Konstancie Kastilská (1394)

dcera kastilského krále Pedra I. a manželka vévody Jana z Gentu

Konstancie Kastilská (španělsky Constanza de Castilla, červen 1354 Castrojeriz, provincie Burgos24. března 1394 hrad Leicester) byla vévodkyně z Lancasteru a nositelka Podvazkového řádu.

Konstancie Kastilská
vévodkyně z Lancasteru
Constança de Castela, Duquesa de Lencastre - The Portuguese Genealogy (Genealogia dos Reis de Portugal).png
ManželJan z Gentu
Narození1354
Castrojeriz
Úmrtí24. března 1394
hrad Leicester
PohřbenaKostel Zvěstování Panny Marie v Leicesteru
PotomciKateřina z Lancasteru
DynastieBurgundsko-Ivrejská dynastie
OtecPetr I. Kastilský
MatkaMarie z Padilly
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Narodila se jako prostřední ze tří dcer/čtyř potomků kastilského krále Pedra Krutého a jeho milenky Marie z Padilly; nejstarší sestra a mladší bratr však zemřeli ještě za života jejich otce. Pedro Kastilský prohlásil své dvě přeživší dcery počaté ve vztahu s Marií za legitimní a jejich matku i přes existenci dalších dvou manželství za svou jedinou zákonitou choť,[1] s níž se měl oženit tajně ještě před vynuceným sňatkem s Blankou Bourbonskou. Protože Konstanciina starší sestra Beatrix se zaslíbila církvi a zemřela těsně před otcovou smrtí, měla Konstancie po otcově zavraždění roku 1369 nárok na kastilský trůn, ten však získal králův nevlastní bratr, levoboček Alfonse XI. Kastilského a Pedrův vrah Jindřich z Trastámary.

Když roku 1369 usedl po smrti Konstanciina otce na kastilský trůn jeho nevlastní bratr Jindřich, zůstala Konstancie dva roky obklíčena v pevnosti Carmona, dokud nebyl dojednán její odchod na území anglického krále.

Nároky na kastilský trůnEditovat

21. září roku 1371 se v Roquefort (dep. Landes v Guyenne) ve věku sedmnácti let provdala za ovdovělého Jana z Gentu, vévodu z Lancasteru, třetího syna anglického krále Eduarda III. Z manželství vzešly dvě děti, starší dcera a mladší syn, jenž však zemřel ještě jako batole.

Konstancie a její mladší sestra Isabela, jež se roku 1372 provdala za čtvrtého syna anglického krále Edmunda z Langley, vévodu z Yorku, byly považovány za legitimní dědičky Pedra I. a anglický král jejich sňatky se svými syny získal východisko ke vznesení nároku na připadnutí kastilského království do rukou anglické monarchie.

30. ledna roku 1372 byl Jan z Gentu a jeho manželka Konstancie prohlášeni králem Eduardem III. za kastilského krále a královnu, jejich ambice však nedošly naplnění. V roce 1385 po bitvě u Aljubarroty, v níž kastilský král Jan I. utrpěl porážku od portugalského krále Jana I., hodlal Jan z Gentu nároky na kastilský trůn realizovat prostřednictvím vojenského tažení, jež rozšířilo spektrum víru stoleté války mezi Francií a Anglií. 9. května roku 1386 Portugalsko a Anglie uzavřely alianci smlouvou z Windsoru a 25. července téhož roku se v La Coruña vylodili Jan z Gentu, jeho manželka Kateřina Kastilská a jejich dcera Kateřina. Postupovali z jihu Galicie a svůj dvůr usadili v Orense, aby zde strávili zimu. Společně s portugalským králem vpadli do Leónu, ale nemohouce porazit kastilské obrátili se na jih překročivše řeku Duero mezi Zamorou a Torem. Po těchto skrovných výsledcích anglo-portugalského tažení a po ztrátě podpory v Galicii uzavřeli Jan z Gentu a Jan I. Kastilský za zády portugalského krále dohodu, jež byla základem smlouvy z Bayonne, uzavřené v Bayonne 8. července roku 1388, kterou se Jan z Gentu a jeho manželka Kateřina vzdávají svých následnických práv ke kastilskému trůnu ve prospěch manželství jejich dcery Kateřiny s prvorozeným synem Jana I. Kastilského Jindřichem, budoucím Jindřichem III. Kastilským, jemuž byl udělen titul kníže z Asturie. Manželstvím, jež bylo uzavřeno již v březnu toho roku, byly spojeny dvě nástupnické větve Alfonse XI. a do budoucna eliminovány jejich střety stran nároků na kastilský trůn. Kromě toho Konstancie a Jan z Gentu získali značné odškodnění za zřeknutí se svých nároků v podobě královských měst a vesnic v Guadalajaře, Olmedu, Medině del Campo a Huete se všemi jejich důchody, rentami a právy, jenž jim byly uděleny po dobu života doni Konstancie.

Smrt a odkazEditovat

Konstancie zemřela na hradě v Leicesteru v březnu roku 1394 a byla pohřbena v místním kostele Zvěstování Panny Marie[2] Jan z Gentu se po dvou letech vdovství oženil s rovněž ovdovělou Kateřinu Swynfordovou, jež byla podle všeho jeho milenkou již za jeho manželství s Konstancií, o čemž svědčí data narození četného Janova potomstva.[3] O jejich vztahu se veřejně vědělo, vévoda svou milenku vydržoval.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Sancho IV. Kastilský
 
 
Ferdinand IV. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Marie z Moliny
 
 
Alfons XI. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Dinis I. Portugalský
 
 
Konstancie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Portugalská
 
 
Petr I. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Dinis I. Portugalský
 
 
Alfons IV. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Portugalská
 
 
Marie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Sancho IV. Kastilský
 
 
Beatrix Kastilská
 
 
 
 
 
 
Marie z Moliny
 
Konstancie Kastilská
 
 
 
 
 
Lope Garciez de Padilla
 
 
García de Padilla
 
 
 
 
 
 
 
 
Juan García de Padilla
 
 
 
 
 
 
Petr I. Kastilský
 
 
Leonor de Vera
 
 
 
 
 
 
Marie z Padilla
 
 
Marie z Padilly
 
 
 
 
 
 
Gonzalo Pérez de Henestrosa, 6.Señor de Henestrosa
 
 
Fernán Gonzalez de Henestrosa
 
 
 
 
 
 
Teresa de Ceballos
 
 
María Fernández de Henestrosa
 
 
 
 
 
 
Arias Dias de Asturias, Señor de Valderabano
 
 
Aldonza Ramírez de Silva
 
 
 
 
 
 
Aldonza Ramirez, Señora de Alcañices
 

ReferenceEditovat

  1. LOPES, Fernão. Kronika vlády krále Dona Pedra I.. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0231-4. S. 114. 
  2. Britain's Royal Families, str.102
  3. WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 102. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat