Ořešník kropenatý
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je středně velký pták z čeledi krkavcovitých.
 Ořešník kropenatý | |
|---|---|
 Ořešník kropenatý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | krkavcovití (Corvidae) |
| Rod | ořešník (Nucifraga) |
| Binomické jméno | |
| Nucifraga caryocatactes (Linnaeus, 1758) | |
 Mapa rozšíření ořešníka kropenatého
celoroční výskyt
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatU ořešníka kropenatého se rozlišuje celkem 10 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytují 2: ořešník kropenatý evropský (N. c. caryocatactes), obývající Evropu, a ořešník kropenatý sibiřský (N. c. macrorhynchos), obývající Sibiř a v Evropě se často objevující na tahu. Uvedené poddruhy se mimo šířky bílé pásky na konci ocasu liší především tloušťkou zobáku, přičemž evropský poddruh má zobák znatelně silnější,[2] jelikož limbové oříšky evropské limby mají silnější skořápku (tzv. paralelní variabilita).
Popis
editovat- Délka těla: 32–35 cm
- Rozpětí křídel 49–53 cm.[3]
Je velký asi jako hrdlička zahradní. Má tmavě hnědé peří s bílými kapkovitými skvrnami. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší. Během hnízdního období plachý, skrytě žijící, na podzim však často překvapivě krotký. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná.
Hlas
editovatHlas je hlasité, drnčivé, často několikrát opakované „gerrr“. Na jaře lze slyšet tichý žvatlavý zpěv s častými imitacemi.[2][3]
Rozšíření
editovat.JPG)
Má palearktický typ rozšíření, s areálem zahrnujícím pásmo severských jehličnatých lesů od jižního Norska a střední Evropy na západě, po Kamčatku, Kurily a Japonsko na východě. Nejseverněji zasahuje na severovýchodní Sibiř, nejjižněji v podobě izolovaných populací do Alp, balkánských pohoří, Kašmíru, Himálají, Junanu a Tchaj-wanu. Většinou stálý a potulný druh, s neperiodickými výraznými invazemi do Evropy (včetně Česka), severního Íránu, střední Číny a Koreje. Při invazích se v hejnech společně se sibiřskými ptáky (ssp. macrorhynchos) obvykle objevují i jedinci vzhledově nerozlišitelní od nominátního poddruhu (ssp. caryocatactes); v takovém případě se jedná buď o ptáky z hybridní zóny nebo o jedince ze severovýchodního Ruska či Skandinávie, kteří se k invazím připojují.[2][4] Evropská populace je odhadována na 400 000–860 000 párů a je považována za stabilní.[5]
Výskyt v Česku
editovatNa území České republiky pravidelně hnízdí převážně ve výše položených oblastech s jehličnatými lesy v nadmořské výšce 500–1000 m. V posledních desetiletích se však šíří i do nižších poloh, kde k hnízdění využívá kulturní smrčiny (např. Sázavsko, kde hnízdí v 350–400 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985–89 i 2001–03 odhadnuta na 2500–5000 párů. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.[2]
Mimohnízdní výskyt ořešníka kropenatého na českém území souvisí jak s rozletem části v Česku vyhnízdivších ptáků, tak s průtahem a v některých letech též invazí severských ptáků. K rozletu ptáků hnízdících v Česku dochází již od začátku července, průtah pak vrcholí v srpnu a září. Ořešníci se během tohoto období často objevují i v nížinách, včetně městských zahrad.[2]
Biologie
editovatHnízdění
editovat
Hnízdí jednotlivě, monogamně, ve značně velkých teritoriích. Cizí ptáci jsou v nich však obvykle trpěni a vyháněni pouze v případě, že vybírají ukryté ořechy. Hnízdiště páry zabírají již v únoru a začátkem března začínají se stavbou hnízda. Hnízdo je miska ze stébel, klacíků, mechů a lišejníků umístěná vysoko u kmenů mladších jehličnatých stromů, většinou smrků. Hnízdí jednou ročně. Samice snáší 3–4 bělavá, řídce hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 33,9 × 24,1 mm, na kterých sedí sama po dobu 16–18 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 22–25 dnů. Vzletnosti dosahují o pár dnů později a pohlavně dospělá jsou v 1. roce života.[2]
Potrava
editovatPotrava ořešníka kropenatého je převážně rostlinná. Převažují v ní semena jehličnanů (zvláště limby) a lískové ořechy, ale zastoupena jsou i jiná semena a různé plody. Zanedbatelný není ani podíl živočišné složky, tvořené hmyzem a příležitostně také drobnými savci, ptačími mláďaty, obojživelníky, měkkýši a žížalami. Semena a ořechy v pozdním létě a na podzim ukrývá do různých skrýší, např. pod kořeny stromů, v listí nebo do děr, a velmi dobře si je pamatuje.[2][3] V zimě je schopen najít zásoby ukryté až 2 metry hluboko pod sněhem.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f g HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ Spotted Nutcracker Nucifraga caryocatactes [online]. BirdLife International [cit. 2013-03-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ořešník kropenatý na Wikimedia Commons - hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den
- Ořešník kropenatý na NaturFoto.cz
- Mapa hnízdního rozšíření ořešníka kropenatého v Evropě v letech 2013–2017 a porovnání s 80. lety 20. století na EBBA2.info (anglicky)
- Ořešník kropenatý na Bird Migration Atlas (anglicky, španělsky, francouzsky)
