Kostel Narození Panny Marie (Hrušovany)

kostel v Hrušovanech

Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Hrušovanech je barokní sakrální stavba při jižní straně návsi,[2] která je spolu s bývalým hřbitovem, zvonicí a farou součástí ohrazeného areálu. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel Narození Panny Marie
v Hrušovanech
Pohled z návsi na kostel Narození Panny Marie v Hrušovanech
Pohled z návsi na kostel
Narození Panny Marie v Hrušovanech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Polepy
Lokalita Hrušovany
Souřadnice
Kostel Narození Panny Marie v Hrušovanech
Kostel Narození Panny Marie
v Hrušovanech
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Hrušovany u Litoměřic
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1735
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 19750/5-2232 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Průčelí hrušovanského kostela

Jádro kostela pochází ze 14. století.[4] Kostel byl rozšířen a renesančně upraven ve druhé polovině 16. století.[5] V roce 1589 zemřel místokancléř Českého království Osvald Zejdlic ze Šenfeldu a o několik týdnů později ho následovala i jeho manželka Lukrecie z Wittennu. Oba manželé byli pohřbeni v tomto kostele.[6] Kostel byl barokně upraven kolem roku 1735.[4] V té době severní průčelí převzalo vzhledem k poloze vůči návsi funkci hlavního vstupního. Po roce 1945 kostel ponechán bez údržby svému osudu, kolem roku 2000 opravena střecha, chátrání budovy se však zastavit nedaří a přes dílčí opravy je stavbě stále silně chátrající. Kostel je v soukromém vlastnictví.[2] Ve druhém desetiletí 21. století majitel s podporou státních dotací a pod odborným dohledem památkářů památku postupně opravuje. V roce 2017 bylo konsolidováno staticky narušené zdivo presbyteria a opraveny jeho exteriérové omítky.[7]

ArchitekturaEditovat

Jedná se o trojlodní renesanční stavbu, orientovanou k východu, s polygonálním gotickým presbytářem a západ přesíní. Barokní průčelí na severním boku směrem k návsi je s rizalitem, pilastry a štítem. Na průčelí je páskový štukový ornament a výklenek se sochou Panny Marie z roku 1735. Presbytář je s opěrnými pilíři a hrotitými okny bez kružeb.[4]

V presbytáři je křížová klenba ze 14. století z kamenných klínových žeber s výžlabkem a ostruhovými konzolami a tepaná gotická mřížka sanktuáře. V přilehlé sakristii je rovněž gotická křížová klenba. V hlavní lodi jsou nízké hranolové pilíře a na klenbě renesanční zvědicová síť ze štukových profilových žeber z 2. poloviny 16. století. V obou bočních lodích jsou křížové klenby s hřebínky. V severní lodi je empora.[4]

ZařízeníEditovat

Údaje z roku 1977 týkající se mobiliáře uvádějí, že hlavní oltář je nový. Nad ním se nachází bohatě řezaný a zlacený barokní rám s akantem a stuhou z počátku 18. století. V něm je titulní obraz z 19. století. Po stranách jsou sochy sv. Víta a sv. Václava, a hlavičky andílků. V kostele je barokní oltář s plastickou skupinou Kalvárie, dále nový oltář Narození Páně, ale s pozdně gotickou reliéfní dřevořezbou Svaté rodiny z období kolem roku 1500. Renovován byl roku 1616. Křtitelnice je malá, cínová. Jsou na ní reliéfní hlavy. Na chybějícím víku křtitelnice byl údajně letopočet 1522. Kazatelna je polygonální z konce 18. století. Obraz biblického výjevu Uzdravení slepého od narození pochází od F. Günthera z Litoměřic, který jej namaloval v roce 1833. Několik dalších obrazů v kostele jsou umělecky nevýznamné, pocházející z Prachové. Epitaf Oswalda ze Šenfeldu a jeho ženy, který se nachází v jižní boční lodi, je renesanční z roku 1589. Jedná se o dílo v pískovci s vysokým reliéfem klečícího manželského páru ve sloupové edikule. V nástavci je reliéf Krista na Olivetské hoře. Po stranách jsou sochy Mojžíše a Jana Křtitele. Jedná se o saskou práci, patrně z Pirny. Vedle jsou dva menší kamenné náhrobníky s figurálními reliéfy s letopočtem 1607 a 1596. Další dva renesanční náhrobníky jsou jeden nápisový a druhý figurální. Jsou umístěny za bočním oltářem a jsou nepřístupné.[4] Ve druhé dekádě 21. století se mobiliář nachází snad v depozitářích.

ZvoniceEditovat

 
Zvonice u kostela Narození Panny Marie v Hrušovanech

Na přilehlém hřbitově je čtyřboká, renesanční, nepříliš vysoká zvonice se sgrafitovým kvádrováním.[5] Zvonice má půlkruhově sklenutá okna, která jsou zčásti zdvojená. Ve zvonici dole je kostnice, nahoře renesanční zvon s figurami i ornamenty. Je signován „Brykcy Zwonarz z Czymperku Leta 1573“. Hřbitovní zeď má výklenky. V jednom z nich se nachází náhrobník s nápisem a letopočtem 1624.[4]

Okolí kostelaEditovat

Nedaleko stojí na vysokém podstavci socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století. U cesty ke hřbitovu je litinový pseudogotický křížek s letopočtem 1864.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 70-71. 
  2. a b kostel Narození Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 130536 : Kostel Narození Panny Marie, Hrušovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Hrušovany /Litoměřice/, s. 476. 
  5. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 129. 
  6. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Encovany – zámek, s. 112–113. 
  7. Obnova vnějšího pláště presbytáře kostela Narození Panny Marie v Hrušovanech (on-line 20180129, 20180206; verif. 20180207).

Externí odkazyEditovat