Lubušské vojvodství

Lubušské vojvodství (polsky Województwo lubuskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na západě země u hranic s Německem na pomezí čtyř historických regionů: Slezska, braniborské Nové marky, Velkopolska a Dolní Lužice. Sídlem vojvody (vládní správy) je město Gorzów Wielkopolski a samosprávných orgánů (maršálek a zastupitelstvo) Zelená Hora. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2.

Lubušské vojvodství
Województwo lubuskie
Zielona Góra
Lubušské vojvodství – znak
znak
Lubušské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Lubusz in Poland (+rivers).svg
Hlavní městoGorzów Wielkopolski (vojvoda)
Zielona Góra (samospráva)
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha13 987,93 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 010 177 (2020)
Hustota zalidnění72,2 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Podřízené celkyOkresy
 • městské: 2
 • venkovské: 12
Gminy
 • městské: 9
 • městsko-vesnické: 34
 • vesnické: 39
VojvodaWładysław Dajczak (PiS)
MaršálekElżbieta Polak (PO)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-08
NUTSPL43
Označení vozidelF
Oficiální webwww.lubuskie.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historické regiony a LubušskoEditovat

Lubušské vojvodství zahrnuje části několika historických zemí, které před rokem 1945 nikdy netvořily jeden celek. Jsou to:

 
Nová marka na sklonku 15. století
 
Lubušsko ve středověku

Zemská příslušnost centrální části vojvodství s městy Świebodzin, Krosno Odrzańskie a Sulechów je sporná: jedná se o původně slezská území, která na sklonku 15. století (Krosno, Sulechów), případně na začátku 19. století (Świebodzin), připadla Braniborsku.

Na základě Jaltské a Postupimské konference byla určena nová východní hranice Německa na Odře a Lužické Nise. Inkriminované území připadlo socialistickému Polsku a proběhla na něm téměř úplná výměna obyvatelstva. Ze začátku bylo spravováno v rámci Obvodu II. Dolní Slezsko (jižní část) a Obvodu III. Západní Pomořansko (severní část)[pozn. 2], načež v září 1945 došlo k přičlenění podstatné jeho části s Gorzówem a Zelenou Horou k Poznaňskému vojvodství a zbytku v červnu 1946 k Vratislavskému.

V roce 1950 vzniklo „staré“ Zelenohorské vojvodství a byl tak poprvé v dějinách vytvořen administrativní celek v hrubých rysech odpovídající dnešnímu Lubušskému vojvodství (patřil k němu navíc okres Hlohov). Při zavedení 49 „malých krajů“ roku 1975 došlo k jeho rozdělení mezi Gorzówské a „nové“ Zelenohorské s výjimkou Wschowy, která odteď spadala pod Lešno, a Hlohova přičleněného k Lehnickému vojvodství.

Správní reforma z roku 1998 vlastně obnovila Zelenohorské vojvodství z období 1950–1975 (vyjma Hlohova), přičemž Gorzów Wielkopolski se stal jeho druhým hlavním městem a název byl změněn na kvazihistorický. Ten je odvozen od městečka Lubuš (Lebus), které nyní leží mimo jeho území na německém břehu Odry a ve středověku bylo centrem kmenového území slovanských Lubušanů, na něž se polská poválečná propaganda odvolávala při odůvodňování svých historických nároků na „znovuzískaná území“. Lubušsko v tom smyslu tvořila oblast na Odře mezi ústím Lužické Nisy a Noteće, zahrnovalo tedy zhruba severozápadní čtvrtku dnešního vojvodství.[1]

Po druhé světové válce a zejména po roce 1998 byl termín Lubušsko (polsky Ziemia Lubuska) oprášen a získal nový význam jakožto synonymum pro území celého Lubušského (dříve Zelenohorského) vojvodství, které dnes fakticky tvoří jednu funkční oblast a vzhledem k poválečné výměně populace a vymizelé braniborské, lužické či slezské identitě současných obyvatel se také stává novým kulturně-zeměpisným regionem na mapě Polska.[2][3][4]

GeografieEditovat

Lubušské vojvodství má rozlohu 13 987,93 km². V červnu 2020 čítalo 1 010 177 obyvatel[5] a je tak po Opolským druhým nejméně lidnatým polským vojvodstvím. Míra urbanizace činí 64,95 %[6], hustota zalidnění je na polské poměry značně podprůměrná (72,21 obyv./km²).

Nachází se na západě Polska a sousedí:

Celé území vojvodství se rozkládá v nížinných oblastech, které jsou součástí Středoevropské nížiny, přesněji Středopolských nížin nebo Jihobalstského pojezeří. Míra zalesnění je s odstupem nejvyšší v Polsku – v roce 2018 činila 49,3 %.[7] V Lubušském vojvodství se nachází Národní park Ústí Warty, část Drawenského národního parku a dále osm chráněných krajinných oblastí (park krajobrazowy). Z více než 500 jezer jsou největší Sławskie v okrese Wschowa, Niesłysz poblíž Świebodzina a Osiek u městečka Dobiegniew. Vodní plochy představují přes 9 % území vojvodství.[8]

OkresyEditovat

 
Administrativní mapa vojvodství

Lubušské vojvodství je rozděleno na 12 okresů a dvě města s postavením okresu (městské okresy) – Zelená Hora (141 222 obyvatel[9]) a Gorzów Wielkopolski (123 609 obyvatel[10]). Třetím stupněm administrativního členění jsou 82 gminy, z toho 9 městských, 34 městsko-vesnické a 39 vesnických.

Okres Sídlo Počet obyvatel (2019)
  Okres Gorzów (Powiat gorzowski) Gorzów Wielkopolski 71 836
  Okres Krosno Odrzańskie (Powiat krośnieński) Krosno Odrzańskie 54 829
  Okres Międzyrzecz (Powiat międzyrzecki) Międzyrzecz 57 565
  Okres Nowa Sól (Powiat nowosolski) Nowa Sól 86 156
  Okres Słubice (Powiat słubicki) Słubice 46 929
  Okres Strzelce-Drezdenko (Powiat strzelecko-drezdenecki) Strzelce Krajeńskie 49 009
  Okres Sulęcin (Powiat sulęciński) Sulęcin 35 193
  Okres Świebodzin (Powiat świebodziński) Świebodzin 55 790
  Okres Wschowa (Powiat wschowski) Wschowa 38 831
  Okres Zaháň (Powiat żagański) Zaháň 78 953
  Okres Zelená Hora (Powiat zielonogórski) Zelená Hora 75 559
  Okres Żary (Powiat żarski) Żary 96 111

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Landsberg an der Warthe obdržel v roce 1945 polský název Kobylagóra, záhy změněn na Gorzów nad Wartą. V květnu 1946 byl přejmenován na Gorzów Wielkopolski přestože k Velkopolsku v žádném historickém období nepatřil a pouze v letech 1945–1950 byl prozatímně součástí Poznaňského vojvodství. Odstranění přídavného jména Wielkopolski z názvu je v 21. století předmětem veřejné debaty ve městě.
  2. Takzvaná Znovuzískaná území se v prvních měsících polského panování dělila na čtyři správní obvody: I. Opolské Slezsko, II. Dolní Slezsko, III. Západní Pomořansko, IV. Mazurský

ReferenceEditovat

  1. KORCZ, Władysław: Ziemia Lubuska w historiografii polskiej, 1983. Dostupné online.
  2. OSĘKOWSKI, Czesław: Ziemia Lubuska – rodząca się tożsamość, nowe aspiracje, 2019. Dostupné online.
  3. NODZYŃSKI, Tomasz; TURECZEK, Marceli. Ziemia Lubuska: dziedzictwo kulturowe i tożsamość regionu w perspektywie powojennego siedemdziesięciolecia. Zielona Góra – Gorzów Wielkopolski: Polskie Towarzystwo Historyczne, 2015. 398 s. ISBN 9788394090715. (polsky) 
  4. WOŹNIAK, Henryk Maciej. Jaka jest lubuska tożsamość? O ile jest.... Gazeta Wyborcza [online]. 7.3.2008. Dostupné online. 
  5. Obyvatelstvo podle vojvodství – údaje ke dni 30. 6. 2020
  6. Údaje za rok 2018
  7. Lubuskie.pl: Lubušské – polský zelený ostrov (Lubuskie – polska zielona wyspa).
  8. Lubuskie.pl: Lubušské je pravá země jezer (Lubuskie to prawdziwa kraina jezior).
  9. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019
  10. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019

Externí odkazyEditovat