Otevřít hlavní menu

Brno-Horní Heršpice (nádraží)

železniční stanice

Brno-Horní Heršpice je železniční stanice v Brně, v městské části Brno-jih, ve čtvrti Horní Heršpice. Vývoj názvu od Heršice Horní → Heršpice Horní → Geršpice Horní → Jeršpice Horní → Heršpice Horní → od roku 1953 Brno-Horní Heršpice.

Brno-Horní Heršpice
Brno, Štýřice, Pražákova, výhled z AZ Toweru (2013-05-22; 08) (cropped).jpg
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Město Brno
Souřadnice
Brno Horní Heršpice
Brno Horní Heršpice
Tratě 240, 244, 250
Nadmořská výška 205 m n. m.
V provozu od 1869
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 2 (3)
Prodej jízdenek ne
Návazná doprava MHD
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výpravní budova stanice Brno-Horní Heršpice

Nachází se na trati 250, ze které odbočuje severovýchodním směrem nákladní průtah Brnem (přes stanici Brno dolní nádraží) a západním směrem dvoukolejná trať do Střelic, kde se dělí na větve směr Jihlava a směr Hrušovany nad Jevišovkou.

Na původní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do Brna z roku 1839 se zde žádná dopravna nenacházela. Teprve v roce 1856, při zprovoznění Brněnsko-rosické dráhy (BRE), zde vznikl úrovňový přejezd tratí KFNB a BRE a na vlastní trati BRE výhybna. Ta byla roku 1868 odkoupena KFNB, která ji přestavěla, rozšířila a roce 1869 otevřela jako stanici.[1]

Výpravní budovaEditovat

Výpravní budova původně měla být umístěna na východní straně kolejí jako větší strážní domek. Podle plánů Tomáše Nováka a dle požadavků KFNB v roce 1856 byla postavena na západní straně. V budově bylmístnosti pro dozorčí personál, kanceláře a byta pro úředníky KFNB a BRE. Původní výpravní budova byla symetrická s postranními křídly a dvouramenným vnějším schodištěm (zachováno jako jednoramenné na drážní straně), které vyrovnávalo terénní nerovnost.[2] V roce 1869 (v souvislosti s výstavbou Moravskoslezské dráhy) celou stavbu odkoupila KFNB a přestavěla. V sousedství výpravní budovy byla postavena výtopna, vodárenská věž a obytný dům. Původní romantizující architektonické prvky byly sneseny při opravách v šedesátých letech 20. století. Zachováno zůstalo jedno rameno schodiště s původním litinovým zábradlím a kamennou podezdívkou, kamenné obložení vstupních dveří.[2][3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  2. a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26, 41, 142–143. 
  3. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj.. Litoměřice: [s.n.], 2005. ISBN 80-86765-02-4. S. 197. 

Externí odkazyEditovat