Lhotské jalovce a stěny

přírodní památka v Česku

Lhotské jalovce a stěny je přírodní památka ev. č. 1923 na severozápadním okraji obce Lhota u Olešnice v okrese Blansko. Oblast spravuje AOPK Brno. Přírodní památka leží na území přírodní parku Svratecká hornatina. Důvodem ochrany jsou skalní útvary s pestrou mozaikou společenstev.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Lhotské jalovce a stěny
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Přírodní památka Lhotské jalovce a stěny, okres Blansko (10).jpg
Základní informace
Vyhlášení 10. února 1998
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška 450 - 590[1][2] m n. m.
Rozloha 18,1322 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Blansko
Umístění Lhota u Olešnice
Souřadnice
Lhotské jalovce a stěny
Lhotské jalovce a stěny
Další informace
Kód 1923
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

OchranaEditovat

Přírodní památka byla vyhlášena 10.2.1998 na území 18,1322 ha bez ochranného pásma, čímž získala ze zákona ochranné pásmo 50 m.[2]

Důvodem ochrany jsou skalní útvary s pestrou mozaikou společenstev. Cíl ochrany je zachování přírodovědně a esteticky atraktivní krajinný segment s populacemi zvláště chráněných rostlin a živočichů.[2]

FlóraEditovat

 
Jalovce

Jižní část území je obhospodařována, mezi jednotlivými loukami se nacházejí vysoké meze,[1] které dosahují výšky až pěti metrů.[2]

Lesní porost je nepůvodní tvořený smrkem, borovicí a jedlemi s příměsí habru, javoru klenu a až třistaletými exempláři dubu zimního.[1] Původně jde o rozhraní 4. bukového a 5. jedlobukového stupně,[1] na nejteplejším skalnatém svahu do 3. dubobukového stupně.[2] Zcela nevhodně byly zalesněny i vápencové hřbety, které byly dlouhodobě v minulosti využívány k pastvě.[2]

Z bylin se v oblasti nachází sasanka lesní, hořec křížatý, hořec brvitý, modřenec chocholatý, svízel vonný, kopytník evropský, pitulník horský, lilie zlatohlavá, okrotice bílá, jaterník podléška[1] či tolita lékařská.[2]

V keřovém patru lze nalézt skalník celokrajný, ptačí zob obecný a v rámci Boskovicka[1] i celého okresu Blansko největší kolonii jalovce obecného.[2]

FaunaEditovat

V keřích tu hnízdí ťuhýk obecný, na skalních stěnách krkavec velký, u lískových keřů je možné zahlédnout přilétavšího ořešníka kropenatého.[1] Z ptactva se tu dále vyskytuje pěnice černohlavá, pěnkava obecná, budníček menší, budníček větší, sýkora koňadra, sýkora modřinka, drozd zpěvný, kos černý, červenka obecná, střízlík obecný, linduška lesní, brhlík lesní, mlynařík dlouhoocasý, ořešník kropenatý, strakapoud velký, datel černý či žluna zelená.[2] Tresenský potok je lovištěm ledňáčka říčního a skorce vodního.[2]

Ze savců se tu vystkytuje veverka obecná, lasice hranostaj, kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní a liška obecná.[2]

Dutiny stromů a mrtvé odumřelé dřevo jsou stanovištěm různých bezobratlých živočichů.[2]

VodstvoEditovat

Oblast se silně svažuje do údolí Tresenského potoka,[1] který teče těsně za jeho západní hranicí. Do něj se zleva vlévá bezejmenný přítok.[2]

GeologieEditovat

 
Geologické podloží vystupující na povrch

Podloží, které vystupuje na povrch v podobě skalek a hřebenů, je tvořeno směsí biotických a dvojslídých rul s příměsemi grafitických svorů a krystalických vápenců.[1][2] Nejvýznamnějším útvarem je mrazový srub v severní části oblasti nad Tresenským potokem.[1]

Celé území se silně svažuje do údolí Tresenského potoka se svahy o sklonu 20 – 40 stupňů.[2] Skalní stěny dostahují výšky 8 – 12 m.[2]

Půda je tvořena kambizemě, rankry[1] a na vápenci mělkými a vysychavými rendziny.[2] V údolí potoka se nacházjí fluvizemě, v prameništích a kolem rybníčku v malém množství gleje.[2]

BiogeografieEditovat

Oblast spadá do biogeograficky do Sýkořského regionu, který je součástí Hercinské podprovincie, jenž leží v Panonské provincii.[2]

PodnebíEditovat

Oblast leží v mírně teplé oblasti MT3 s krátkým a suchým létem, jaro a podzim jsou normální, zima dlouhá, mírně chladná až chladná a mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.[2]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t PRAŠIVKOVÁ, Lenka. Návrh plánu péče o přírodní památku Lhotské jalovce a stěny. Brno, 2013 [cit. 2017-01-17]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Dr. Ing. Petr Maděra. Dostupné online. (čeština)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat