Kostel svatého Jana Křtitele (Vřeskovice)
Kostel Navštívení Panny Marie je původem gotický římskokatolický kostel ve Vřeskovicích na Klatovsku, podstatně přestavěný roku 1870. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[2] Kostel je součástí personální farnosti mimořádného ritu, jejímž sídlem je Útvina.[3]
| Kostel svatého Jana Křtitele | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Klatovy |
| Obec | Vřeskovice |
| Souřadnice | 49°31′31,56″ s. š., 13°16′15,99″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská[1] |
| Farnost | personální farnost mimořádného ritu |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, klasicistní, novobarokní[2] |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 46143/4-2770 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatKostel ve Vřeskovicích pochází patrně z první poloviny 14. století[2] i když jiné zdroje kladou datum jeho vzniku už do konce 13. století[4][5] Kostel je poprvé zmiňován k roku 1384.[2] Z původní gotické podoby kostela se do současnosti zachoval presbytář.[2] V 16. století, pravděpodobně v letech 1592–1593, prošel kostel rekonstrukcí.[2]
Zásadní přestavba do současné podoby, kombinující klasicistní a novobarokní styl, proběhla v roce 1870.[2] Původní loď byla z obou stran obestavěna bočními loděmi a kostel získal trojlodní podobu.[2] Úpravy zahrnovaly vybourání arkád ve stěnách původní lodi a její nové zaklenutí, předělání vítězného oblouku, nové zaklenutí presbytáře, navýšení věže o druhé a třetí patro včetně doplnění schodišťového přístavku a přistavění oratoře.[2] Rovněž veškeré stropní konstrukce, krovy, zvonová stolice, štíty, členění fasád, vstupy a okna nově vzniklých lodí pocházejí z přestavby v 19. století.[2]
V průběhu 20. století byl kostel průběžně udržován. V roce 1933 byly provedeny dílčí opravy na střeše a fasádách věže a v roce 1940 proběhla částečná oprava střech.[2] V roce 1989 byly opraveny fasády a u věže též krov, krytina a omítky.[2] V letech 1999–2000 následovala oprava krovů a krytin u zbylých částí kostela.[2] V roce 2002 byla opravena krycí stříška západního štítu hlavní lodi.[2]
Stavební podoba
editovatKostel je trojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a bohatě členěným západním štítem.[2] Původní chrámová síň (13 metrů dlouhá a 7,5 metru široká) nyní tvoří střední loď, jenž je po stranách od bočních lodí oddělena širokými oblouky a čtverhranným pilířem.[4] Vítězný oblouk oddělující střední loď a presbytář je segmentový, přizpůsobený valené klenbě presbytáře.[6] V závěru je presbytář zaklenut paprskovitě.[6] K levé části presbytáře přiléhá vysoká třípatrová věž s hodinami. Prostor kostela je v prostoru lodí osvětlován z každé strany čtveřicí oken, nahoře polokruhovitě uzavřených.[6] Kostel je obklopen hřbitovem s novobarokní márnicí, jež byla postavena v roce 1870 společně s přestavbou kostela.[7] Vzhledem ke své vyvýšené poloze tvoří kostel, a především jeho věž, výraznou krajinnou dominantu.[2]
Interiér kostela
editovatVnitřní zařízení kostela je převážně barokní.[8] Hlavní oltář svatého Jana Křtitele pochází z 18. století.[4] Na oltáři je vystavený obraz s motivem křtu Krista Janem Křtitelem a olejomalba z počátku 18. století s vyobrazením hlavy Jana Křtitele na míse.[4] Dále jsou na hlavním oltáři umístěny sochy svatého Petra a svatého Pavla životní velikosti.[4] Boční oltáře s obrazy svaté Filomény a Panny Marie, stejně jako socha svatého Felixe, pocházejí rovněž z 18. století.[4] Ambonu zdobí tři reliéfy znázorňující Krista jako pastýře, svatého Jana Křtitele na poušti a jako rozsévače.[6] Výmalba v interiéru proběhla na konci 19. století.[2] Křtitelnice v kostele je cínová, zdobená dvěma aliančními erby: nalevo roupovskou orlicí a napravo překříženými ostrvemi.[6] V pravé lodi kostela se nacházejí dva náhrobky z červeného mramoru s postavou muže a ženy.[5] Jedná se o náhrobní kameny Alžběty Šicové a Albrechta Šice z Drahonic.[5]
Varhany v kostele pocházejí z roku 1863.[4] Jejich tvůrci byli Josef Garther z Prahy a Ferdinand Guth z Čisté u Rakovníka.[4] Ve věži kostela byl umístěny čtyři zvony, z nichž dva nejstarší pocházely z let 1465 a 1514.[4] Za druhé světové války byly tři ze zvonů zabaveny a sňaty.[4] Největší ze zvonů byl po válce nalezen v Praze a navrácen do kostela.[4]
Galerie
editovat-
Pohled na kostel od jihu -
Pohled na kostel od severovýchodu -
Pohled na kostelní věž od severovýchodu -
Pohled průčelí lodi kostela od jihozápadu -
Věžní hodiny z vřeskovického kostela v expozici Domu historie Přešticka
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Filiální kostel sv. Jana Křtitele, Vřeskovice [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Kostel sv. Jana Křtitele [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Personální farnost mimořádného ritu - Plzeňská diecéze. www.bip.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Vřeskovice - kostel sv Jana Křtitele [online]. MAS Pošumaví [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vřeskovicích [online]. Římskokatolická farnost Švihov [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XXV. Politický okres Přeštický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. Kapitola Vřeskovice (Břeskovice) - Děkanský kostel sv. Jana Křt., s. 104–106.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele, Vřeskovice [online]. sumavanet.cz [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele ve Vřeskovicích [online]. pamatkopin.cz [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
