Krasov

obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji
O části města Vidnava pojednává článek Krasov (Vidnava).

Krasov (dříve Korunov, německy Kronsdorf,[4] polsky Krasów) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 362[1] obyvatel.

Krasov
Zeleň
Zeleň
Znak obce KrasovVlajka obce Krasov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKrnov
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel362 (2024)[1]
Rozloha25,80 km²[2]
Katastrální územíKrasov
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ793 94
Počet domů185 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrasov 29
793 94 Krasov
obec.krasov@tiscali.cz
StarostkaKateřina Lorišová
Oficiální web: www.obec-krasov.eu
Krasov
Krasov
Další údaje
Kód obce597511
Kód části obce74039
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovami, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 kilometru a od krajského města Ostrava 61 kmïlometrů.

Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 metrů – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 etrů), Obecní vrch (683 metrů), Kozí vrch (679 metrů, na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 metrů) nebo Kopřivná (638 metrů).

Území Krasova patří do povodí Odry, respektive Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.

Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (například průmyslové) plochy.

Do druhé poloviny 19. století je v dokladech jen německé Kronsdorf (do 18. století psáno Cronsdorf). V jeho první části bylo viděno slovo Krone ("koruna"), proto ve druhé polovině 19. století vytvořeno české Korunov. Je možné, že německé jméno je úprava staršího českého Chranov (jehož základem by bylo osobní jméno Chran a významem bylo "Chranův majetek"). Jméno Krasov bylo dáno až roku 1945 bez souvislosti s předchozími jmény.[5]

Historie

editovat

Založení vsi je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502[6] a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.

V roce 1524 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému z rodu Hohenzollernu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 137 1 158 1 143 1 118 1 056 1 001 984 469 521 430 321 291 347 334 344
Počet domů 180 182 180 209 225 227 232 144 113 99 81 135 173 181 185

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[9]

Pamětihodnosti

editovat

Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 1867 až 1878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.

Ochrana přírody

editovat

Rodáci

editovat

Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869–1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.

Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917–1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.[10]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 446–447. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Udělené symboly – Krasov [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Otto "Bruno" Kittel. www.luftwaffe.cz [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-22. 

Externí odkazy

editovat