Otevřít hlavní menu

Lokomotiva 422.0

řada lokomotiv

Lokomotivy řady 422.0 jsou čtyřnápravové tendrové parní lokomotivy, které byly určeny pro provoz na místních tratích s náročnými sklonovými poměry.

Parní lokomotiva řady 422.0
(dle označení ČSD)
Parní lokomotiva řady 422.0
Základní údaje
Výrobce První českomoravská
továrna na stroje v Praze
,
Krauss, StEG, VNM,
Floridsdorf
Rok výroby 18981924
Počet vyrobených kusů 227 (117 u ČSD)
Provozovatel ČSD
Období provozu u ČSD 19181970
Přibližný výkon 420 kW
Maximální rychlost 50 km/h
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost 36,0 t (01-22)
36,5 t (23, 24, 27-51)
38,5 t (25, 26, 52-105)
? t (106-117)
Hmotnost ve službě 46,0 t (01-22)
42,9 t (23, 24, 27-51)
51,5 t (52-70)
52,0 t (25, 26, 71-105)
? t (106-117)
Adhezní hmotnost 42,6 t (01-22)
44,7 t (23, 24, 27-51)
47,0 t (52-70)
47,3 t (25, 26, 71-105)
? t (106-117)
Délka přes nárazníky 9 358 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
80 m
Rozchod kolejí 1 435 mm
Průměr hnacích a
spřažených dvojkolí
1 100 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu D m2st
Rozvod Gölsdorf
Šoupátka plochá
Počet válců 2
Průměry válců 420/650 mm
Zdvih pístů 570 mm
Přetlak páry 12/13 bar (01-22)
13 bar (23-117)
Výhřevná plocha 99,8 m²
Plocha roštu 1,65 m²
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Vznik a výrobaEditovat

Vznik této řady byl způsoben nutností postupně zvyšovat výkon lokomotiv na tratích se sklonově náročnými poměry. Lokomotivy řady 310.0 na těchto tratích svým výkonem nedostačovaly a tak byla vyvinuta řada 99 KkStB (u ČSD 320.0). Ani tyto lokomotivy však na některých tratích nestačily, což vedlo k vývoji řady 178.8 KkStB. Z této řady poté různými úpravami vznikla řada 178 KkStB, u ČSD označená jako 422.0.

První čtyři lokomotivy byly vyrobeny lokomotivkou Krauss pro místní dráhu Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt provozovanou státními drahami (kkStB). V provozu se velmi osvědčily a tak bylo do roku 1924 vyrobeno celkem 227 lokomotiv jak pro státní, tak pro soukromé dráhy.[1][2]

Technický popisEditovat

Lokomotivy byly osazeny ocelovým kotlem s měděným topeništěm. Mokrá pára pro sdružený parní stroj byla odebírána z vysokého parojemu na temeni kotle s vnitřním šoupátkovým regulátorem. Na kotli se dále nacházely dva písečníky, každý z jedné strany parojemu. Po stranách kotle se nacházely zásobníky vody. Vany na vodu i zásobník uhlí, který se nacházel za strojvůdcovskou budkou, byly použity dvojích rozměrů. Baňatý komín byl u pozdějších lokomotiv již z výroby nahrazen komínem rovným s jiskrojemem v dýmnici. Aby lokomotivy zvládaly oblouky o minimálním poloměru 80 metrů měla druhá a čtvrtá náprava možnost stranového posunu až o 23 milimetrů. Druhá až čtvrtá náprava byla jednostranně brzděna automatickou sací brzdou, která byla později u ČSD nahrazena brzdou tlakovou.[1][2][3]

ProvozEditovat

Za Rakouska-Uherska byly lokomotivy v provozu na území dnešního Rakouska a Česka. Po rozpadu monarchie přešlo 105 lokomotiv pod ČSD, u nichž byly označeny řadou 422.0. Dalších 10 lokomotiv převzaly různé soukromé dráhy, kde byly označeny řadou 422.9. Jedna z těchto lokomotiv přešla v roce 1933 pod ČSD. Po začátku druhé světové války bylo německými říšskými drahami převzato 34 lokomotiv, které je označily řadou 92.2. Ostatní stroje zůstaly pod BMB – ČMD. Během války byly dvě lokomotivy zničeny a po válce se na území Česka objevilo několik lokomotiv kořistních. Většina z nich byla předána do SSSR a jen dvě lokomotivy zůstaly pod ČSD. Po znárodnění soukromých drah přešlo všech deset lokomotiv 422.9 pod ČSD, kde byly přeznačeny na řadu 422.0. Lokomotivy byly v provozu spolehlivé a oblíbené pro svoji jednoduchost. Ve třicátých letech začaly být vytlačovány ze svých výkonů na posun a službu na vlečkách. Některé lokomotivy byly přestavěny na vytápěcí kotle a od první poloviny šedesátých let byly hromadně vyřazovány. Poslední stroj byl vyřazen v roce 1970.[1][2][3]

Zachované lokomotivyEditovat

Celkem se na území Česka a Slovenska zachovalo šest lokomotiv řady 422.0.

422.002Editovat

Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady. Byla dodána v první sérii pro Rakouské státní dráhy a pod číslem 178.02 jezdila na místní dráze Karlovy Vary - Johanngeorgenstadt. Za války zůstala u ČMD a zrušena byla 5. 9. 1968. Poté byla umístěna na pomník v Kralupech nad Vltavou. Později byla přemístěna do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde se dosud nachází jako neprovozní exponát.

422.012Editovat

 
Lokomotiva 422.012 na pomníku v areálu ŽOS Zvolen

Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.23, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 3. 2. 1952 a roku 1959 odprodána národnímu podniku Bučina Zvolen. Později byla přesunuta na pomník v areálu ŽOS Zvolen, kde stojí dodnes. Kotel lokomotivy posloužil k renovaci lokomotivy 422.0108, která proběhla v letech 1994 až 1998 a lokomotiva místo něj dostala neopravitelný kotel z renovovaného stroje.

422.025Editovat

Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady českého původu. Během výroby byla lokomotiva osazena cedulkou s nápisem Arcivévoda Karel, z důvodu jeho návštěvy výrobního závodu během dokončování této lokomotivy.[3] V provozu byla nejprve u kkStB pod číslem 178.49, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 20. 2. 1960 a následně prodána do břeclavského cukrovaru. V roce 1977 přešla jako provozuschopná do sbírek NTM. Od roku 1978 do roku 1995 byla v péči depa v Kolíně, kde s ní jezdil strojvedoucí Jaromír Kupr, který během této doby s ní jezdil na bezpočtu regionálních akcí, ať už dětských dnů, mikulášských jízd a dalších, včetně účinkovaní v 66 filmech. V roce 2002, kdy lokomotivě vypršela způsobilost kotle, byla umístěna do železničního muzea v Lužné u Rakovníka. V současné době se nachází v depozitu v Chomutově jako nepojízdný exemplář, kvůli nedostatku prostředků na její zprovoznění.

422.062Editovat

Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.139, poté u ČSD a během války u ČMD. Po svém zrušení dne 30. 1. 1969 byla v roce 1977 umístěna na pomník v kolínském pobočném lokomotivním depu, kde zůstává dodnes.

422.098Editovat

Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.195, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 30. 8. 1955 a následně prodána do hodonínské elektrárny, odkud byla později přesunuta na pomník u železniční stanice Zábřeh na Moravě. V roce 1990 ji získal Klub historie kolejové dopravy Praha, kterým byla v roce 2000 zapůjčena do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde byla členy klubu opravena do vystavovatelného stavu.

422.0108Editovat

Lokomotiva byla dodána na místní dráhu Nezamyslice – Morkovice pod číslem 178.4103, poté nesla číslo 410.02 a po zestátnění dráhy přešla pod ČSD. Během služby u ČSD vystřídala depa Brno-Horní Heršpice a Bratislava východ, kde byla 3. 12. 1970 zrušena a odstavena v areálu kovošrotu. V současné době je v majetku MDC Bratislava a je udržována v provozním stavu členy Klubu historickej techniky pri Rušňovom depe vo Zvolene.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d ZLINSKÝ, Zbyněk. Parní lokomotivy na našich kolejích: řada 422.0 [online]. Vlaky.net, 2010-05-31 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. 
  2. a b c Lokomotiva 422.0 [online]. [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. 
  3. a b c Lokomotivní řada 422.0 "malý bejček" [online]. 2005-01-26 [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. 

https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/predstavujeme-nominovane-na-rad-srdce-jaromir-kupr-20151219.html

Externí odkazyEditovat