Wikipedie

Kostel svatého Matěje (Bechyně)

kulturní památka v obci Bechyně

Kostel svatého Matěje v Bechyni je římskokatolický děkanský kostel na náměstí v Bechyni v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Kostel je součástí městské památkové zóny Bechyně, vyhlášené 19. listopadu 1990 a jeho renesanční hranolová věž je dominantou náměstí.[1] Objekt je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.[2]

Kostel svatého Matěje v Bechyni
Kostel svatého Matěje na náměstí v Bechyni (říjen 2023)
Kostel svatého Matěje na náměstí v Bechyni (říjen 2023)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresTábor
ObecBechyně
Souřadnice49°17′42,76″ s. š., 14°28′4,01″ v. d.
Kostel svatého Matěje v Bechyni
Kostel
svatého Matěje
v Bechyni
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
DiecézeČeskobudějovická
FarnostBechyně
ZasvěceníApoštol Matěj
Architektonický popis
Stavební slohgotický,
barokní přestavba
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Adresanáměstí T. G. Masaryka 144
Ulicenáměstí T. G. Masaryka v Bechyni
Kód památky16055/3-4699 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Okolí místa, kde stojí kostel svatého Matěje, bylo osídleno již v prehistorických dobách. Důkazy v podobě keramických předmětů, pece z 1. století př. n. l., nádrže na vodu či laténského pohřebiště přinesla rekonstrukce náměstí v roce 2011.[3] Při archeologickém průzkumu se našly i stopy událostí z období středověku, konkrétně stopy velkého požáru, který zřejmě postihl město ve 20. letech 15. století, tj. v husitských dobách.[4]

 
Panorama Bechyně z roku 1798 se zámkem a kostelem sv. Matěje. Autor: Lovro Janša (Lorenz Janscha), obraz ze sbírek Slovinského národního muzea.

Základ stavby kostela svatého Matěje tvoří pozdně gotické síňové dvojlodí s pětibokým presbytářem s opěráky, hranolovou věží na severní straně a s obdélnou patrovou oratoří na jižní straně.[5] Původní gotický kostel byl na tomto místě vybudován koncem 13. nebo začátkem 14. století pravděpodobně na místě starší stavby.[2]

První rozsáhlou přestavbou prošel kostel v letech 1613–1615. Přestavbu, kterou z větší části financoval majitel bechyňského panství Adam ze Šternberka spolu s hejtmanem Ondřejem Holušickým, provedl stavitel Jan Schütz z Českých Budějovic. Kromě klenby, kněžiště a kůru z tohoto období pochází také pětipatrová věž, která byla přistavěna k severovýchodnímu rohu kostela. V jednom z horních pater věže bylo obydlí hlásného, které bylo využíváno až do 20. století.[5]

Další významnou přestavbou prošel kostel sv. Matěje v roce 1740, kdy byl nad zdmi presbytáře vybudován směrem do náměstí plasticky bohatě zdobený štít s výklenkem, určeným pro sochu sv. Matěje. V letech 1741–1743 byla stavba doplněná barokní cibulovitou bání, pobitou plechem.[2][5] Přístavky na severní a západní straně kostela pocházejí z 19. století.[6]

 
Zvony v kostelní věži

Popis

editovat
 
Náměstí v průběhu rekonstrukce (stav prací v září 2011)

Děkanský kostel se svou vysokou věží tvoří z urbanistického hlediska významnou dominantu města Bechyně. Kostel je presbytářem obrácený do náměstí. Vevnitř je kostel je sklenutý síťovou klenbou na žebrech hruškovitého profilu. V západní části kostelní lodi je renesanční kruchta, umístěná na šesti toskánských sloupcích s nepravidelnými půlkruhovými arkádami. Na severní straně kostela je pravoúhlý portál, který vede do sakristie, postavené kolem roku 1613. Sakristie byla sklenuta jednoduchou křížovou hřebínkovou klenbou bez žeber. V sakristii se nachází hliněný reliéf s postavou Panny Marie, který pochází z konce 16. století.[6]

Vnitřní zařízení kostela je převážně ze 16. až 18. století. Cínová křtitelnice, zdobená reliéfy, je z roku 1555. Obraz „Klanění králů“, pravděpodobně dílo vlámského malíře Cornelise de Vose (1584–1651), v dřívějších dobách nesprávně připisované Petru Brandlovi, pochází zřejmě z let 1620–1630.[6] Většina zařízení, jako oltáře, sochy apod., je z doby barokní přestavby kostela kolem roku 1740.[5] Toto vybavení zahrnuje hlavní oltář, mensu s tabernáklem a sochami andělů, boční oltáře Svaté rodiny, sv. Kateřiny a sv. Bernarda. Boční oltář Panny Marie na severní straně lodi je doplněn sochami svatých a obrazem černé Madony. Kazatelna je ozdobena sochami evangelistů a figurálním reliéfem.[6] Hranolová věž je opatřená na nárožích pilastry, na vrcholu věže je pod bání ochoz s arkádami na sloupcích.[6] Věž i s bývalou, částečně rekonstruovanou světničkou věžníka a s prostory zvonice je během letní sezóny zpřístupněná veřejnosti.[5]

Ve štítě presbytáře, obráceném k náměstí, je umístěna dřevěná socha sv. Matěje z doby kolem roku 1740.[6] Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Jedná se o unikátní terakotovou plastiku pravděpodobně z doby kolem roku 1780, která zřejmě nahradila původní sochu z roku 1737. Tato socha, která je ukázkou bechyňské hrnčířské tradice, byla původně umístěná před hostincem Na růžku a na náměstí před kostel sv. Matěje byla přesunuta až v roce 1938.[7]

Budova děkanství
editovat

Poblíž kostela stojí budova děkanství. Budova čp. 143, která má gotické jádro a renesanční klenby, byla barokně přestavěna po požáru v roce 1711 a později bylo její průčelí upraveno v klasicistním stylu. Budova děkanství je stejně jako kostel sv. Matěje chráněná jako kulturní památka.[8]

Bechyňské náměstí prošlo na přelomu první a druhé dekády 21. století celkovou rekonstrukcí. Rekonstrukce, která stála 30 milionů korun a přinesla řadu důležitých archeologických objevů, byla dokončena v roce 2011. Patnáct míst s archeologickými nálezy bylo vyznačeno v nově položené dlažbě, významně bylo upraveno i nejbližší okolí kostela.[3]

Výhledy z věže kostela sv. Matěje

editovat
  •  
    Ulice Dlouhá a Táborská na jihozápadě
  •  
    Východní fronta domů na náměstí
  •  
    Severní strana náměstí (rekonstrukce v r. 2011)
  •  
    Bechyňský zámek a jižní strana náměstí
  •  
    Pohled na severovýchod k bechyňskému mostu
  •  
    Ulice Dlouhá a Plechamr na severozápadě

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Památková katalog: Bechyně [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Památkový katalog: Kostel sv. Matěje [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Bechyňské náměstí promlouvá historií [online]. Česká televize. ČT 24, 2011-12-08 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí. iDNES.cz [online]. 2011-06-06 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e Kostel sv. Matěje [online]. Bechyně: Městský úřad Bechyně [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f Bechyně, kostel sv. Matěje. Evidenční list kulturní památky - původní [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Památkový katalog: Děkanství [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Matěje_(Bechyně)&oldid=23575326“