Międzyrzecz

sídlo v Lubušském vojvodství v Polsku

Międzyrzecz (německy Meseritz, latinsky Mederecensis, česky Meziříčí) je město v PolskuLubušském vojvodství ve stejnojmenném okrese. Leží při soutoku řek Obry a Paklicy, 40 km jihozápadně od Gorzówa, 93 km západně od Poznaně. Roku 2018 mělo město zhruba 18 tisíc obyvatel.

Międzyrzecz
Radnice v Międzyrzeczi
Radnice v Międzyrzeczi
Międzyrzecz – znak
znak
Międzyrzecz – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška50–53 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíLubušské
OkresMiędzyrzecz
GminaMiędzyrzecz
Międzyrzecz
Międzyrzecz
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel18 099 (2018)
Správa
StarostaRemigiusz Lorenz
Vznik10. století
Adresa obecního úřaduRynek 1
Międzyrzecz
PSČ66–300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Historie Międzyrzecze sahá do 2. poloviny 10. století, kdy ji kníže Měšek I. začlenil do Polského knížectví jakožto obrannou pevnost polské západní hranice.

Klášter editovat

Pravděpodobně roku 1002 přišli z Čech dva mniši Benedikt a Pavel z poustevny okruhu sv. Romualda (vyškolení v Pereu u Ravenny) a založili z podnětu polského krále Boleslava Chrabrého opatství benediktinů. Stálo v lese, v neurčené vzdálenosti od hradu. Tento klášter byl jedinou známou řeholní lokalitou v Polsku z období před rokem 1040. Komunitu dále tvořili polští mniši Matouš a Izák, a dva laici: kuchař Kristýn a jeho bratr Barnabáš. V čele konventu měl stát Bruno z Querfurtu, který se však cestou zdržel. Bratři dostali dar stříbra, který vyvolal zájem lupičů, ti v listopadu 1003 bratry přepadli a povraždili. Tragédii popsal Bruno z Querfurtu jako legendu o umučení pěti bratří svatého Vojtěcha. Klášter dále vedl eremita Anton (podle Kroniky Dětmara Merseburského se jmenoval Tuni) a roku 1004 jej poznaňský biskup jmenoval prvním meziříčským opatem. Týž opat byl v letech 1015-1018 rovněž diplomatem, zastupoval krále Boleslava Chrabrého na dvoře císaře Jindřicha II.. Konvent tehdy tvořilo 15 mnichů. Za krize polského státu ve 30. letech 11. století klášter zanikl a těla Svatých pěti bratří byla přenesena do Hnězdna. Přesné místo kláštera nebylo nalezeno.[1]

Kolonizace editovat

Vesnice Międzyrzecz byla kolonizována a vysazena na město. Městská práva získala mezi lety 1230 a 1248, konkrétní datum není známé. Roku 1520 bylo bohaté město vyrabováno a poničeno Řádem německých rytířů. Při Druhém dělení Polska bylo město zabráno Pruskem.

Nová doba editovat

Po První světové válce se město ocitlo nedaleko polsko-německé hranice; zůstalo Německu. Během Druhé světové války sem bylo nacisty deportováno a zavražděno na deset tisíc lidí. 29. května 1944 se zde odehrála letecká bitva mezi LuftwaffeLetectvem USA. 30. ledna 1945 bylo město osvobozeno a po 152 letech se vrátilo Polsku.

Památky editovat

 
Hrad
 
Gotický kostel sv. Jana Křtitele
 
Kostel sv. Vojtěcha
  • Zřícenina hradu, ze 13. století, silně dostavěna; nyní muzeum
  • Radnice, pozdně barokní, z let 1743-1752, v roce 1831 upravena klasicistní fasádou
  • Kostel sv. Jana Křtitele, gotická cihlová stavba, postavená kolem roku 1500
  • Kostel sv. Vojtěcha (1834), klasicistní, do roku 1945 protestantský, od roku 1947 katolický
  • Kostel Povýšení svatého Kříže, novogotická cihlová stavba, postavená v letech 1901-1904
  • Řecko-katolický kostel sv. Cyrila a Metoděje, původně luteránský, novogotická stavba z 19. století
  • Bývalá synagoga, budova z let 1825-1827
  • Židovský hřbitov
  • Hasičské muzeum (v místní části Kęszyca Leśna)

Partnerská města editovat

  Andrésy, Île-de-France, Francie
  Vlagtwedde, Groningen, Nizozemsko
  Halderberge, Severní Brabantsko, Nizozemsko

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 316

Externí odkazy editovat