Otevřít hlavní menu

Knihovna města Plzně

Knihovna města Plzně, příspěvková organizace, je veřejnou univerzální knihovnou působící na celém území města Plzně. Jejím uživatelem se může stát každý občan České republiky nebo cizí státní příslušník, který má povolení k trvalému pobytu. Je kulturním, informačním a vzdělávacím centrem, dostupným pro všechny. Nabízí k vypůjčení krásnou i naučnou literaturu pro děti i dospělé, noviny a časopisy, CD s hudbou i mluveným slovem, MP3, DVD s českými i zahraničními filmy, mapy, hudebniny, deskové hry, didaktické pomůcky a hračky, elektronické čtečky a e-knihy. K dispozici jsou počítače s internetem a ve velkých knihovnách bezplatné připojení wi-fi.

Knihovna města Plzně
Pilsen City Library
Ústřední budova Knihovny města Plzně
Ústřední budova Knihovny města Plzně
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Typ veřejná knihovna
Založena 1876
Zřizovací listina/zákon Úplné znění zřizovací listiny
Počet poboček 9 knihoven s celotýdenním provozem, 12 malých poboček, 1 pojízdná knihovna - bibliobus
Knihovní fond
Velikost fondu 479 668 (rok 2018)[1]
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé 28 479, z toho děti 4 805 (rok 2018)
Další informace
Ředitel Mgr. Helena Šlesingerová
Webové stránky https://knihovna.plzen.eu/
Telefon 378 038 210
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Kód památky 44262/4-4713 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zvláštní důraz klade na programy a služby pro děti, mládež, zdravotně a jinak handicapované občany a národnostní menšiny. Při knihovně působí občanská sdružení Kruh přátel knižní kultury, Pro Libris a Ason-klub (klub mladých a nezavedených autorů). Své služby nabízí Knihovna města Plzně kromě studovny a dvou knihoven v ústřední budově (pro dospělé a pro děti a mládež) v 9 knihovnách s celotýdenním provozem, v 12 malých pobočkách a v bibliobusu (10 zastávek). Prostřednictvím systému Tritius jsou všechny provozy, databáze a katalogy propojeny do jednotné knihovní sítě. Registrovaní uživatelé mohou tak na jedinou legitimaci (případně Plzeňskou kartu) využívat všech služeb knihovny. Středisky kulturních pořadů jsou Polanova síň, M-klub a L-klub. Knihovna poskytuje svoje služby 48 hodin týdně, v ústřední budově 6 dnů v týdnu. Vykonává regionální funkce pro 14 knihoven na základě smluv o poskytování regionálních služeb.

Knihovna je členem profesní organizace SKIP ČR a Sdružení knihoven ČR, ředitelka knihovny je předsedkyní Klubu dětských knihoven SKIP ČR.

HistorieEditovat

Knihovna města Plzně zahájila činnost na sklonku roku 1876 jako Obecná knihovna města Plzně. Po ročním působení vlastnila 3 800 knih a dosáhla 8 000 výpůjček. Její činnost v počátcích ovlivňoval Spolek přátel vědy a literatury české v Plzni. V roce 1916 byla ke knihovně přičleněna Lidová čítárna města Plzně, v roce 1919 začaly vznikat první pobočky z předměstských knihoven občanských besed, další pobočky vznikaly v průběhu let z převzatých knihoven v připojených osadách. V roce 1921 po přidružení Husovy dětské knihovny měla knihovna 29 049 knih, evidováno bylo 3 969 čtenářů a 122 144 výpůjček. V roce 1949 měla knihovna již 16 poboček.

Počátkem roku 1951 přebral městskou veřejnou knihovnu, dosud spravovanou Jednotným národním výborem v Plzni, do své správy Krajský národní výbor v Plzni a knihovna získala krajskou působnost. V roce 1954 zajišťovaly její dva bibliobusy výpůjční služby v českém pohraničí. V průběhu let se několikrát měnili správci knihovny, nyní je jejím zřizovatelem Magistrát města Plzně. V roce 1960 se ústřední půjčovna a zázemí knihovny přestěhovaly do nových prostor v ulici B. Smetany č. 13, kde sídlí dodnes. Ke konci 60. let měla knihovna 19 poboček a více než 12 000 čtenářů. V roce 1983 byla otevřena obvodní knihovna v novém sídlišti Lochotín, v historii knihovny v prvních prostorách původně budovaných pro činnost knihovny.

Po roce 1989, již v nových politických a společenských poměrech, vznikaly postupně další pobočky knihovny. Počátkem roku 1992 byla v ústřední budově otevřena nově vybudovaná studovna s informační službou a koncem roku začala svoji činnost Polanova síň – společenská místnost pro kulturně výchovnou činnost. V roce 1994 byla otevřena knihovna Vinice a v roce 1996 knihovnické služby v okrajových částech Plzně začala zajišťovat pojízdná knihovna – bibliobus. V roce 1999 zahajuje činnost M-klub při knihovně v zadních Skvrňanech a v 1. ZŠ v Bolevci vzniká knihovna nového typu, plnící také funkci školní knihovny. Od roku 2001 postupně přecházely jednotlivé knihovny na automatizovaný provoz, nejdříve v systému Lanius, posléze v systému Clavius a následně Tritius. V roce 2005 začala poskytovat své služby Hudební a internetová knihovna a v roce 2006 byly vybaveny přístupem k internetu i malé pobočky. Nová pojízdná knihovna s bezbariérovým přístupem vystřídala již starý bibliobus v roce 2007. Rok 2010 byl ve znamení dokončení síťového propojení všech provozů knihovny včetně malých poboček a pojízdné knihovny a při lochotínské knihovně bylo otevřeno další kulturně společenské zařízení L-klub. V roce 2014 začala KMP půjčovat pro registrované uživatele zdarma deskové hry a e-knihy na základě licenční smlouvy se společností e-Reading. Od roku 2016 půjčuje v dětských odděleních tematické kufříky a ve studovně nabízí validaci účtu mojeID. V roce 2017 byla v Obvodní knihovně Doubravka byla spuštěna nová služba - lekotéka.

V roce 2018 zaznamenala knihovna 344 801 návštěvníků a 952 777 výpůjček[2].

Budova knihovnyEditovat

Knihovna sídlí v secesní památkově chráněné budově, která byla původně v roce 1914 postavena pro pobočku Anglo-rakouské banky. Architektem byl Ludwig Tremmel, stavitelem František Němec starší.[3] Autorem honosné výzdoby je sochař Otokar Walter. V pozdějších letech v budově sídlila například Pražská úvěrní banka nebo Západočeské uhelné doly.

V roce 1960 byla budova částečně rekonstruovaná pro potřeby knihovny, interiér navrhl architekt Svatopluk Janke. K výzdobě patřily i skleněné plastiky Miroslava Klingera, které reprezentovaly československý umělecký průmysl na světové výstavě v Bruselu .[4] V roce 1965 vytvořil výtvarník Jiří Kovařík v prostorách půjčovny dvě rozsáhlé nástěnné fresky, ty byly ale v 70. letech kvůli politické orientaci autora zakryty a restaurovány byly až v roce 2002. Další rekonstrukce budovy proběhly v letech 1977 a 1997. V roce 2004 byla restaurována omítka na průčelí.[5]

SlužbyEditovat

¹službu poskytují jen vybrané knihovny

Síť knihovenEditovat

Ústřední knihovnaEditovat

  • Ústřední knihovna pro dospělé, B. Smetany 13
  • Ústřední knihovna pro děti a mládež, B. Smetany 13
  • Studovna, B. Smetany 13

Knihovny s celotýdenním provozemEditovat

  • Bolevec, Západní 18
  • Bory, Klatovská 109
  • Doubravka, Masarykova 75
  • Lobzy, Rodinná 39
  • Lochotín a L-klub, Studentská 22
  • Skvrňany a M-klub, Macháčkova 28
  • Slovany, Táborská 24
  • Vinice, Hodonínská 55
  • Hudební a internetová knihovna, Táborská 22

PobočkyEditovat

  • Bílá Hora, Nad Štolou 716
  • Božkov, Sládkova 10
  • Černice, Veská 11
  • Červený Hrádek, Červenohrádecká 53
  • Koterov, Koterovská náves 7
  • Křimice, Prvomájová 100
  • Lhota, K Sinoru 62/51
  • Litice, Přeučilova 12
  • Malesice, Chotíkovská 14
  • Radčice, V Radčicích 9
  • Radobyčice, Radobyčická náves 77
  • Újezd, Staroveská 7

BibliobusEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KNIHOVNA MĚSTA PLZNĚ. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2018. Plzeň: Knihovna města Plzně, 2019. 124 s. Dostupné online. 
  2. https://knihovna.plzen.eu/o-knihovne/z-historie-knihovny/z-historie-knihovny.aspx
  3. http://pam.plzne.cz/objekt/c1-158-bankovni-a-cinzovni-dum-filialky-spolecnosti-mercur-a-bytovy-a-obchodni-dum-adolfa-bayera
  4. http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1592/
  5. https://knihovna.plzen.eu/o-knihovne/zakladni-informace/budova-knihovny.aspx

LiteraturaEditovat

  • FLEISSIG, Karel. Sto let Knihovny města Plzně. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1976. 56 s. 
  • ŠPOT, Josef. Kapitoly o literární Plzni. III., Ředitelé knihovny města Plzně - spisovatelé. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1991. 51 s. 

Externí odkazyEditovat