Kostel svatých Barbory a Josefa (Jastrzębie-Zdrój)
Kostel svatých Barbory a Josefa (polsky: Kościół św. Barbary i Józefa) je dřevěný římskokatolický farní kostel v obci Jastrzębie-Zdrój v gmině Jastrzębie-Zdrój v Slezském vojvodství v Polsku, náleží pod katolickou farnost svatých Barbory a Josefa v Jastrzębie-Zdrój děkanátu Jastrzębie-Zdrój arcidiecéze katovické. Kostel je zapsán ve vojvodském seznamu památek pod registračním číslem 281/50 ze dne 1. března 1950 a 738/66 z 5. srpna 1966[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství. Kostel byl přenesen v roce 1975 z Jedłowniku (čtvrti Wodzisław Śląski) do obce Jastrzębie-Zdrój.
| Kostel svatých Barbory a Josefa | |
|---|---|
_ID_640155.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 49°57′57,24″ s. š., 18°34′12,72″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie a svatý Josef |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 17. století |
| Další informace | |
| Adresa | ul. ks. bp. Bednorza 1A, Jastrzębie-Zdrój, Polsko |
| Kód památky | R-281, 738/66 a A/790/2021 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Je nejstarší svatyní v gmině Jastrzębie-Zdrój a stál původně v Jedłowniku v čtvrti Wodzisław Śląski. První písemná zmínka o kostelu je z roku 1447 ze spisu Svatopetrského haléře. Další záznamy jsou z roku 1652 a 1679, kde je uváděn pod názvem svatého Marka Evangelisty. Z písemné poznámky probošta Antoni Proskeho vyplývá předpoklad, že kostel byl postaven mnohem dříve. Důvodem měl být jeden z trámů, na kterém byl vytesán nápis MCCCVL čili rok 1345. Chybí ovšem odborné studie, které by toto potvrdily.
V roce 1678 byl v kostele postaven nový hlavní oltář, který byl zasvěcen svaté Barboře. V roce 1697 byl kostel opravován a taktéž v roce 1801. V období 1949–1952 byl v Jedłowniku postaven nový zděný kostel, který se stal farním a dřevěný přestal být využíván a chátral. V roce 1974 zchátralý kostel přenesen na nové místo v Jastrzębi-Zdroji vedle kaple svatého Josefa, která byla v roce 1975 přestavěna na faru. Základní kámen pod dřevěný kostel byl posvěcen 8. července 1974 a 3. prosince 1974 byl kostel slavnostně vysvěcen katovickým biskupem Herbertem Bednorzem. Na novém místě ve svažitém terénu bylo postaveno podsklepení a na něj postaven přenesený kostel. Podsklepení je využíváno jako knihovna a společenské místnosti. Vadné dřevěné části kostela (prohnilé trámy) byly nahrazeny novými, vnější i vnitřní opláštění (včetně stropu) bylo provedeno novými deskami a střecha pokrytá novým šindelem. V roce 2002 byla provedena výměna šindelů na střeše a vnější deštění.[2][3] [4] [5] V roce 2010 byl restaurován hlavní oltář a v roce 2011 historický ambon.
Architektura editovat
Exteriér editovat
Kostel je jednolodní neorientovaná dřevěná roubená stavba na půdorysu obdélníku umístěn na vysoké podezdívce. Kněžiště, které je užší než loď, má trojboký uzávěr a ze západní strany přiléhající dvoupatrovou obdélníkovou sakristií s oratoří v patře a vchodovým přístavkem. Na východní straně lodi je boční vchodový přístavek. Na jižní straně lodi je přistavěna štenýřová věž s předsazeným zvonovým patrem a vchodovým přístavkem. Zešikmené stěny věže jsou pobity šindelem, zvonové patro je deštěné zakončeno šindelovou jehlanovou střechou. Kostel má jedno hřebenovou sedlovou střechu krytou šindelem. Na hřebenu v rozhraní lodi a kněžiště je uzavřený hranolový sanktusník s jehlanovou střechou.
Areál je ohrazen pláňkovým plotem se zděnými sloupky.
Interiér editovat
Vnitřní vybavení nese barokní prvky. Loď a kněžiště je zaklenuto valenou klenbou. Vítězný oblouk má dva sponové trámy na nichž jsou plastiky Ukřižování, Panny Marie, svatých Jana Evangelisty, Ignáce z Loyoly a Jana Nepomuckého. V jižní části lodi na šesti sloupech je kruchta z 19. století s plnou balustrádou a elektrickými varhany. Podlaha v podvěží a lodi je z mramorová, podlaha v kněžišti a sakristii je dřevěná. Hlavní barokní oltář nese obraz svaté Barbory. Pozdně renesanční boční oltář na evangelijní straně pochází z poloviny 17. století. Barokní boční oltář zdobený vyřezávanými putti na epištolní straně je z přelomu 17. a 18. století. Ze 17. století pochází barokní ambon s deskovými obrazy čtyřech Evangelistů a kamenná křtitelnice. Kování vchodových věžních dveří pochází z roku 1647.
Rozdíly editovat
- V roce 1888 při opravě kostela byla prodloužena loď a spojená se samostatnou zvonicí.
- Vnitřní táflování stěn bylo provedeno dřevovláknitými deskami a vyzdoben polychromií.
- Původní podlaha byla dubová.
- Sanktusník na půdorysu čtverce měl lucernu s dvojitými arkádovými okny a byl ukončen barokní šindelovou střechou s osmibokou bání.
Galerie editovat
_ID_640155.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Barbary i Józefa w Jastrzębiu-Zdroju na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. [cit.2020-03-28]. Dostupné online. S. 66 (polsky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.jastrzebie.pl [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2020-03-28]. JASTRZĘBIE ZDRÓJ województwo śląskie, powiat jastrzębski. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Kościół pw. śś. Barbary i Józefa w Jastrzębiu-Zdroju - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-28.
- ↑ Drewniany kościół świętych Barbary i Józefa w Jastrzębiu-Zdroju. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (polsky)
Literatura editovat
- SZAFORZ, Czesław. Dzieje kościoła i parafii św. Barbary i św. Józefa w Jastrzębiu Zdroju. Jastrzębie-Zdrój: [s.n.], 1999. 21 s. ISBN 83-905237-0-1.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Barbory a Josefa na Wikimedia Commons - Fotografie na fotopolska.pl Archivováno 28. 3. 2020 na Wayback Machine.
