Kozlany (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Kozlany (německy Kozlan, Koslau[3]) jsou obec v okrese Třebíč, severně od vodní nádrže Dalešice. Žije zde 140[1] obyvatel.

Kozlany
Pohled na Kozlany
Pohled na Kozlany
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590916
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel140 (2022)[1]
Rozloha3,12 km²
Katastrální územíKozlany
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů51 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKozlany 12
67502 Koněšín
kozlany.obec@quick.cz
StarostaIng. Jaroslav Mrňa
Oficiální web: www.obeckozlany.cz
Kozlany
Kozlany
Další údaje
Kód obce590916
Kód části obce71595
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Třesov, Koněšín, Studenec a Třebenice.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104.[3] Kozlany spadaly od dávných dob do majetku třebíčského kláštera, hrad i panský dvůr jsou zmiňovány v 16. století, obojí je zmíněno jako pusté. Obec byla pojmenována zřejmě podle hradu nebo kopce Kozlova, který zanikl pravděpodobně kolem 15. století.[4] V roce 1468 byl třebíčský klášter dobyt králem Matyášem a ten pak prodal klášter i s jeho majetkem Zdeňkovi ze Šternberka a Lomnice, následně pak kolem roku 1490 byl klášter spolu s Kozlany a dalšími obcemi prodán do rukou pánů z Boskovic a Pernštejna, posléze pánům ze Žerotína a pak v roce 1551 (nebo 1556[4]) byly Kozlany prodány Oldřichovi z Lomnice a Náměště. V roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[5]

V roce 1941 se nedaleké Juřicově hájence uskutečnila schůze Komunistického svazu mladé generace, ale byla prozrazena a hajný Leopold Juřica byl odvezen do Mauthausenu, kde v roce 1941 zemřel, jeho bratr pak zemřel v roce 1943 v Osvětimi.[6]

Do roku 1849 patřily Kozlany do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1951 do okresu Velká Bíteš a od roku 1951 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřily Kozlany pod Koněšín a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[7]

Vývoj počtu obyvatel Kozlan[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 140 127 126 126 134 132 149 116 134 140 133 118 117

PolitikaEditovat

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Kozlany
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (34.92 %) ČSSD (18.57 %) KDU-ČSL (22.85 %) KDU-ČSL (30.0 %) SPOLU (34.88 %)
2. ODS (30.15 %) TOP 09 (18.57 %) KSČM (18.57 %) ANO (18.33 %) ANO (20.93 %)
3. KDU-ČSL (14.28 %) KSČM (15.71 %) TOP 09 (11.42 %) ODS (16.66 %) Piráti+STAN (11.62 %)
účast 63.64 % (63 z 99) 63.64 % (70 z 110) 59.50 % (72 z 121) 53.10 % (60 z 113) 75.21 % (88 z 117)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kozlany
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (30.0 %) ODS (21.87 %) KDU-ČSL (29.54 %) KDU-ČSL (18.36 %)
2. SNK ED (22.5 %) Pro Vysočinu (18.75 %) ANO 2011 (13.63 %) ČSSD (16.32 %)
3. ODS (22.5 %) KDU-ČSL (15.62 %) ODS (11.36 %) ODS+STO (16.32 %)
účast 38.10 % (40 z 105) 31.82 % (35 z 110) 37.93 % (44 z 116) 43.86 % (50 z 114)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (22 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů). Volební účast byla 71.17 %, tj. 79 ze 111 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (28 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (15 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (13 hlasů). Volební účast byla 64.91 %, tj. 74 ze 114 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (50 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů). Volební účast byla 67.80 %, tj. 80 ze 118 oprávněných voličů.[19]

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 98. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská – Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. S. 191–194. 
  5. Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  6. Historie obce Kozlany [online]. Mistopisy.cz [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 134. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  9. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat