Wikipedie:Jak číst infobox železnicích hnacích vozidel
Lokomotivy i ostatní kolejová vozidla mají řadu technických parametrů, které je možné sledovat.
Základní údaje
editovatVýrobce
editovatVýrobce je firma, která daný typ vozidla vyráběla. Některé typy mohly být vyráběny více firmami (kvůli výrobním kapacitám nebo přesunu výroby) nebo případně ve spolupráci více firem (např. jedna firma dodávala mechanickou část a druhá elektrickou výzbroj).
Provozovatel
editovatProvozovatel (nebo také společnost) je organizace, která daný typ lokomotivy provozuje. Obvykle se jedná o některou železniční společnost, ale může jít např. o důlní firmu, továrnu s železniční vlečkou, soukromého dopravce apod. Jeden typ lokomotivy může být samozřejmě provozován více provozovateli.
Konstrukce
editovatZejména u prvních lokomotiv jméno konstruktéra, kdy konstrukce celého stroje byla dílem jedné osoby. O ostatních případů název projekční kanceláře, může být shodné s výrobcem.
Výroba
editovatDílna nebo společnost, která stroj(e) vyráběla (vyrábí) nebo výrobce prvního kusu nebo výrobce popisového stroje.
Rok výroby
editovatZa rok výroby se obvykle považuje rok, kdy byla lokomotiva dokončena a zprovozněna (1. kus nebo popisovaný kus). Tento údaj se nemusí shodovat s rokem, v němž došlo k získání povolení k provozu nebo v němž byla lokomotiva do provozu nasazena. Zejména u prototypů a experimentálních strojů může být obtížné tento údaj stanovit.
Období provozu
editovatRozmezí let pravidelného provozu.
Míst k sezení
editovatU motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.
Míst k stání
editovatU motorových vozů, parních tramvají, tramvají, pozemních lanovek.
Prázdná hmotnost
editovatHmotnost bez náplní (např. nafty v nádrži) (kg).
Hmotnost ve službě
editovatHmotnost plně vyzbrojeného stroje (plné nádrže, plný tendr, plné vodojemy apod.) (kg).
Hmotnost s cestujícími (maximální přípustná hmotnost)
editovatJako hmotnost ve službě + povolené zatížení přepravovanými osobami (kg), popřípadě nákladem.
Adhezní hmotnost
editovatAdhezní hmotnost je ta část hmotnosti hnacího vozidla, jejíž tíha působí na hnané nápravy, které vyvozují tažnou sílu prostřednictvím adheze.
Délka přes nárazníky
editovatDélka stroje přes nárazníky, je-li delší než délka přes spřáhla (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.
Délka přes spřáhla
editovatDélka stroje přes spřáhla, je-li delší než délka přes nárazníky, nárazníky na některých strojích nemusí být použity (mm), u parních lokomotiv se udává bez tendru.
Vzdálenost mezi osami krajních dvojkolí (mm).
Rozvor podvozku (pevný rozvor)
editovatVzdálenost mezi osami krajních dvojkolí podvozku (mm).
Průměr kol nových/opotřebených
editovatU nových vozidel se zpravidla udávají obě hodnoty (mm).
Minimální poloměr projížděných oblouků
editovatLimitní hodnota minimálního poloměru oblouku, který stroj může bezpečně projet (m).
Rozchod koleje (nezaměnit s rozchodem dvojkolí) vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. Udává se v milimetrech, i když historicky většina hodnot vznikla přepočtem z měr v anglických jednotkách (palec). Jako parametr vozidla se udá jmenovitá hodnota rozchodu, pro který je vozidlo určeno. Skutečný rozchod koleje se může od jmenovité hodnoty odlišovat v rámci tolerancí a v obloucích malých poloměrů se přidává rozšíření; měří se rozchodkou.
Vytápění vlaku
editovatZpůsob a zdroj vyhřívání prostoru pro cestující (parní, naftové, elektrické, lokální, centrální ...)
Druh brzdy, která brzdí pouze stroj jako takový.
Brzdí přeměnou pohybové energie na elektrickou energii. Tato energie je buď mařena (např. v odpornících nebo kotoučích vířivé brzdy) nebo využita (např. rekuperována zpět do napájecí sítě, akumulátorů nebo superkapacitorů).
Rekuperační brzda
editovatSpeciální typ elektrodynamické brzdy. Brzdí pomocí takového technického řešení, které dovoluje vracení jinak mařené energie zpět do zdroje nebo jiného úložiště energie.
Záchranná brzda
editovatBezpečnostní prvek zastavení stroje, soupravy, který může aktivovat jakákoliv osoba nacházející se v nebezpečí přepravující se soupravou nebo vlakem .
Havarijní brzda
editovatU pozemních lanových drah. Brzda působí zcela nezávisle na ostatních systémech stroje, zpravidla na mechanickém principu (pružina), při přetržení tažného lana.
Vlaková brzda
editovatDruh brzdy, která ovládá brzdný systém v připřažených vagonech nebo soupravě.
Parametry pohonu
editovatZde jsou uvedeny jak parametry pojezdu, tak především vlastnosti, odpovídající dané trakci.
- U parních lokomotiv jsou to vlastnosti soustavy kotel-parní stroj.
- U elektrických a dieselových strojů vlastnosti motorů a přenos výkonu na pojezd.
Uspořádání pojezdu je konstrukční provedení pojezdu lokomotivy nebo jiného kolejového vozidla. Popisuje především počet a umístění náprav a které z nich jsou hnané.
Hodinový výkon
editovatVýkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) zatížené z vychlazeného stavu dosáhnou za dobu jedné hodiny maximální dovolené teploty vinutí (míra krátkodobé přetížitelnosti). Udává se v kW nebo HPS.
Trvalý výkon
editovatNejvyšší výkon, při kterém elektrické stroje (typicky trakční motory, příp. trakční generátor) mohou pracovat trvale z hlediska maximální dovolené teploty vinutí (teplota vinutí se ustálí na této hodnotě). Hodnota v kW nebo HPS.
Trvalá rychlost
editovatHodnota v km/h. Rychlost při trvalém výkonu.
Maximální tažná síla
editovatHodnota v kN nebo t.
Trvalá tažná síla
editovatHodnota v kN nebo t.
Maximální provozní rychlost
editovatMaximální povolená rychlost stroje pro bezpečný provoz, nižší než konstrukční rychlost (km/h).
Konstrukční rychlost
editovatRychlost, na kterou je stroj konstruován (km/h).
Přetlak páry
editovatU parních lokomotiv, tlak v kotli (MPa, bar).
Počet válců
editovat- Parní lokomotivy mají v drtivé většině případů dva válce. U novějších rychlíkových strojů obvykle tři válce, u členěných lokomotiv nejčastěji čtyři válce.
- Motory dieselových lokomotiv mají podle výkonu většinou od 6 do 16 válců.
Průměry válců
editovat- u parních lokomotiv spolu s ostatními parametry spoluurčuje výkon a tažnou sílu (mm).
- u spalovacího motoru ovlivňuje charakteristiku motoru (průběh výkonu a točivého momentu v závislosti na otáčkách) (mm).
Zdvih pístů
editovat- u parních lokomotiv spolu s průměrem hnacích kol převod a tím i maximální dosažitelnou rychlost lokomotivy (mm).
- u spalovacího motoru spoluurčuje charakteristiku motoru (mm).
Rozvod
editovatKonstrukční typ rozvodu parního stroje lokomotivy sloužícího k:
- vedení páry do správných komor válců
- reverzaci
- spuštění a zastavení stroje
- k nastavení plnění, od kterého se odvíjí výkon a účinnost
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí
editovatDůležitý parametr který spoluurčuje rychlost a tažnou sílu.
- u parních lokomotivy přibližně platí, že průměr přes 1500 mm je u lokomotiv pro osobní vlaky a rychlíky a menší u lokomotiv pro nákladní a místní osobní vlaky.
- u ozubnicových železnic má průměr stejný význam jako výše, pokud se na trati používají i adhezní úseky.
Průměr ozubeného kola
editovatU ozubnicových železnic průměr ozubeného kola zapadající do ozubeného hřebene (mm).
Ozubnicový systém podle zvolené konstrukce a principu:
- Riggenbachova ozubnice
- Strubova ozubnice
- Locherova ozubnice
- Abtova ozubnice
Počet hřebenů
editovatPočet hřebenů u Abtovy ozubnice
Průměr běhounů
editovatBěhoun je dvojkolí, na které se nepřenáší tažná síla lokomotivy. Využívá se ke zlepšení jízdních vlastností nebo ke zmenšení nápravových tlaků (mm).
Výhřevná plocha
editovatUdává se v m² na straně ohně (díky zaoblení a velké tloušťce plechů se plocha na straně ohně a vody mírně liší). Dělí se na přímou (to je plocha vnitřku skříňového kotle, spalovací komory a případně varníku a varných trubek), a nepřímou (plocha trubek ve válcovém kotli).
Počet kouřovek/žárnic
editovatPočty trubek v kotli. Žárnice jsou trubky o větším průměru, v nichž jsou umístěny přehřívačové články.
Počet plamenců
editovatU parních lokomotiv.
Plocha přehřívače
editovatPlocha přehřívačových článků v m²
Plocha roštu
editovatUdává se v m².
Typ motoru
editovatTyp prvotního motoru (naftový, benzinový, turbína ...)
Výkon prvotního motoru
editovatVýkon prvotního motoru (kW)
Palivo
editovatNafta, benzin, mazut, olej, plyn, uhlí ...
Otáčky motoru
editovatJmenovité otáčky motoru (ot/min).
Maximální otáčky motoru
editovatMaximální (povolené) bezpečné otáčky motoru (ot/min) - nejspíš se neuplatní, u kolejových vozidel jsou jen jedny jmenovité otáčky.
Otáčky motoru při maximálním kroutícím momentu
editovatOtáčky spalovacího motoru, při kterých motor dodává maximální kroutící moment (ot/min).
Přenos výkonu
editovatDruh přenosu výkonu u motorových lokomotiv, motorových vozů (mechanický, hydrodynamický, elektrický ...)
- Napájecí soustava stejnosměrná (DC), napětí (V, kV).
- Napájecí soustava střídavá (AC), jednofázová, třífázová, napětí, frekvence (V, kV, Hz).
- pantograf úplný, poloviční (zjednodušený), lyrový (smyčkový), tyčový
- kolejnicový sběrač proudu horní-dolní-boční (např. metro)
Počet sběračů proudu
editovatu kolejnicového sběrače počet všech sběračů na podvozku (podvozcích) jednoho stroje
Regulace výkonu
editovatU elektrických lokomotiv odporová, elektronická ...
Typ trakčního motoru
editovatPodle elektrické soustavy a konstrukce lokomotivy, např. sériový motor.
Výkon trakčního motoru
editovatMožný maximální dodávaný výkon motoru (kW, HPS).
Přenos kroutivého momentu
editovatTento parametr udává, jakým způsobem dochází k přenosu krouticího momentu z trakčního motoru na nápravu (ozubený převod, spojka, kardanova hřídel ...).
Označení
editovatU lokomotiv ČSD se jedná o číselné značení Ing. Kryšpína, kde první číslice zvětšená o 3 označuje objem uhláku v m³ a další dvě číslice objem vodojemu taktéž v m³. U tendrů jiných železnic se obvykle neuvádí.
Hmotnost prázdná/plná
editovatUdává se hmotnost prázdného a hmotnost plně nazbrojeného tendru v tunách.
Obsah uhlí
editovatObjem uhláku v m³.
Obsah vody
editovatObjem vodojemů v m³ (což je totéž, co hmotnost v tunách).
Počet náprav
editovatPočet náprav tendru, pokud není pojezd tendru součástí pojezdu lokomotivy (například u tendrových lokomotiv nebo lokomotiv garattovy soustavy).