Otevřít hlavní menu

Pražská úvěrní banka

československá společnost

Pražská úvěrní banka byla založena pod názvem Úvěrní banka v Kolíně roku 1870.[1] V meziválečném Československu to byla jedna z nejstarších a největších bank. Měla svůj bankovní palác v ulici 28. října. V době svého největšího růstu (1923) za účelem rozšíření svých místností zakoupila rohový dvojdům Na Můstku "Velký úl" a další sousední 3 domy Na Můstku "Zlatá loď", "Dvě bílé holubice" a "U Samuele".[2]

Pražská úvěrní banka
Banka (Nové Město) Na Příkopě 8 (3).jpg
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení 1870, Kolín
Osud zánik 1948
Sídlo Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie bankyEditovat

Pražská úvěrní banka v Praze byla zřízena přeložením sídla Úvěrní banky z Kolína do pražské pobočky této banky v roce 1899, přičemž byla změněn i název na Pražskou úvěrní banku v Praze. Dne 12.9.1906 zahájila činnost třetí pobočka banky ve Lvově. Banka byla již před tím angažována v Haliči. Od roku 1910, kdy banka založila svou filiálku v Bělehradě, se angažovala v hospodářských stycích mezi českými zeměmi a balkánským slovanským teritoriem. V březnu roku 1911 byla Skupštinou království Srbského udělena koncese k vybudování továrny na cukr a rafinerii a koncem roku 1911 byla udělena koncese ke zřízení cukrovaru a rafinerie cukru v Bulharsku. Třetím podnikem banky na Balkáně byla přeměna pivovaru Michaela Kosovljanina v Jagodině v akciovou společnost "Parostrojní pivovar a sladovna Michael Kosovljanin", akciová společnost v Jagodině (Srbsko).[3]

V roce 1912 byla zřízena pobočka banky v Sofii. Pražská úvěrní banka v roce 1918 odkoupila hnědouhelné doly od Společnosti buštěhradské dráhy a přejmenovala je na doly Prago.[4] Roku 1919 začala vyjednávat se skupinou bank, v jejichž čele stala Société Générale v Paříži. Výsledkem jednáni byla dohoda o účasti této skupiny bank na zvýšení akciového kapitálu banky. V roce 1921 byla likvidována pobočka ve Lvově. V zájmu trvalejších styků s Rumunskem převzala banka v roce 1920 většinu akcií Banca Romana de Comert si Industrie S .A. v Bukurešti. V roce 1930 bylo provedeno sloučení Anglo-československé banky[4] a České komerční banky s Pražskou úvěrní bankou. Nový ústav byl ustaven pod firmou "Anglo-československá a Pražská úvěrní banka v Praze". Banka soustřeďovala ve svém portfoliu průmyslové podniky různých odvětví v ČSR i v zahraničí, zejména na Balkáně.[5] Koncem roku 1938 jednali představitelé banky se zástupci Allgemeine Deutsche Credit-Anstalt v Lipsku o převzetí poboček banky na území zabraných Německem. V říjnu 1938 bylo bance na její žádost uděleno povolení ministerstva vnitra ke zřízení agentury v New Yorku. V srpnu 1940 byla na příkaz německých úřadů provedena změna firmy na "Pražskou úvěrní banku", protože vadilo sousloví v názvu banky "Anglo-československá". V prosinci 1941 byl zvýšen akciový kapitál. Ministerstvo financí dalo příkaz k sloučení Řeznicko-uzenářské banky v Praze s Pražskou úvěrní bankou. Počátkem roku 1943 bylo provedeno bankou sloučení resp. převzetí České diskontní banky v Praze. V tomto roce byla v rámci nové koncentrace bank nařízena likvidace banky. O její obchody a vklady se dělily německé ústavy v Praze.[1]

Architektonické řešení paláceEditovat

Budova banky (Palác Rapid, ulice 28. října č.p. 377/13) postavená v letech 1900-02 na místě dvou klasicistních domů (U Zlatého jablka a U Větrníku), je jednou z prvních ukázek secesní architektury v Praze. Pozdně historizující, respektive neorenesanční stavbu postavil v letech 1901 až 1902 Matěj Blecha. Původně byl stavbou pověřen jeho bratr Josef, místopředseda správní rady banky, který však vážně onemocněl a roku 1900 zemřel. Autorství plánů je tak nejisté.[6] Bohatá sochařská dekorace je vrcholná práce C. Kloučka. Budova ve tvaru U, hlavní budova do ul. 28. října je čtyřpatrová se dvěma suterény a podkrovím, třítraktová. Obě křídla jsou jednotraktová. Fasáda hlavní budovy je sedmiosá. Až do druhého patra s bosáží. V 2. a 3.p. balkóny s kamennou balustrádou. 3. a 4. p. člení pilastry s medailóny a konsolami hlavní římsy místo hlavic. Do balustrády nad hlavní římsou je vsazen podstavec pro sochu Merkura se dvěma andílky. Fasáda se secesními florálními motivy, dívčími i mužskými maskami, andílky a hady. Suprafenestra prostředního okna ve 3. p. nese monogram „PÚB“, pod římsou lze číst nápis „Postaveno L. P. 1902“. Objekt je památkově chráněn od 3.5.1958 a je veden jako kulturní památka pod katalogovým číslem 1000150434.[7]

Rozsáhlá rekonstrukce paláce v ulici 28. října, která byla provedena v roce 1923, zřídila monumentální vchod do budovy a novou prostrannou dvoranu se zasklenou galerií v 1. patře. Dvorana byla architektonicky řešena stroze. Bylo použito pravých mramorů pro stěny "wertantic" a pro dlažbu "carrarského" a suchomastského se sliveneckým. Při rekonstrukci byly instalovány nové trezory, které dodala firma A. Ippen z Hradce Králové. Při vybudování dvorany, tresorů a bezpečnostních schránek byla použita nejmodernější stavební technika té doby pro bankovní budovy. Na armatury stěn ze železobetonu byly připevněny ohněm netavitelné litinové desky. Nové bylo i protipožární a bezpečnostní vybavení.

Rekonstrukci provedla firma arch. M. Blecha, spol. s r. o. z Karlína, zařízení bankovní dvorany dodala fa F. Kallik z Karlína, armatury stěn a bezpečnostní dveře do tresorů jsou dílem fy A. Ippen v Hradci Králové.[2]

Zánik bankyEditovat

V roce 1945 banka obnovila svoji činnost, avšak v říjnu 1945 byla banka na základě dekretu prezidenta Beneše č. 102/45 znárodněna, stejně jako všechny ostatní československé banky. Při slučování v peněžnictví v roce 1948 splynula banka se Živnobankou, která potom bankovní dům v ulici 28. října používala až do své fúze s HVB Bank ČR v roce 2007. Dále tento bankovní dům využívala právě HVB Bank ČR resp. UniCredit Bank a po ní zde byla velká prodejna lahůdek Julius Meinl. V roce 2017 objekt (přejmenovaný na City Palais) koupila Investiční firma Redevco.[8]

ReferenceEditovat

  1. a b Pražská úvěrní banka v Praze [online]. Praha: Česká národní banka [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 
  2. a b REKONSTRUKCE PALÁCE PRAŽSKÉ ÚVĚRNÍ BANKY. Světozor. 13.3.1924, roč. 1923-1924 (24.), čís. 14, s. 359. Dostupné online. 
  3. NEČAS, Ctibor. Pražská úvěrní banka a počátky její obchodní činnosti v Haliči. I. vyd. Brno: Sborník Filozofická fakulta brněnské univerzity, vol. 38-39, 1989-1990. S. 37-44. 
  4. a b HÁJEK, Roman; SUCHOMEL, Jiří. Pražská úvěrní banka a doly Prago [online]. Kladno: Halda, o. s. [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 
  5. PÁTEK, Jaroslav. Z dějin českého bankovnictví v 19. a 20. století (Anglo-československá a Pražská úvěrní banka). I. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 209 s. ISBN 80-246-0077-3. S. 109-123. 
  6. Pražská úvěrní banka [online]. Praha: Turistika.cz s.r.o. [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 
  7. Pražská úvěrní banka [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 
  8. Pražská úvěrní banka, City Palais [online]. Praha: https://prazdnedomy.cz/, 27.11.2017 [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat