Brno dolní nádraží

železniční stanice v Česku

Brno dolní nádraží (označováno též jako Brno-dolní nebo Rosické nádraží) je železniční staniceBrně nacházející se ve čtvrti Trnitá (ulice Rosická 505/1a) v km 2,420 dvoukolejné elektrifikované trati Brno-Horní HeršpiceBrno-Maloměřice. Disponuje osmi dopravními (navazující koleje č. 22 a 22a jsou počítány jako samostatná dopravní kolej) a dvanácti manipulačními kolejemi, jsou do ní zaústěny tři vlečky, včetně vlečky na výstaviště.[1] Zprovozněno bylo v roce 1856 a od roku 1870 sloužilo výhradně nákladní dopravě. Po roce 2010 bylo při rekonstrukcích hlavního nádraží a okolních tratí několikrát využíváno i osobními vlaky, které sem byly kvůli dlouhodobým výlukám přesměrovány.

Brno dolní nádraží
Stanice Brno dolní nádraží s provizorními nástupišti pro cestující (2017)
Stanice Brno dolní nádraží s provizorními nástupišti pro cestující (2017)
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoBrno
Souřadnice
Brno dolní n.
Brno dolní n.
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice380154
Tratě251, 260
Nadmořská výška200 m n. m.
V provozu od1856
Zabezpečovací zařízeníreléové AŽD 71 / elektrodynamické
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)2 (3)
Prodej jízdenekAno
Poznámkynákladní nádraží,
v menší míře využíváno jako osobní nádraží
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V místě Dolního nádraží má být postaveno přesunuté brněnské hlavní nádraží.

HistorieEditovat

 
Budova depa na Dolním nádraží

Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o druhé nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“),[2][3] která si zde zřídila také výtopnu.[4] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s Dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem dnešní Vaňkovky a obchodního domu Tesco (podél ulice Dornych) k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici.[5] Od té doby bylo Dolní nádraží využíváno již pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží.[6] V roce 1879 se společnost Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.[5]

Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na Dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na Dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou střelickou spojku, odbočující z jižního zhlaví stanice a vedoucí na trať KFNB, kterou začaly pro jízdu na hlavní nádraží využívat osobní vlaky od Střelic.[5] V roce 1909 byla StEG zestátněna.[7] V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka z Dolního nádraží na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.[5]

Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na Dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, která byla sloučena až v roce 1994. Depo je nyní součástí DKV Brno.[4]

 
Původní výpravní budova s dřevěným přístřeškem pro cestující postaveným v roce 2013

V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[8] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo Dolní nádraží využito i pro pravidelnou osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží bylo na místě třetí staniční koleje Dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.[6][9] Další výluka hlavního nádraží byla zahájena 3. června 2017 a ukončena 10. září téhož roku. Dolní nádraží tak bylo opětovně využito pro zastavování dálkových vlaků, zatímco spoje regionální linky S3 jej zase jen projížděly. Novinkou bylo vybudování druhého provizorního nástupiště.[10]

 
Ostrovní nástupiště v roce 2020

Od jara 2018 probíhaly další úpravy Dolního nádraží. Přibylo nové ostrovní nástupiště, ke kterému Správa železniční dopravní cesty vybudovala podchod, zřízena byla také provizorní čekárna s prodejnou jízdenek. Od začátku září 2018 zajížděly na Dolní nádraží kvůli rekonstrukci mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici vlaky linky S41 ze směru od Moravských Bránic.[11] Velká výluka začala 9. prosince 2018, při níž byla kvůli modernizaci zabezpečovacího zařízení na částečně vyloučeném hlavním nádraží vedena veškerá dálková doprava přes Dolní nádraží.[12] Běžný provoz přes hlavní nádraží byl obnoven 15. prosince 2019. Dolní nádraží od té doby slouží jako záložní stanice pro osobní vlaky mezi Tišnovem a Vranovicemi v případě provozních komplikací na centrální stanici.[13] Podle jízdního řádu 2019/2020 bylo pravidelně obsluhováno dvěma vlaky denně (jeden ranní osobní vlak z Tišnova do Židlochovic[14] a odpolední spěšný vlak z České Třebové do Brna, který zde končil[15]). Během července a začátku srpna 2020 bylo opět využíváno v důsledku částečné výluky mezi hlavním nádražím a Židenicemi.[16]

V místě Dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového, přesunutého brněnského hlavního nádraží.[17]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Staniční řád železniční stanice Brno dolní nádraží [online]. Eu07.pl [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  2. KOTOUL, Vlastimil, a kol. 130 let Brněnsko-rosické uhelné dráhy Brno – Zastávka u Brna, Lokomotivního depa Brno a historie vzniku brněnského železničního uzlu. Brno: Sdružený klub železničářů Brno, 1986. S. 53.  [Dále jen Kotoul.]
  3. tsch. Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2004, rev. 2018-07-11 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  4. a b HÁJEK, Zdeněk. Historický vývoj provozu a oprav železničních vozidel v uzlu Brno – Výtopny a depa. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 45–50.
  5. a b c d KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  6. a b NOHEL, Petr. Léto ve znamení rozsáhlých výluk na jižní Moravě [online]. Spz.logout.cz, 2013-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  7. Kotoul, s. 55.
  8. Poslední vlak přes dolní nádraží [online]. Jza.smerem.cz, 2012-12-07 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 
  9. Letní výluky vlaků v Brně [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu. 
  10. HROMKOVÁ, Dominika. Začíná velká vlaková výluka, cestující v Brně znovu objeví dolní nádraží. iDNES.cz [online]. 2017-06-02 [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  11. HROMKOVÁ, Dominika. Výluka na hlavním nádraží v Brně: změny v dopravě a jízdní řád. iDNES.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Největší výluka v historii. Hlavní nádraží v Brně kvůli modernizaci přerušilo na rok svůj provoz [online]. Český rozhlas, 2018-12-09 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  13. VAŠÍČKOVÁ, Klára. Velká výluka končí. Vlaky i cestující se vrací z "rozvojové země" do centra Brna. Brnensky.denik.cz [online]. 2019-12-14 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 
  14. Jízdní řád platný od 15. 12. 2019. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-05. S. 595.  Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine
  15. Jízdní řád platný od 15. 12. 2019. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-05. S. 626.  Archivováno 5. 8. 2020 na Wayback Machine
  16. GREGOROVÁ, Lenka. Co čeká cestující vlakem během letních měsíců v Brně a okolí? [online]. Centrumnews.cz, 2020-06-23 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. 
  17. TAUŠOVÁ, Zuzana. Vlaky z Brna do Prahy pojedou v létě až od Zvonařky. iDNES.cz [online]. 2013-05-24 [cit. 2014-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat