Motorový vůz 843
Motorové vozy řady 843 jsou české železniční motorové vozy, které na konci 90. let 20. století vyráběla společnost Moravskoslezská vagónka a. s. (nyní Škoda Vagonka). V provozu jezdí jako osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky. Vlastníkem a provozovatelem všech vozů řady 843 jsou od počátku České dráhy.
| Motorový vůz řady 843 | |
|---|---|
 | |
| Řada dle UIC (ČR) | 843 |
| Přezdívka | rakev, apollo |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Moravskoslezská vagónka |
| Výroba v letech | 1995–1997 |
| Počet vyrobených kusů | 31 |
| Období provozu | od 1995 |
| Míst k sezení | 55 |
| Míst k stání | 60 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 56 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 25 200 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo’ Bo’ |
| Trvalý výkon | 2 × 300 kW |
| Maximální tažná síla | 100 kN |
| Trvalá tažná síla | 44 kN |
| Maximální povolená rychlost | 110 km/h |
| Typ spalovacího motoru | LIAZ M 1.2C ML 640 D |
| Druh paliva | diesel |
| Přenos výkonu | elektrický AC/DC |
| Typ trakčního motoru | ČKD TE 051 A 01 |
| Počet a výkon trakčních motorů | 4 x 130 kW |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Konstrukce editovat
Mechanická část motorového vozu řady 843 vychází z vozidel řady 842, od kterých byla převzata i konstrukce pojezdu, který tvoří dva dvounápravové podvozky. Uspořádání interiéru je rovněž velmi podobné řadě 842. Novinkou je zde prostor pro invalidní vozík, dvě zdvihací plošiny umístěné v zavazadlovém prostoru a informační systém pro cestující. Motorové vozy řady 843 jsou rozděleny na dva oddíly pro cestující, které jsou od sebe odděleny nástupním prostorem. Za větším oddílem se nachází druhý nástupní prostor a zavazadlový prostor. Klimatizovaná stanoviště strojvedoucího jsou umístěna na obou koncích vozu. Čela vozů jsou průchozí pro personál.
Přenos výkonu je střídavě stejnosměrný. Pohonné jednotky tvoří dva přeplňované naftové motory LIAZ (každý o výkonu 300 kW), které jsou přes pružnou spojku spojené s trakčními alternátory. Ty přes trakční usměrňovače napájejí tlapové elektromotory. Vůz je řízen centrálním řídícím počítačem.
Vůz je vybaven samočinnou pneumatickou kotoučovou brzdou s kotouči v kolech a elektrodynamickou brzdou, účinnou i pří nízké rychlosti. Brzdové odporníky, jež jsou chlazeny přirozeně, se nacházejí na střeše vozidla.
Vývoj, výroba a provoz editovat
ČSD (a její nástupnická organizace ČD) již od 70. let 20. století upřednostňovaly pro motorové vozy s větším výkonem elektrický přenos výkonu. Proto byla realizace dodávek motorových vozů řady 842 s hydromechanickým přenosem považována za nouzové řešení. Úpravou mechanické části vozidel řady 842 tak vznikl v první polovině 90. let motorový vůz řady 843. Na jeho výrobě se podílela Moravskoslezská vagónka (skříň) společně s ČKD Trakce (trakční část) a ČKD Lokomotivka, jež vyrobila pojezd.
Prototyp motorového vozu řady 843 (843.001) byl vyroben v roce 1995, v následujících dvou letech bylo dodáno Českým drahám dalších 30 kusů. Společně s nimi zakoupily ČD i přípojné vozy řady Btn753 a řídicí vozy řady Bftn791 (do roku 2009 řada 943; první řídicí vozy v historii ČD), které lze spřahovat i s jinými motorovými vozy.
V roce 1998 byla celá řady 843 i s přípojnými vozy 043 a řídicími vozy 943 odstavena z provozu, neboť se vyskytly problémy na dvojkolích, což bylo vyřešeno o rok později jejich nahrazením novými s vyšší pevností.
Do roku 2020 byly všechny vozy 843 dislokovány v Olomouci a Liberci.[1] V obou působištích zajišťovaly spoje kategorií osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků. V roce 2021 zatím 8 (1 z nich zapůjčen v Liberci) vozů redislokováno z Liberce do Trutnova. Avšak na konci GVD 2020/2021 byly všechny zbývající liberecké vyjma dvou strojů redislokovány z Liberce do Trutnova, ke kterým se přidaly i dva bývalé liberecké z Olomouce. Nejpozději od roku[kdy?] se v Liberci již žádné nevyskytují. 18 vozů je v Trutnově a 13 v Olomouci.[2] V budoucnu (nejdříve od roku 2025) budou v Královéhradeckém kraji nahrazeny motorovými jednotkami 847[3] a pravděpodobně se přesunou do Jihomoravského kraje.[4]
Provoz v GVD 2023/24[5] editovat
Rychlíky editovat
- R27 Praděd/Cvilín Olomouc – Krnov – Ostrava-Svinov – Ostrava střed
Spěšné vlaky editovat
- S15 Krnov – Głuchołazy – Jeseník – Lipová Lázně
- Trutnov – Stará Paka – Chlumec nad Cidlinou – Velký Osek – Kolín
- Náchod – Týniště nad Orlicí – Choceň
- Svoboda nad Úpou – Trutnov – Hradec Králové
Osobní vlaky editovat
- S10 Opava – Krnov – Bruntál
- Olomouc – Krnov
- Městec Králové – Lomnice nad Popelkou
- Hradec Králové – Trutnov
Historické spoje editovat
- R14 Ještěd/Ploučnice Pardubice hl.n. – Stará Paka – Liberec, Liberec – Česká Lípa hl.n. – Ústí nad Labem hl.n.
- L3 Liberec – Stará Paka
- Plzeň – Žatec – Most (rychlíky)
- L4 Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk
- T8 Děčín – Ústí nad Labem – Moldava v Krušných horách (mimořádně v lednu, únoru a březnu 2021)
- rychlíky Karlovy Vary – Chomutov – Praha hl.n./Praha Masarykovo n. (se jmény: Emanuel Rádl, Žatecký chmel, Agara), dále Sp a Os vlaky Praha – Rakovník, vše do roku 2003
Nehody editovat
Začátkem roku 2012 se dvakrát stalo, že motorový osobní vlak (souprava motorového vozu řady 843 a řídícího vozu řady Bftn791) na strmé kořenovské dráze se vymkl kontrole a projel několik zastávek bez zastavení. Dne 4. ledna 2012 kolem 9:15 h projel bez zastavení 3 zastávky (pozdější článek iDnes uváděl již jen 2 zastávky) a zastavil až u desenských skláren. Ve čtvrtek 16. února 2012 projel se sedmi cestujícími bez zastavení 4 zastávky. Obě události se obešly bez zranění a hmotné škody, tj. nešlo o nehody, ale jen o ohrožení. V prvním případě Drážní inspekce předběžně zjistila, že vlak byl bez závady a k události došlo pravděpodobně chybným postupem strojvedoucího. Ten, navzdory poučení, použil elektrodynamickou brzdu místo vzduchové za meteorologických podmínek, při kterých hrozí namrzání brzdových kotoučů. Při pokusu o úplné zastavení použitím rychlobrzdy pak byla elektrodynamická brzda vyřazena z činnosti, což je normální funkce brzdového systému, zamezující překročení meze adheze. Podle záznamu dosáhl vlak rychlosti 87 km/h. Podobnou příčinu zjistila DI i pro druhou událost.[6][7][8][9] Od té doby se tyto motorové vozy na trať 036 nepodívají, vozbu zajišťují již výhradně motorové vozy 840.[10]
Galerie editovat
-
Motorový vůz 843.009 se dvěma přípojnými vozy Btn753 v korporátním nátěru Najbrt -
Motorový vůz 843.017 v Košťálově -
Motorový vůz 843.017 v Děčíně
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PAPEŽ, Radek. Atlas vozů.cz - Vůz CZ-ČD 843 [online]. Dostupné online.
- ↑ Popis řady ČD 843 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Soumrak 810 na většině lokálek. Královéhradecký kraj zveřejnil, jaké vlaky budou deset let jezdit [online]. 2021-09-19 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. České dráhy porazily v Jihomoravském kraji Arrivu. Objednatelům již nenabízejí to, co nechtějí [online]. 2023-08-25 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 843. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
- ↑ [1] Zpráva Drážní inspekce ČR o výsledcích šetření (...) 05.01. a 16.02.2012
- ↑ Vlaku selhaly na trati z Kořenova brzdy, řítil se přes tři zastávky, idnes.cz, 5. 1. 2012, alh (Aleš Horáček)
- ↑ Jan Sůra: Vlaku, který se řítil z Kořenova, brzdy neselhaly. Chyboval asi strojvůdce, iDnes.cz, 13. 1. 2012
- ↑ Na trati z Harrachova se letos už podruhé nekontrolovaně řítil vlak, iDnes.cz 17. 2. 2012, alh (Aleš Horáček)
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2021 » Trať IDOL-L1. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.
Literatura editovat
- BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Motorový vůz 843 na Wikimedia Commons - ZLINSKÝ, Zbyněk. Motorové vozy na našich kolejích: řada 843 [online]. Vlaky.net, 2007-12-28 [cit. 2009-01-28]. Dostupné online.
- Atlaslokomotiv.net [cit. 2009-01-28]. Dostupné online.
