Kostel svatého Martina (Žárová)

kostel v Žárové

Kostel svatého Martina v Žárové je významnou památkou středověké pozdně renesanční roubené kostelní architektury. Zachoval se v autentické podobě, nenarušené pozdějšími úpravami. Památkově chráněn od roku 1958. [1]

Kostel svatého Martina v Žárové
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecŽárová
Souřadnice
Kostel svatého Martina (Žárová) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátŠumperk
FarnostVelké Losiny
Statusfiliální kostel
Architektonický popis
Stavební slohrenesance
Výstavba1611
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky26702/8-1253 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Kostelík byl vybudován jako luteránský v roce 1611 majitelem losinského panství Janem Jetřichem ze Žerotína. Výstavbu nového kostela zřejmě plánoval již jeho otec, Jan ze Žerotína, který však v roce 1608 zemřel. Svědčí o tom votivní deska s chronogramem 1611 nad vstupem do sakristie. Zajímavá je historie materiálu (dřeva). V letech 1599-1603 byl ve Velkých Losinách budován nový kostel. Dřevo ze strženého starého kostela vystačilo na stavbu tří menších vesnických kostelů, dnes cenných památek drobné renesanční architektury – kostela sv. Michaela v Maršíkově, kostela sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově (ten je však mnohem mladší) a zmíněného kostela sv. Martina v Žárové. Kostely v Žárové a Maršíkově stavěl evidentně stejný mistr, kostel v Žárové byl zachován v původní podobě. Po roce 1620 byl kostel připojen k losinské římskokatolické farnosti. Opravy proběhly v letech 1802 (bílý nátěr interiéru), 1837 a 1845 (dláždění čtvercovými kameny).[2]

V roce 2012 byla provedena oprava obvodových trámů, které byly napadeny dřevokazným hmyzem a výměna trámů podpírajících věž kostela.

PopisEditovat

 
Detail vázání trámů v nároží kostela

AreálEditovat

Kostel sv. Martina stojí uprostřed ohrazeného hřbitova, v jehož rohu se dle pověsti nacházejí hroby obětí morové epidemie z roku 1680. U zdi blízko vchodu zůstal nejstarší zachovalý barokní náhrobek z poloviny 18. století. Ostatní původní hroby byly po 2. světové válce odstraněny po vystěhování německého obyvatelstva. Před vchodem do areálu stojí kamenný kříž a památník se jmény padlých v 1. světové válce a připomenutím 21 padlých a 18 pohřešovaných z 2. světové války.

KostelEditovat

Kostel sv. Martina je postaven v renesančním slohu s pozdně gotickými prvky. Jde o dřevěný roubený kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou věží čtvercového průřezu, nízkou předsíní na jižní straně lodi a obdélnou sakristií na severní straně presbytáře. Kostelní srub je postaven na nízkém kamenném soklu, který je před povětrnostními vlivy chráněn dřevěnou stříškou. Presbytář je zaklenut stlačenou nepravou dřevěnou klenbou, v lodi je povalový strop, v sakristii trámový strop. Střecha kostela je kryta šindelem.

Celý vnitřek kostela je obložen dřevem. Vstupní část je rozdělena kruchtou, z níž jsou přístupné ochozy podél bočních stěn lodi, typické pro luteránské stavby.

Vnitřní vybaveníEditovat

Hlavní oltář z roku 1717 pochází z poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova, původní oltář (vysvěcený roku 1646) byl odstraněn v roce 1789. Z tohoto oltáře se zachoval pouze obraz sv. Martina. Na oltáři s krásnými řezbami je kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau, z něhož pocházela Ludvika, manželka Jana Jáchyma ze Žerotína (zemřel 1716). Ostatní původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Dnešní varhany pocházejí z roku 1757 (nahradily starší pozitiv z roku 1673), sošky dvou andělů na oltář byly zakoupeny v roce 1845, obrazy křížové cesty namaloval roku 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Zajímavý je osud kostelního zvonu - občané Žárové a Horního Bohdíkova si jej koupili v roce 1922, za druhé světové války byl zabaven a dnes se nachází ve věži farního kostela v Šumperku.[2]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Památkový katalog - 1000137896 - kostel sv. Martina. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b FILIPOVÁ, M. Dřevěné kostelíky v okolí Velkých Losin. Vlastivědné zajímavosti, Šumperk. 1979, čís. 170. 

LiteraturaEditovat

  • POLÁŠEK, Jaromír.: Dřevěné kostely a kaple Moravy a Slezska. AGAVE Český Těšín. r. 2001, str. 334-335. ISBN 80-86160-49-1
  • HEJÁTKO, Pavel. NOVÁK, Petr. NOVÁK, Rostislav. ZEMAN, Jiří.: Dřevěné stavby. AKCENT Třebíč. r. 2012, str. 51-53. ISBN 978-80-7268-817-3

Externí odkazyEditovat