Otevřít hlavní menu

Lokomotiva řady 743 (původním označením T 466.3) je dieselelektrická lokomotiva vycházející z řady 742 s využitím mnoha nových konstrukčních prvků a úprav, zejména dosazenou elektrodynamickou brzdou. Výroba jednorázové desetikusové série proběhla roku 1987 a stroje byly určeny pro dopravu nákladníchosobních vlaků na Tanvaldské ozubnicové dráze a dalších sklonově náročných tratích v okolí Liberce. V osobní dopravě nahradily motorové vozy řady 820 a další starší vozidla. Díky poklesu výkonů po roce 2000 lokomotivy zasáhly do provozu i jinde – nasazovány byly v Děčíně, Mostě a nejnověji od roku 2013Českých Budějovicích. Na Liberecku zůstávají čtyři stroje pro dopravu manipulačních vlaků v okolí.

Motorová lokomotiva řady 743
(dle označení UIC)
CDC 743010 Liberec.jpg
Staré označení ČSD T 466.3
Tovární označení T 466.3
Základní údaje
Výrobce ČKD Praha
Rok výroby 1987
Počet vyrobených kusů 10
Provozovatel (ČSD, ČD), ČD Cargo
Období provozu 1987–dosud
Výkon prvotního motoru 800 kW
Maximální tažná síla 205 kN
Trvalá tažná síla 123 kN
Trvalá rychlost 17 km/h
Maximální rychlost 90 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 66 t
Délka přes nárazníky 13 600 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
80 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Bo´ Bo´
Přenos výkonu elektrický stejnosměrný
Typ spalovacího motoru K 6 S 230 DR
Seznam českých a slovenských lokomotiv

VznikEditovat

 
Výchozí typ – lokomotiva řady 742

V osmdesátých letech byly v pražské lokomotivce ČKD hromadně vyráběny lokomotivy řady T 466.2 (později 742) pro tehdejší Československé státní dráhy (ČSD). I přes počáteční problémy a některé ne zcela ideální parametry (např. dosti omezený výhled) se staly spolehlivými a v provozu poměrně oblíbenými vozidly.[1] Na Tanvaldské ozubnicové dráze tou dobou stále sloužily již 20 let staré lokomotivy řady T 426.0 (715), původem z Rakouska.[2] Šlo o „pravé“ ozubnicové lokomotivy, které se však stávaly čím dál méně spolehlivými, nehospodárnými a zastaralými.

Po roce 1984 proto vznikla myšlenka úpravy stávající řady 742 na speciální verzi, schopnou (mimo jiné i díky dosazení elektrodynamické brzdy) provozu na této sklonově velmi náročné dráze.[1] První lokomotivou řady 742 s elektrodynamickou brzdou se stala 742.369 z depa Benešov, na které byla zástavba nových komponentů ověřována.[2] Mezi lety 1984 a 1985 prošla tato lokomotiva testováním na tanvaldské dráze a jako adhezní lokomotiva obstála s velmi dobrými výsledky, které řadu 715 předčily.[1][2] Na základě poznatků ze zkoušek této lokomotivy bylo poté s mírnými úpravami vyrobeno v jednorázové sérii 10 lokomotiv řady 743.[3] Stroje byly dodávány ještě v době platnosti řadového označení T 466.3, ale jako první vozidla dodaná z výroby nesly na tabulkách již nové označení 743.001 až 743.010. Staré označení bylo provedeno pouze barvou.

PopisEditovat

Stejně jako řada 742, ze které jsou lokomotivy odvozeny, jde o dieselelektrickou lokomotivu kapotového provedení. V předním, větším představku je nastojato umístěn čtyřdobý vodou chlazený vznětový šestiválec ČKD K 6 S 230 DR. Motor je spojen s trakčním generátorem TD 805, jenž převádí energii na elektrickou. Ta je pak využita k pohonu čtyř trakčních motorů typu TE 015, umístěných v podvozcích (pro každé dvojkolí jeden).

Proti původní řadě jsou však provedeny některé změny, z nichž jmenujme alespoň ty hlavní:

  • nová elektrodynamická brzda (EDB) o výkonu 1000 kW
  • tím vyžádaný elektrický pohon ventilátorů trakčních motorů
  • umístění odporníku EDB si vyžádalo nové uspořádání zadního představku
  • výkon spalovacího motoru je seřízen na 800 kW a motor má elektronický regulátor
  • kapoty, i když vyhlížejí stejně, jsou nově konstruovány s dvojitými stěnami.

ProvozEditovat

 
Lokomotiva 743.004 v původním nátěru ve stanici Horažďovice předměstí

Celá řada byla po vyrobení a zkouškách dodána do lokomotivního depa Liberec, část lokomotiv byla přidělena do strojové stanice Tanvald s určením právě pro ozubnicovou dráhu. Od nového jízdního řádu v květnu 1988 plně nahradily stroje T 426.0, které tak byly odstaveny do zálohy nebo zrušeny.[2] Nové lokomotivy převzaly veškerou osobní i nákladní dopravu na „Zubačce“ a zajížděly i na přilehlé tratě do Železného Brodu či přes Smržovku do Liberce.[2] Liberecké stroje obsadily dopravu místních nákladních vlaků na ramenech do Turnova, Jablonného v Podještědí a Varnsdorfu.[2] V počátcích také zajišťovaly dopravu osobních vlaků přes Českou Lípu až do Lovosic.[3] Již v srpnu 1990 provoz poznamenala tragická nehoda u Spálova, při které byla těžce poškozena poslední vyrobená lokomotiva 743.010.[4][5] Po náročné opravě, provedené přímo v depu v Kořenově, se však počátkem roku 1992 vrátila do provozu.[2][5]

Během provozu v Tanvaldu lokomotivy prošly drobnými úpravami s cílem zjednodušit a zkvalitnit jejich obsluhu. Roku 1994 získala lokomotiva 743.010 zařízení PAKS, které znemožňuje překročit předem navolenou rychlost. Později bylo dosazeno i na stroje čísel 001 a 003.[2] Po dodávkách nových motorových vozů řady 843 do libereckého depa v polovině 90. let byly stroje řady 743 v osobní dopravě nasazovány čím dál méně a jejich hlavní doménou se stala nákladní doprava. Od roku 1998 se jejich akční rádius rozšířil i na Frýdlantský výběžek.[2]

Díky poklesu výkonů na Liberecku odešly tři lokomotivy v prosinci 2003 do České Lípy, aby nahradily místní stroje řady 742.[6] Zde sloužily zejména na trati do Bělé pod Bezdězem a Jablonného v Podještědí.[6] Po této nedlouhé epizodě putovaly v lednu 2005 do Děčína.[6] Dlouhodobě klesající objem přeprav podnítil možnost nasazení lokomotiv i jinde – koncem roku 2006 přešla první lokomotiva 743.007 do Mostu.[6] Od následujícího roku zde byly čtyři stroje nasazeny na posunu na místním seřaďovacím nádraží (kde byla využitelná elektrodynamická brzda) a v dopravě lehkých nákladních vlaků po okolí.[3] Koncem roku 2007 vznikla dceřiná společnost ČD Cargo a všechny lokomotivy této řady připadly právě jí, se zařazením do SOKV Ústí nad Labem, pracoviště Liberec a Most. V létě 2013 byly tyto čtyři mostecké spolu se dvěma libereckými předány do depa České Budějovice.[7] Jejich hlavním posláním na jihu Čech je náhrada nehospodárných a příliš výkonných strojů řad 749 a 751 na manipulačních vlacích do Českého Krumlova, Volar, Prachatic či v okolí Písku. Provozovány jsou i ve dvojicích s využitím dvojčlenného řízení.[8] Zbylá čtveřice stále zůstává v Liberci, kde dopravuje místní nákladní vlaky, nebo posunuje na tamním seřadišti. Přestože tak jde o lokomotivy původně vyrobené pro tanvaldskou ozubnicovou trať, jejich využití zde je již minimální a většina strojů pracuje zcela jinde.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. 1. vyd. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0. S. 126. [Dále jen ŽM]. 
  2. a b c d e f g h i PROKEŠ, Petr. Lokomotivy řady 743 [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c VYSKOČIL, Václav. Lokomotivy řady 743 [online]. Vlaky.net, 2008-05-26 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  4. VRABEC, Jan. Blíží se devatenácté výročí neštěstí u Spálova [online]. Jablonecký deník, 2009-08-22 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b ŽM, s. 127
  6. a b c d ŽM, s. 128
  7. http://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/1292-archiv-15.html
  8. http://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/1292-archiv-17.html

LiteraturaEditovat

  • KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0. 
  • BITTNER, Jaromír; KŘENEK, Jaroslav; SKÁLA, Bohumil; ŠRÁMEK, Milan. Malý atlas lokomotiv 2011. Praha: Gradis Bohemia, 2011. 392 s. ISBN 978-80-86925-08-0. 
  • SKÁLA, Bohumil. Pod značkou ČKD (90 let výroby lokomotiv). Praha: NADAS, 1990. 301 s. ISBN 978-807030-058-2. 

Externí odkazyEditovat