Pavel Nebeský
Pavel Nebeský (6. února 1861 Praha[1] – 18. února 1913 Plzeň[2]) byl redaktor, spisovatel, žurnalista, překladatel, dramaturg, knihovník, herec.[3]
| Pavel Nebeský | |
|---|---|
| Narození | 6. února 1861 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. února 1913 (ve věku 52 let) Plzeň Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Plzně |
| Pseudonym | Petr Lípa |
| Povolání | redaktor, spisovatel, žurnalista, překladatel, dramaturg, knihovník, herec |
| Partner(ka) | Klotilda Nebeská |
| Rodiče | Václav Bolemír Nebeský |
| Příbuzní | Petr Faster (dědeček) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Pavel Nebeský se narodil do rodiny Václava Bolemíra Nebeského, který byl v roce1848 členem Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu a Terezie, rozené Fastrové, dcery Petra Fastra, českého vlastence, místopředsedy Svatováclavského výboru a člena Národního výboru v revolučním roce 1848.[4]
V dětství byl Pavel Nebeský obklopen vzdělanými vlastenci a literáty. Vystudoval Malostranské gymnázium, na kterém absolvoval v roce 1878. Ve studiu pokračoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou však kvůli účasti na "chuchelské řeži" nedokončil, byl vyloučen.[1] Po ukončení studia začal pracovat jako redaktor Českých listů. Tam vedl rubriku o divadle. V letech 1881–1884 podnikl mnoho studijních cest, navštívil Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálii i Francii. Poté se začal věnovat divadlu intenzivněji.[4]
Jako herec byl prvně angažován v roce 1884 Pokorného společností, která v letech 1881–1884 v Plzni zajišťovala divadelní provoz v zimní sezóně (tzn. v hlavní sezóně). V letní sezóně společnost kočovala. Díky tomuto angažmá se Nebeský dostal do Plzně, po Praze dalším rozvinutým českým divadelním centrem. Zde působil do 8. června 1887 a sehrál tu na sto devadesát rolí. S touto společností se dostal do Litomyšle, kde se seznámil s Klotildou Wižďálkovou, se kterou se oženil. Svědkem mu byl Alois Jirásek. Pokorného společnost získala v letech 1885/1886 zimní sezónu v Národním divadle v Brně, kde se stal Nebeský hercem i režisérem činohry a opery. V roce 1887se vrátil do Plzně, dostal se ke společnosti Pavla Švandy ze Semčic st., tam působil jako činoherní režisér a herec.[5] Za celou svoji divadelní kariéru sehrál 400 rolí a inscenoval 250 inscenací.
Největší část jeho umělecké tvorby tvořilo herectví a režie, byl ale také překladatelem. Překládal německá dramata a operní libreta. Společně s Eduardem Šimkem zpracoval a upravil báseň Svatopluka Čecha jako operní libreto pro operu Lešetínský kovář pro plzeňského skladatele Stanislava Sudu.[4]
V roce 1894 po deseti letech divadelní činnosti ukončil Nebeský kariéru herce, režiséra a dramaturga. Jeho velká rodina se usadila v Plzni a on se stal redaktorem Plzeňských listů, kde zavedl novou rubriku "Ze světa uměleckého", kterou redigoval a přispíval do ní. Nejčastěji své čtenáře informoval o činoherním a hudebním plzeňském divadle. Pod pseudonymem Petr Lípa psal i původní beletristické texty a překládal z francouzštiny. V posledním roce svého života byl jmenován dramaturgem městského divadla.
Úzce spolupracoval se Studentským akademickým spolkem "Radbuza" a s Pošumavskou jednotou. S nimi absolvoval řadu přednášek v západním pohraničí, čímž posílil české menšinové hnutí. Plzeňská umělecká a kulturní elita se scházela ve stolní společnosti "Mha", Nebeský byl také jejím členem.[6]
Pavel Nebeský se nezapomenutelně zapsal i do historie Knihovny města Plzně. Po smrti profesora Cimrhanzla, prvního správce knihovny, byla knihovna nějaký čas zavřená. Její správy se ujal v říjnu 1899 Nebeský a funkci vykonával do své smrti v roce 1913. S vedením knihovny mu vydatně pomáhala jeho žena Klotilda (3.10. 1864 ve Voticích – 7. 12. 1925 v Plzni), která pracovala v knihovně i po jeho smrti. Za jejich působení se v roce 1910 začaly knihy půjčovat zdarma, což významně zvýšilo počet výpůjček i počet stálých čtenářů.[5]
Nebeský zemřel 18. února 1913 a byl pohřben se všemi poctami, které mohlo město Plzeň poskytnout.[6] Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni, hrob U29 / O 10.[1]
Dílo editovat
- Lešetínský kovář libreto k opeře plzeňského skladatele Stanislava Sudy
- Slovanská vzájemnost, divadelní hra
- Baron Trenk
- Lydie aneb Román ruské nihilistky
- Bobří kožich: zlodějská komedie o čtyřech jednáních, překlad divadelní hry
- Kean: hra o 5 jednáních
- Evangelista: hudební drama o dvou jednáních, libreto
- O Josefu Kajetánu Tylovi, přednáška[1]
- Válka v míru, divadelní hra[7]
- Polský Žid, překlad lidové zpěvohry[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Nebeský, Pavel, 1861-1913. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 104 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Nebeský. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c PACASOVÁ, Veronika. Osobnost Pavla Nebeského - ročníková práce. Praha: [s.n.], 2017. 24 s.
- ↑ a b ŠPOT, Josef. Kapitoly o literární Plzni III. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1991. 51 s. S. 6–12.
- ↑ a b Bulletin SKIP, č. 3, 2007. skip.nkp.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online.
- ↑ 11H-B-b-2. PhC. PAVEL NEBESKÝ a KLOTILDA VYŽĎÁLKOVÁ :: Rod Nebeských a Čackých. www.rod-nebeskych-a-cackych.cz [online]. 2021-11-08 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Nebeský
- Pavel Nebeský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Genealogie rodiny Nebeských a Čackých
