Kateřina Aragonská

první manželka Jindřicha VIII. Tudora

Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 Alcalá de Henares7. ledna 1536 Huntingdonshire) byla anglická královna a první manželka Jindřicha VIII. Tudora. Byla dcerou katolických španělských králů Ferdinanda II. AragonskéhoIsabely I. Kastilské. Po své matce byla také prapravnučkou anglického krále Eduarda III., neboť jejím prapradědečkem byl Jan z Gentu, jeden ze synů Eduarda III. Jejím životním heslem bylo skromnost a oddanost (anglicky: Humble and Loyal).

Kateřina Aragonská
královna Anglie
Portrét
Portrét
ManželI. Artur Tudor
II. Jindřich VIII. Tudor
Korunovace24. červen 1509
Narození16. prosince 1485
Alcalá de Henares
Úmrtí7. ledna 1536
Huntingdonshire
PohřbenaPeterboroughská katedrála
PředchůdceAlžběta z Yorku
NásledníkAnna Boleynová
PotomciMarie I. Tudorovna
DynastieTrastámarové
OtecFerdinand II. Aragonský
MatkaIsabela I. Kastilská
Podpispodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a sňatek s princem z Walesu ArturemEditovat

Narodila se v arcibiskupském paláci v Alcalá de HenaresMadridu jako nejmladší z pěti dětí španělských panovníků Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské. Už v roce 1489 byla uzavřena smlouva mezi anglickým a španělským dvorem o sňatku tehdy tříleté Kateřiny s teprve dvouletým následníkem anglického trůnu Arturem Tudorem, synem krále Jindřicha VII.

Kateřina Aragonská byla bílé pleti, plavovlasá a modrooká jako všichni z rodu Trastámarů, kteří pocházeli od anglické princezny Kateřiny z Lancesteru. V září roku 1501 opustila Španělsko a nastoupila cestu po moři za svým budoucím manželem. 14. listopadu 1501 se v Londýně konala svatba mezi patnáctiletou španělskou princeznou a o rok mladším Arturem. Po svatbě manželé pobývali na hradě Ludlow, který Arturovi jako princi z Walesu náležel. Krátce na to oba mladí manželé těžce onemocněli horečnatým onemocněním, patrně hemoragickou horečkou. Zatímco tělesně vyspělá Kateřina nemoc přestála, její drobný manžel jí podlehl a Kateřina se stala po čtyřech měsících manželství vdovou.

Manželství s Jindřichem VIII.Editovat

 
Portrét Kateřiny Aragonské od Michaela Sittowa, cca 1502–04

Kateřinin otec do té doby nevyplatil Jindřichovi VII. věno své dcery a nyní, když Kateřina ovdověla, odmítal je vyplatit tím spíš. Obě strany se brzo dohodli že Kateřina si vezme nového následníka trůnu. Musela si ale počkat protože nový princ z Walesu Jindřich byl o šest let mladší než ona. Svatba se měla uskutečnit v roce 1505, až ženich dosáhne 14 let.

Situace se ale pro Kateřinu nevyvíjela dobře. Často se mylně udává, že když zemřela její matka Isabela Kastilská, rozhodl se Jindřich VII. najít pro svého syna vhodnější nevěstu, jelikož sňatek s Kateřinou už se mu nezdál tak výhodný a že Kateřině zcela odřízl finanční podporu.

Ve skutečnosti ji po smrti matky zahrnoval dárky ve snaze utěšit její zármutek. Několik měsíců po Isabelině smrti se anglický král stále předpokládal že ke sňatku dojde.

Kateřinin otec Ferdinand Aragonský ale náhle začal tvrdit, že celá druhá část Kateřinina věna již byla zaplacena ve špercích, které si sebou do Anglie přivezla. Tvrdil to i přestože v roce 1503 on i Isabela podepsali smlouvu ve které se zavazovali zaplatit druhou nezaplacenou část věna. V době kdy Ferdinand začal tvrdit že věno je již zaplaceno ve špercích, Kateřina ani jeden z nich ještě nezastavila. Neměla důvod, protože do té doby byla stále v dobré finanční situaci, podporovaná Anglickým králem.

Je tedy jasné že Ferdinand byl ten kdo nedodržel jeho stranu dohody. Nemohl, protože měl prázdnou pokladnici. Mnoho lidí se mylně domnívá že to anglický král byl ten bez peněz a že držel Kateřinu téměř jako vězně aby mohl získat její bohaté věno, ačkoliv finanční potíže ze začátku jeho vlády byly už v době Kateřinina příchodu do Anglie dávno pryč a král Jindřich VII byl velmi bohatý.

Spor dvou králů o věno způsobil, že svatba se odložila na neurčito. Kateřina se ocitla ve velmi nepříjemné situaci. Anglický král jí v druhé polovině roku 1505 sdělil, že od této chvíle nemá vůči ní žádné závazky a  snížil její finanční podporu na minimum. Na konci roku 1508 ji pak odřízl finančně úplně. Už dříve ale odmítal vydržovat její služebnictvo a pro Kateřinu bylo velmi ponižující, že jim nemohla dávat plat. Většina z nich Anglii opustila . Ačkoliv sama Kateřina dostávala jídlo a byla ubytována ve královských palácích, i v době kdy od Jindřicha VII ještě nějaké peníze dostávala, nebyla schopná s nimi vyjít. Neměla ani na nové šaty a ty, které si přivezla ze Španělska, byly po několika letech už obnošené. Nebyla též spokojená s jídlem, které jí bylo dáno. Zoufalá a značně ponížená Kateřina prosila v dopisech svého otce, aby jí finančně vypomohl. To málo co jí občas poslal ale nestačilo ani na to aby splatila své dluhy.

Po dlouhém období nejistoty se situace obrátila v Kateřinin prospěch ve chvíli, kdy král Jindřich VII. 21. dubna 1509 zemřel. Trůnu se ujal jeho syn Jindřich VIII., který byl pevně rozhodnut vzít si za manželku právě Kateřinu, kterou již od dětství obdivoval. Navíc se v Evropě tehdy nenacházela jiná, stejně urozená nevěsta ve vhodném věku. Pro tento sňatek bylo však zapotřebí dispensu papeže, jelikož si Kateřina měla vzít bratra svého zemřelého manžela, což jinak nebylo přípustné. Papež Julius II. dispens udělil poté, co budoucí nevěsta prohlásila, že předchozí manželství nebylo naplněno. Král Jindřich VIII. si vzal Kateřinu za manželku 11. června 1509.

Kateřina byla v zemi oblíbená už jako princezna, proto poddaní s mladou královnu soucítili i v jejím dalším utrpení.

V roce 1510 porodila mrtvé dítě., o rok později zemřel ani ne dvouměsíční syn, narozený 1. ledna 1511, princ Jindřich. Kateřina následně prodělala několik předčasných porodů-děti se narodili buďto příliš slabé nebo mrtvorozené. Spekuluje se i o možných potratech jenž nebyly veřejně oznámeny. V únoru 1516 nakonec přivedla na svět dceru Marii, pozdější královnu Marii I. V roce 1518 však Kateřina opět přišla o dítě.

Historici často spekulují co bylo příčinou úmrtí tolika potomků Kateřina a Jindřicha VIII. a shodně docházejí k závěru že je to záhada. Přehlížejí ale zásadní informace z dopisu Kateřinina zpovědníka Diego Fernandeze, který svěřil v dopise Ferdinandovi Aragonskému detaily Kateřinina prvního porodu a toho co následovalo po něm.

V lednu 1510 Kateřinu porodila mrtvorozenou dceru. Porod byl náhlý a všechny zaskočil, včetně matky, protože jediné porodní bolesti které měla byli bolesti v koleni večer předtím.

O porodu věděli pouze král, dvě z Kateřininých španělských dam, Kateřinin lékař a právě její zpovědník Diego Fernandez. Dokonce ani porodní báby o porodu nevěděli.

Bohužel, v 16. století se přepokládalo, že lékař protože to byl muž, bude vědět více než porodní bába (žena). V praxi ale mužští lékaři byli u porodu jen minimálně a proto neměli téměř žádné znalosti o porodnictví. Proto jejich úsudek a rady mohli způsobit spíš pohromu než užitek.

Tak to bylo i případě Kateřiny. Jejímu lékaři vůbec nepřišlo divné, že Kateřině nesplasklo břicho po porodu a řekl jí, že je stále těhotná. Tvrdil, že čekala dvojčata a jedno stále žije. Ani to, že královnina menstruace se vrátila, mu nijak nepřišlo divné. Královský pár se upnul na naději, a Kateřina si dokonce myslela že cítí dítě hýbat se v sobě. To co ale cítila ve svém břiše byla s největší pravděpodobností hnijící placenta. Kateřina se v půli března oficiálně uchýlila 'do kouta' před očekávaným porodem, obklopená svými dámami a porodními bábami. V té době (6 týdnů po porodu mrtvorozené dcery) měla ještě stále veliké břicho. Kýžené dítě ale nikdy nepřišlo. Břicho jí někdy mezi březnem a dubnem splasklo, k velkému ponížení obou rodičů. Kateřina měla velké štěstí, že jí infekce nezabila a že nezůstala zcela neplodná. Nicméně měla téměř pokaždé problémy dítě donosit. Její postní návyky, též mohli mít vliv na její zdraví a v konečném důsledku tedy i na její těhotenství.

Manželství bylo poměrně spokojené pro oba dva (s občasnými královými nevěrami) po dobu 18 let.

První léta manželství byla šťastná a král si vážil rad své manželky. V roce 1513 jí dokonce jmenoval Regentem, když odjel válčit do Francie. Toho využil jeho švagr Skotský král Jakub IV a napadl Anglii. Jeho vojsko ale bylo rozprášeno v bitvě u Flodenu. Ačkoliv se pozdější historici snažili připsat vítězství nad Skoty Kateřině, pravým obráncem Anglie a velitelem v bitvě u Flodenu byl hrabě ze Surrey. Toho do této pozice dosadil Jindřich, než opustil Anglii. Jindřich též Surreymu poslal děla a vojáky nazpátek do Anglie. Kateřině se i přestože jí Skotský král měsíc dopředu o invazi informoval, nepodařilo poslat Surreymu žádné posily. I přesto hrabě ze Surrey zvítězil a Skotský král padl.

Ve španělsku pak kronikář Peter Martyr d'Anghiera napsal, že královna přestoupila před vojsko oděná celá v brnění a její řeč inspirovala Angličany k vítězství. To se ale nikdy nestalo, protože Kateřina se nikdy s vojskem co porazilo Skoty nesetkala a byla kilometry daleko. Její zásluhy v regentství jsou díky tomuto kronikáři přeceňované i století později, a zcela se opomíjejí svědectví těch kteří v Anglii v té době opravdu byli.

Nezdá se ale, že po svém návratu král nějak vyčítal Kateřině, že během svého regentství nezvládla víc. Byla v té době těhotná, a nikdo od ní neočekával, že by sebe i nenarozené dítě uvrhla do nebezpečí. Kateřina ale i tak o dítě přišla. I přesto se manželé znovu setkali v dobrém.

Láska se z jejich manželství ale vytratila již v následujícím roce. Manželé se rozhádali díky Ferdinandovi Aragonskému. Ten s Jindřichem měl společně napadnout v letech 1512/13 Francii, místo toho ale obsadil neutrální království Navarra a Jindřicha nechal válčit zcela samotného. I proto kampaň ve Francii byla mnohem méně úspěšná. Sliby že v roce 1513 Ferdinand konečně pošle svá vojska byly opět plané. Jindřich byl tak naštvaný, že uzavřel mír s Francií a ještě za francouzského krále provdal svou mladší sestru.

Kateřina se ale postavila za svého otce a tvrdošíjně odmítala přiznat i sama sobě, že její otec zradil jejího manžela a tím i ji. Pevně věřila ve slabé výmluvy Ferdinanda, proč nemohl své vojsko poslat. Manželé se hádali několik měsíců a teprve ztráta dalšího dítěte na konci roku 1514 jejich hádku utnula. V roce 1515 byl jejich vztah velice vlažný a spekulovalo se že král bude chtít manželství anulovat. V roce 1516 se ale narodila dcera Marie. Jindřich věřil, že po ní budou následovat chlapci a až do roku 1525, kdy Kateřině bylo 40, se snažil o další dítě.

Nutnost mít mužského potomka, následníka trůnu se pro Jindřicha VIII. stala prioritou. Jako jediný muž svého rodu jen on mohl zplodit dědice. Bylo zřejmé, že od Kateřiny se ho již nedočká. Chtěl tedy nechat manželství anulovat (mylně je psáno i v mnoha knihách že chtěl rozvod, ale Jindřich chtěl prohlásit že manželství nebylo nikdy platné). Jindřich VIII. tvrdil, že když si Kateřinu bral, nebyla již pannou, což znamená, že její první manželství s jeho bratrem Arturem Tudorem bylo naplněno a druhé manželství je tedy neplatné. Kateřina tvrdila že pannou byla a tím pádem, když si Jindřicha brala nebyla vdovou jeho bratra. Není jasné, zda Jindřich opravdu věřil textům, které zakazovali vzít si vdovu po bratrovi, nebo zda je pouze využil ve snaze zbavit se Kateřiny.

Nicméně veškeré snahy získat anulování manželství od papeže ztroskotaly díky Kateřinině rodině. Kateřina se rozhodla bojovat za zachování svého manželství všemi prostředky a pomoc hledala u svého synovce, císaře Svaté říše římské a španělského krále Karla V., který byl v té době nejmocnějším panovníkem Evropy. Ten zprvu vyvíjel pouze diplomatický tlak na papeže, aby rozvod v žádném případě nepovolil. Pak ale dokonce v roce 1527 napadl Řím, a jeho vojska jej vydrancovali. Bylo jasné, že Karel V nedovolí žádnému papeži učinit jiné rozhodnutí než ve prospěch své tety. Papež Klement VII. tedy rozhodl v Kateřinin prospěch a v roce 1530 zakázal králi oženit se znovu. Jindřich se ale rozhodl že víc papeže poslouchat nebude.

Královský rozvod a smrtEditovat

Dne 25. ledna 1533 se Jindřich VIII. tajně oženil se svou láskou Annou Boleynovou. Sňatek s Kateřinou zrušil parlament 23. května 1533 a následně (údajně pod nátlakem) i anglický klér bez souhlasu papeže. Dcera Marie se tak stala nemanželskou.

7. září 1533 nová královna Anna Boleynová Jindřichovi porodila dceru, pozdější anglickou panovnici Alžbětu I. Marie byla nucena starat se o svou mladší sestru jako jedna z jejích dam a bylo jí zakázáno vídat se s její matkou. Kateřina zemřela 8. ledna 1536 na zámku Kimbolton. Ani před smrtí nebylo dovoleno matce a dceři shledat se a na její pohřeb Marie též nesměla. Její bývalý manžel, král Jindřich VIII., se pohřbu vdovy z Walesu nezúčastnil.

Syna, pozdějšího Eduarda VI., se král dočkal ze svazku s Janou Seymourovou. Eduard však zemřel v šestnácti letech. Na anglický trůn pak nastoupila Kateřinina dcera jako královna Marie I.

PotomciEditovat

  • syn (1510), zemřel po porodu;
  • Jindřich (1. ledna 1511 – zemřel 52 dní po narození), princ waleský a vévoda cornwallský;
  • potrat (1513);
  • Jindřich (prosinec 1514, zemřel necelý měsíc po narození), princ waleský a vévoda cornwallský;
  • Marie (18. února 1516 – 13. září 1558), anglická královna v letech 1553–1558, manžel španělský princ Filip, pozdější král Filip II.;
  • potrat (1518);

ZajímavostiEditovat

  • Když Kateřina zemřela a její ostatky byly balzamovány, ukázalo se, že její srdce bylo zčernalé. Dlouhý čas se předpokládalo, že příčina její smrti byla otrava (z rukou Anny Boleynové či samotného krále), dnešní experti se však domnívají, že to byla rakovina, o níž se tehdy příliš nevědělo; ostatně o 23 let později Kateřinina dcera Marie patrně rovněž zemřela na rakovinu.
  • Známá je pověst o tom, že Jindřich Kateřinu před svatbou vyzpovídal, což měl učinit bez jejího vědomí.
  • Po rozvodu byla titulována princeznou vdovou waleskou
  • Její hrob se nachází v katedrále v Peterborough (středovýchodní Anglie). Monumentální náhrobek byl postaven teprve ve viktoriánském období u příležitosti oprav katedrály v roce 1891 za prostředky, sebrané od jejích jmenovkyň katolické víry v Anglii, Skotsku, Irsku, Austrálii a Americe.
  • Jejím osobním kaplanem byl Thomas Abell.
  • Osobním lékařem byl Ferdinand de Victoria.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
Ferdinand I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
Jan II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Sancho Kastilský
 
 
Eleonora z Alburquerque
 
 
 
 
 
 
Beatrix Portugalská
 
 
Ferdinand II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Alfonso Enriquez
 
 
Fadrique Enríquez
 
 
 
 
 
 
Juana de Mendoza y Ayala
 
 
Jana Enríquezová
 
 
 
 
 
 
Diego Fernández de Córdova
 
 
Mariana Fernández z Córdoby
 
 
 
 
 
 
Inés de Ayala y Toledo
 
'Kateřina Aragonská'
 
 
 
 
 
Jan I. Kastilský
 
 
Jindřich III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Aragonská
 
 
Jan II. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Jan z Gentu
 
 
Kateřina z Lancasteru
 
 
 
 
 
 
Konstancie Kastilská
 
 
Isabela Kastilská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Portugalský
 
 
Jan Portugalský
 
 
 
 
 
 
Filipa z Lancasteru
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Alfons z Braganzy
 
 
Isabela z Braganzy
 
 
 
 
 
 
Beatriz Pereira de Alvim
 

Kateřina Aragonská v literatuřeEditovat

  • HOLT Victoria, Panenská vdova, vydavatelství Baronet, 1. vydání, Praha 1997, ISBN 80-7214-013-2
  • RIVAL Paul, Šest žen Jindřicha VIII., nakladatelství Motto, 1. vydání, Praha 2001, ISBN 80-7246-090-0
  • FRASER Antonia, Šest žen Jindřicha VIII., vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2005, ISBN 80-7303-257-0
  • WEIR Alison, Šest žen Jindřicha VIII., vydavatelství Melantrich, 1. vydání, Praha 1999, ISBN 80-7023-285-4
  • ERICKSON Carolly, Jindřich Veliký , vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 1999, ISBN 80-86128-41-5
  • ERICKSON Carolly, Krvavá Marie, vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2002, ISBN 80-7303-099-3
  • ERICKSON Carolly, Anna Boleynová, vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2002, ISBN 80-7303-194-9

Kateřina Aragonská ve filmuEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Anglická královna
Předchůdce:
Alžběta z Yorku
15091533
Kateřina Aragonská
Nástupce:
Anna Boleynová
Lady of Ireland
Předchůdce:
Alžběta z Yorku
15091533
Kateřina Aragonská
Nástupce:
Anna Boleynová