Motorový vůz 843
Motorové vozy řady 843 jsou české železniční motorové vozy, které na konci 90. let 20. století vyráběla společnost Moravskoslezská vagónka a. s. (nyní Škoda Vagonka). V provozu jezdí jako osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky. Vlastníkem a provozovatelem všech vozů řady 843 jsou od počátku České dráhy.
| Motorový vůz řady 843 | |
|---|---|
 | |
| Řada dle UIC (ČR) | 843 |
| Přezdívka | rakev, apollo |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Moravskoslezská vagónka |
| Výroba v letech | 1995–1997 |
| Počet vyrobených kusů | 31 |
| Období provozu | od 1995 |
| Míst k sezení | 55 |
| Míst k stání | 60 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 56 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 25 200 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo’ Bo’ |
| Trvalý výkon | 2 × 300 kW |
| Maximální tažná síla | 100 kN |
| Trvalá tažná síla | 44 kN |
| Maximální povolená rychlost | 110 km/h |
| Typ spalovacího motoru | LIAZ M 1.2C ML 640 D |
| Druh paliva | diesel |
| Přenos výkonu | elektrický AC/DC |
| Typ trakčního motoru | ČKD TE 051 A 01 |
| Počet a výkon trakčních motorů | 4 x 130 kW |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
KonstrukceEditovat
Mechanická část motorového vozu řady 843 vychází z vozidel řady 842, od kterých byla převzata i konstrukce pojezdu, který tvoří dva dvounápravové podvozky. Uspořádání interiéru je rovněž velmi podobné řadě 842. Novinkou je zde prostor pro invalidní vozík, dvě zdvihací plošiny umístěné v zavazadlovém prostoru a informační systém pro cestující. Motorové vozy řady 843 jsou rozděleny na dva oddíly pro cestující, které jsou od sebe odděleny nástupním prostorem. Za větším oddílem se nachází druhý nástupní prostor a zavazadlový prostor. Klimatizovaná stanoviště strojvedoucího jsou umístěna na obou koncích vozu. Čela vozů jsou průchozí pro personál.
Přenos výkonu je střídavě stejnosměrný. Pohonné jednotky tvoří dva přeplňované naftové motory LIAZ (každý o výkonu 300 kW), které jsou přes pružnou spojku spojené s trakčními alternátory. Ty přes trakční usměrňovače napájejí tlapové elektromotory. Vůz je řízen centrálním řídícím počítačem.
Vůz je vybaven samočinnou pneumatickou kotoučovou brzdou s kotouči v kolech a elektrodynamickou brzdou, účinnou i pří nízké rychlosti. Brzdové odporníky, jež jsou chlazeny přirozeně, se nacházejí na střeše vozidla.
Vývoj, výroba a provozEditovat
ČSD (a její nástupnická organizace ČD) již od 70. let 20. století upřednostňovaly pro motorové vozy s větším výkonem elektrický přenos výkonu. Proto byla realizace dodávek motorových vozů řady 842 s hydromechanickým přenosem považována za nouzové řešení. Úpravou mechanické části vozidel řady 842 tak vznikl v první polovině 90. let motorový vůz řady 843. Na jeho výrobě se podílela Moravskoslezská vagónka (skříň) společně s ČKD Trakce (trakční část) a ČKD Lokomotivka, jež vyrobila pojezd.
Prototyp motorového vozu řady 843 (843.001) byl vyroben v roce 1995, v následujících dvou letech bylo dodáno Českým drahám dalších 30 kusů. Společně s nimi zakoupily ČD i přípojné vozy řady Btn753 a řídicí vozy řady Bftn791 (do roku 2009 řada 943; první řídicí vozy v historii ČD), které lze spřahovat i s jinými motorovými vozy.
V roce 1998 byla celá řady 843 i s přípojnými vozy 043 a řídicími vozy 943 odstavena z provozu, neboť se vyskytly problémy na dvojkolích, což bylo vyřešeno o rok později jejich nahrazením novými s vyšší pevností.
V roce 2020 byly všechny vozy 843 dislokovány v Olomouci a Liberci.[1] V obou působištích zajišťují spoje kategorií osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků. V roce 2021 bylo několik (zatím 3) vozů redislokováno z Liberce do Trutnova.[2]
Provoz v GVD 2020/21[3]Editovat
RychlíkyEditovat
- R27 Praděd/Cvilín Olomouc – Krnov – Ostrava-Svinov – Ostrava střed
Spěšné vlakyEditovat
- S15 Krnov – Głuchołazy – Jeseník – Lipová Lázně
- Olomouc – Zábřeh – Jeseník (víkendy)
- Šumperk – Jeseník
- Olomouc – Uničov – Šumperk
- T8 Děčín – Ústí nad Labem – Moldava v Krušných horách
- Trutnov - Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou - Velký Osek - Kolín (-Čáslav)
Osobní vlakyEditovat
- L2 Liberec – Česká Lípa – Děčín
- L4 Rumburk – Mladá Boleslav
- S1 Opava – Ostrava (– Havířov) (okrajové časy)
- S10 Opava – Krnov – Bruntál
- Olomouc – Krnov
- Olomouc – Uničov – Šumperk
- Šumperk – Hanušovice
- S3 Všetaty-Mladá Boleslav
- S26 Městec Králové - Lomnice nad Popelkou
- S33 Lomnice nad Popelkou - Mladá Boleslav
Historické spojeEditovat
R14 Ještěd/Ploučnice Pardubice hl.n. - Stará Paka - Liberec, Liberec - Česká Lípa hl.n. - Ústí nad Labem hl.n.
Liberec - Stará Paka - Pardubice hl.n. - Česká Třebová - Brno hl.n.
Liberec - Česká Lípa hl.n. - Ústí nad Labem hl.n. - Chomutov - Cheb[zdroj?]
NehodyEditovat
Začátkem roku 2012 se dvakrát stalo, že motorový osobní vlak (souprava motorového vozu řady 843 a řídícího vozu řady Bftn791) na strmé kořenovské dráze se vymkl kontrole a projel několik zastávek bez zastavení. Dne 4. ledna 2012 kolem 9:15 h projel bez zastavení 3 zastávky (pozdější článek iDnes uváděl již jen 2 zastávky) a zastavil až u desenských skláren. Ve čtvrtek 16. února 2012 projel se sedmi cestujícími bez zastavení 4 zastávky. Obě události se obešly bez zranění a hmotné škody, tj. nešlo o nehody, ale jen o ohrožení. V prvním případě Drážní inspekce předběžně zjistila, že vlak byl bez závady a k události došlo pravděpodobně chybným postupem strojvedoucího. Ten, navzdory poučení, použil elektrodynamickou brzdu místo vzduchové za meteorologických podmínek, při kterých hrozí namrzání brzdových kotoučů. Při pokusu o úplné zastavení použitím rychlobrzdy pak byla elektrodynamická brzda vyřazena z činnosti, což je normální funkce brzdového systému, zamezující překročení meze adheze. Podle záznamu dosáhl vlak rychlosti 87 km/h. Podobnou příčinu zjistila DI i pro druhou událost.[4][5][6][7] Od té doby se tyto motorové vozy na trať 036 nepodívají, vozbu zajišťují již výhradně motorové vozy 840.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ PAPEŽ, Radek. Atlas vozů.cz - Vůz CZ-ČD 843 [online]. Dostupné online.
- ↑ Popis řady ČD 843 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2021 » 843. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
- ↑ [1] Zpráva Drážní inspekce ČR o výsledcích šetření (...) 05.01. a 16.02.2012
- ↑ Vlaku selhaly na trati z Kořenova brzdy, řítil se přes tři zastávky, idnes.cz, 5. 1. 2012, alh (Aleš Horáček)
- ↑ Jan Sůra: Vlaku, který se řítil z Kořenova, brzdy neselhaly. Chyboval asi strojvůdce, iDnes.cz, 13. 1. 2012
- ↑ Na trati z Harrachova se letos už podruhé nekontrolovaně řítil vlak, iDnes.cz 17. 2. 2012, alh (Aleš Horáček)
LiteraturaEditovat
- BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha: Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Motorový vůz 843 na Wikimedia Commons - ZLINSKÝ, Zbyněk. Motorové vozy na našich kolejích: řada 843 [online]. Vlaky.net, 2007-12-28 [cit. 2009-01-28]. Dostupné online.
- Atlaslokomotiv.net [cit. 2009-01-28]. Dostupné online.
