Kateřina Aragonská

	Kateřina Aragonská
	královna Anglie
	Portrét
Manžel	I. Artur Tudor; II. Jindřich VIII. Tudor
Korunovace	24. červen 1509
Narození	16. prosince 1485 ; Alcalá de Henares
Úmrtí	7. ledna 1536 ; Huntingdonshire
Pohřbena	Peterboroughská katedrála
Předchůdce	Alžběta z Yorku
Následník	Anna Boleynová
Potomci	Marie I. Tudorovna
Dynastie	Trastámarové
Otec	Ferdinand II. Aragonský
Matka	Isabela I. Kastilská
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Aragonská (16. prosince 1485 Alcalá de Henares – 7. ledna 1536 Huntingdonshire) byla anglická královna a první manželka Jindřicha VIII. Tudora. Byla dcerou katolických králů Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské a po své matce také prapravnučka anglického krále Eduarda III. (prapradědečkem Kateřiny Aragonské byl Jan z Gentu, jeden ze synů Eduarda III.). Jejím životním heslem bylo „skromnost a oddanost“ (anglicky: "Humble and Loyal")

Mládí, sňatek s ArturemEditovat

Narodila se v arcibiskupském paláci v Alcalá de Henares u Madridu jako nejmladší z pěti dětí katolických králů Španělska Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské. Už v roce 1489 byla uzavřena smlouva mezi anglickým a španělským dvorem o sňatku Kateřiny s tehdy teprve dvouletým následníkem trůnu Arturem Tudorem, synem krále Jindřicha VII.

V září roku 1501 Kateřina, bílé pleti, plavovlasá a modrooká jako všichni z rodu Trastámarů pocházející od Kateřiny z Lancesteru, opustila Španělsko a nastoupila cestu za svým budoucím manželem. 14. listopadu 1501 se pak v Londýně konala svatba mezi patnáctiletou španělskou infantkou a o rok mladším následníkem trůnu. Po svatbě manželé pobývali na hradě Ludlow, který Arturovi jako princi z Walesu náležel. Krátce na to oba mladí manželé těžce onemocněli horečnatým onemocněním, patrně hemoragickou horečkou. Zatímco dobře živená Kateřina nemoc přestála, její drobný manžel jí podlehl a Kateřina se stala po čtyřech měsících manželství vdovou.

Manželství s Jindřichem VIII.Editovat

Kateřina jako Máří Magdalena na portrétu od Michaela Sitowa.

Kateřinin otec dosud nevyplatil Jindřichovi VII. Tudorovi věno své dcery a nyní, když Kateřina ovdověla, odmítal je vyplatit tím spíš. Anglický král se ale nechtěl věna vzdát a Kateřina musela zůstat v Anglii. Jako princezna z Walesu od této chvíle čekala, až doroste druhý následník trůnu, o šest let mladší Jindřich a ona se bude moci provdat za něj. Situace se ale pro Kateřinu nevyvíjela dobře. Když zemřela její matka Isabela Kastilská, rozhodl se anglický král najít pro svého syna vhodnější nevěstu, jelikož sňatek s Kateřinou už se mu nezdál tak výhodný. Kateřina se ocitla ve velmi nepříjemné situaci. Bývalý tchán Jindřich VII. Tudor jí sdělil, že od této chvíle nemá vůči ní žádné závazky a přestal jí poskytovat finanční podporu. Po čase odmítl dodávat na její malý soukromý dvůr také jídlo a finanční prostředky na vydržování služebnictva. Zoufalá Kateřina prosila v dopisech svého otce, aby jí finančně vypomohl.

Po dlouhém období nejistoty se konečně situace obrátila v Kateřinin prospěch ve chvíli, kdy král Jindřich VII. Tudor 21. dubna 1509 zemřel. Trůnu se ujal jeho syn Jindřich VIII., který byl pevně rozhodnut vzít si za manželku právě Kateřinu, kterou již od dětství obdivoval. Navíc v se zrovna v Evropě nenacházela jiná, stejně urozená nevěsta v podobném věku. Pro tento sňatek byl však potřeba papežova dispensu, jelikož si Kateřina měla vzít bratra svého zemřelého manžela, což bylo nepřípustné. Papež Julius II. dispens udělil poté, co budoucí nevěsta prohlásila, že předchozí manželství nebylo naplněno.

Jindřich VIII. si vzal Kateřinu za manželku 11. června 1509.

Kateřina byla v zemi oblíbená už jako princezna, proto poddaní s mladou královnu soucítili i v jejím dalším utrpení. V roce 1510 porodila mrtvé dítě, o rok později zemřel ani ne dvouměsíční syn, narozený 1. ledna 1511, princ Jindřich. Kateřina následně prodělala ještě několik potratů a porod dalšího mrtvého syna. V únoru 1516 nakonec přivedla na svět dceru Marii, pozdější královnu Marii I. V roce 1518 však Kateřina opět potratila.

Manželství bylo šťastné pro oba dva (s občasnými – nedůležitými – královými nevěrami) po dobu 18 let, dokud se král nezačal vážně zabývat problémem nutnosti mít mužského potomka, následníka trůnu, a zřejmým koncem královniny plodnosti. Bylo zřejmé, že od Kateřiny se již dědice nedočká, a proto se rozhodl vdovy po bratrovi zbavit. Papež se však postavil za Kateřinu a proti rozvodu. Kateřina se rozhodla bojovat za zachování svého manželství všemi prostředky a pomoc hledala u svého synovce, císaře a španělského krále Karla V., který byl v té době nejmocnějším panovníkem Evropy. Ten také vyvíjel tlak na papeže, aby rozvod v žádném případě nepovolil. Stejně silný tlak byl však na papeže činěn i ze strany anglického krále. Jindřich VIII. tvrdil, že když si Kateřinu bral, nebyla již pannou, což znamená, že její první manželství s Arturem Tudorem bylo naplněno a druhé manželství je tedy neplatné.

Královský rozvod a smrtEditovat

25. ledna 1533 se Jindřich tajně oženil s Annou Boleynovou. Sňatek s Kateřinou zrušil parlament 23. května 1533 a následně (údajně pod nátlakem) i anglický klér – bez souhlasu papeže. Dcera Marie se tak stala nemanželskou. 7. září 1533 Anna Boleynová Jindřichovi porodila dceru Alžbětu a v březnu 1534 papež Klement VII. schválil Jindřichův rozvod s Kateřinou. Panovníkův rozkol s římsko-katolickou církví, jímž položil základ budoucím náboženským nepokojům v Anglii, byl však už neodvratný.

Kateřina prožila nezáviděníhodný život plný útrap a nespravedlnosti. Až do konce bojovala o zajištění práv své dcery Marie.

Anglická královna Kateřina zemřela 8. ledna 1536 na zámku Kimbolton, král se pohřbu vdovy z Walesu nezúčastnil.

Syna, pozdějšího Eduarda VI., se král dočkal ze svazku s Janou Seymourovou. Eduard však zemřel v šestnácti letech. Na trůn pak nastoupila Kateřinina dcera Marie jako anglická královna Marie I.

PotomciEditovat

syn (1510), zemřel po porodu;
Jindřich (1. ledna 1511 – zemřel pouhých 52 dní po narození), princ waleský a vévoda cornwallský;
potrat (1513);
Jindřich (prosinec 1514 – prosinec 1514, zemřel měsíc po narození), princ waleský a vévoda cornwallský;
Marie (18. únor 1516 – 13. září 1558), anglická královna v letech 1553–1558, ~ Filip II. Španělský ;
potrat (1518);

ZajímavostiEditovat

Když Kateřina zemřela a její ostatky byly balzamovány, ukázalo se, že její srdce bylo zčernalé. Dlouhý čas se předpokládalo, že příčina její smrti byla otrava (z rukou Anny Boleynové či samotného krále), dnešní experti se však domnívají, že to byla rakovina, o níž se tehdy příliš nevědělo; ostatně o 23 let později Kateřinina dcera Marie patrně rovněž zemřela na rakovinu.
Známá je pověst o tom, že Jindřich Kateřinu před svatbou vyzpovídal, což měl učinit bez jejího vědomí.
Po rozvodu byla titulována princeznou vdovou waleskou
Její hrob se nachází v katedrále v Peterboroughu (středovýchodní Anglie). Monumentální náhrobek byl postaven teprve ve viktoriánském období u příležitosti oprav katedrály v roce 1891 za prostředky, sebrané od jejích jmenovkyň katolické víry v Anglii, Skotsku, Irsku, Austrálii a Americe.
Osobní kaplan byl Tomáš Abell
Osobní lékař byl Ferdinand de Victoria

Vývod z předkůEditovat

Jan I. Kastilský

Ferdinand I. Aragonský

Eleonora Aragonská

Jan II. Aragonský

Sancho Kastilský

Eleonora z Alburquerque

Beatrix Portugalská

Ferdinand II. Aragonský

Alfonso Enriquez

Fadrique Enríquez

Juana de Mendoza y Ayala

Jana Enríquezová

Diego Fernández de Córdova

Mariana Fernández z Córdoby

Inés de Ayala y Toledo

'Kateřina Aragonská'

Jan I. Kastilský

Jindřich III. Kastilský

Eleonora Aragonská

Jan II. Kastilský

Jan z Gentu

Kateřina z Lancasteru

Alfons z Braganzy

Beatriz Pereira de Alvim

Kateřina Aragonská v literatuřeEditovat

HOLT Victoria, Panenská vdova, vydavatelství Baronet, 1. vydání, Praha 1997, ISBN 80-7214-013-2
RIVAL Paul, Šest žen Jindřicha VIII., nakladatelství Motto, 1. vydání, Praha 2001, ISBN 80-7246-090-0
FRASER Antonia, Šest žen Jindřicha VIII., vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2005, ISBN 80-7303-257-0
WEIR Alison, Šest žen Jindřicha VIII., vydavatelství Melantrich, 1. vydání, Praha 1999, ISBN 80-7023-285-4
ERICKSON Carolly, Jindřich Veliký , vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 1999, ISBN 80-86128-41-5
ERICKSON Carolly, Krvavá Marie, vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2002, ISBN 80-7303-099-3
ERICKSON Carolly, Anna Boleynová, vydavatelství Domino, 1. vydání, Ostrava 2002, ISBN 80-7303-194-9

Kateřina Aragonská ve filmuEditovat

Jindřich VIII. (orig. Henry VIII), Historický TV film, Spojené království 2003, 250 min.
Tudorovci – seriál – koprodukční 2007
Králova přízeň (The Other Boleyn Girl) – britský film (2008) podle románu Philippy Gregory
Španělská princezna (The Spanish Princess) – americký seriál (2019) na motivy knih Philippy Gregory

OdkazyEditovat

Související stránkyEditovat

Dějiny Anglie

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Aragonská ve Wikimedia Commons
Životopis (něm.)
Životopis (angl.)

Anglická královna
Předchůdce: Alžběta z Yorku	1509–1533 Kateřina Aragonská	Nástupce: Anna Boleynová

Lady of Ireland
Předchůdce: Alžběta z Yorku	1509–1533 Kateřina Aragonská	Nástupce: Anna Boleynová