhat diskuze o možném navrácení samostatného profesionálního souboru do Mladé Boleslavi, pozornost od tohoto tématu však odvedla srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[4] Snížení počtu představení profesionálního souboru v Mladé Boleslavi kompenzovaly zájezdy pražských divadel (týden Městských divadel pražských v září 1967), často zde vystupoval Miroslav Horníček a ochotnický soubor Kolár. Návštěvnost divadla byla poměrně vysoká, průměrně se každého představení zúčastnilo 370 diváků.[5] Po odchodu Antonína Dvořáka do Československé televize v roce 1970 působili ve funkci ředitele divadla postupně Jiří Dohnal, Václav Charvát, Karel Linc a Vlastimil Čaněk.[3]

21. listopadu 1989 se v mladoboleslavském divadle konal slavnostní večer při příležitosti 80. výročí budovy divadla, během kterého herci nečekaně přednesli prohlášení odsuzující zásah proti studentským demonstracím 17. listopadu.[6] V průběhu sametové revoluce pořádal soubor improvizovaná shromáždění před budovou divadla a na Leninově náměstí (dnešní náměstí Republiky).[7] Po zrušení krajů v roce 1990 provozovala divadlo společně města Kladno a Mladá Boleslav spolu s příslušnými okresy pod názvem Středočeské divadlo Kladno a Mladá Boleslav. Ředitelem divadla se stal Jaroslav Toť. Tato společná správa však byla náročná na financování a Mladá Boleslav usilovala o osamostatnění svého divadla.[2] K publikaci tohoto záměru poprvé oficiálně došlo 28. září 1993, jako datum zániku Středočeského divadla byl stanoven červen 1994. Na přelomu let 1993 a 1994 proběhlo výběrové řízení na pozici ředitele městského divadla, v němž zvítězil Mgr. František Skřípek. Uměleckým šéfem se stal jeho spolupracovník Josef Kettner. Poslední představení původního divadla se v Mladé Boleslavi odehrálo 16. června 1994 (Kishonův Oddací list).[8]

SoučasnostEditovat

Nové scényEditovat

Součástí rekonstrukce městského divadla financované městem i z evropských dotací byly také dvě divadelní scény a dvě nové.

  • Hlavní sál
  • Malý sál / malá scéna / zkušeba / baleťák (užívané názvy)
  • Divadelní kavárna
  • Venkovní scéna

RepertoárEditovat

První inscenací samostatného Městského divadla Kladno bylo

V roce 2013 zde měla premiéru hra Vinnetou dramatika Petra Kolečka v režii Ondřeje Pavelky. Titulní roli hrál Vojtěch Kotek, Old Shatterhanda Jakub Prachař, Santera Tomáš Petřík, Sama Hawkense Daniel Čámský, Klekí-petru Marie Štípková, Nšo-či Šárka Opršálová, Ribannu Lenka Zahradnická a Inču-čunu Zdeněk Velen.

SouborEditovat

Po osamostatnění mladoboleslavského divadla zůstal původní umělecký soubor kladenskému divadlu.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

přírodní divadla v okolí Kladna[9]
  • přírodní divadlo Doksy
  • „přírodní divadlo v Hnidousech u mlýna“
  • „přírodního divadla na Barré“ u Motyčína
  • „motyčínské divadlo Na Dunderce“
  • „divadlo Na Bílých vrškách“ na okraji Rozdělova
  • „přírodní divadlo na Valdeku“ u Braškova
  • „přírodní divadlo ve Smečně
  • „zahrada zámku Kladno“ — dosud se hraje, obdobně v parku u divadla („Dvořákovy sady“)
  • hrálo se také v Libušině například na fotbalovém hřišti nebo v Buštěhradě v zámeckém parku

ReferenceEditovat

  1. a b c Kladensky.denik.cz: Oprava kladenského divadla za 178 milionů korun je hotova (4/2016)
  2. a b c Česká divadla, str. 275–277
  3. a b Česká divadla, str. 467–473
  4. MDMB, str. 82
  5. MDMB, str. 83–85
  6. Herčík, str. 153
  7. Herčík, str. 56
  8. MDMB, str. 94
  9. HÁJEK, Roman. Přírodní divadla v okolí Kladna. Kladeno minulé [online]. 2011-01-02 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Jaroslav Rössler-. Styl. 1912, roč. IV, s. 8,9,42.
  • POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 50.
  • SEHNALOVÁ, Mojslava. Stálý soubor Divadla v královském horním městě Kladně 1915, Středočeské divadlo Kladno 2000: almanach k 85. výročí založení profesionálního stálého českého divadla v Kladně. Praha: KORŠACH, 2000. Z historie stálého českého divadla v Kladně, s. 31-61.
  • SEHNALOVÁ, Mojslava. Příspěvek k historii stavby divadelní budovy v Kladně. Slánský obzor. 2002, roč. 10, s. 68-75.
  • ČERNÝ, Otakar. Divadlo na Kladně. Kladno: Statutární město Kladno, 2018. ISBN 978-80-88082-12-5.

Externí odkazyEditovat