Otevřít hlavní menu

Blanka Bourbonská (španělsky Blanca de Borbón, 13391361, Medina Sidonia) byla kastilská královna z rodu Bourbonů.

Blanka Bourbonská
Blanche of Bourbon.jpg
Narození 1339
Vincennes
Úmrtí 1361 (ve věku 21–22 let)
Medina-Sidonia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pedro, jediný legitimní syn kastilského krále Alfonse XI. měl být v útlém mládí původně zasnouben s anglickou princeznou Isabelou,[1] k dohodě však nedošlo, a proto se měl oženit s její mladší sestrou Johanou, která po cestě do Kastilie roku 1348 zemřela v Bordeaux na mor.[2]

3. června roku 1353[3] se mladý král Pedro díky nátlaku své matky, kastilské šlechty a příslibu bohatého věna oženil s Blankou, dcerou bourbonského vévody Petra a přes sestru Johanu také švagrovou francouzského dauphina Karla V.

Král požádal prostřednictvím svých poslů krále Francie, aby mu dal za ženu jednu z dcer svého bratrance vévody bourbonského, a poslové vybrali z vévodových šesti dcer jednu, která se jmenovala Blanca, krásnou osmnáctiletou dívku, a přijali ji jeho jménem za manželku...
— Fernão Lopes[4]

Bohužel byl v tu dobu pravděpodobně již ženatý[5] se svou milenkou Marií z Padilly a s mladičkou Blankou strávil pouhé dva dny[6] a poté ji nechal zavřenou na hradě v Arévalu.[7] Pedrův zesnulý otec Alfons XI. byl v tomto synovi velkým vzorem - se svou zákonitou manželkou zplodil pouze Pedra a poté se zdržoval u své metresy Eleonory z Guzmánu, která mu dala deset dětí.[8] Právě Pedrovi nevlastní bratři z otcova mimomanželského vztahu byli příčinou občanské války. Levoboček Jindřich byl dokonce o rok starší než Pedro.[9]

Francouzský dvůr se cítil Blančiným zapuzením pochopitelně uražen a uzavřel spojenectví se sousední Aragonií. Bratranec uvězněné Blanky, francouzský král Jan II., podal stížnost k papeži Inocencovi VI. Výsledkem byla Pedrova exkomunikace. Reagoval na ni tím, že nechal manželství prohlásit za neplatné a znovu se oženil,[10] a to s Juanou de Castro, kterou záhy zapudil rovněž. Poté se vrátil ke své původní milence či manželce Marii.

...v hlavě měl plno podivných myšlenek a bouřil se proti všem předpisům a nařízením církve... Byl to krutý člověk a měl odporné sklony, takže se ho každý bál a každý ho podezíral z nejhoršího...
— Jean Froissart[11]

Nešťastná Blanka byla z Arévalu převezena do města Medina Sidonia, kde ji dle soudobých kronik nechal Pedro zavraždit.[7] Je pohřbena v klášteře v Jerez de la Frontera na jihu Španělska. Králově pomstě neunikli ani ti, kteří hájili Blančina práva.[12]

Marie z Padilly, králova milenka či manželka, ke které se stále vracel, zemřela v tomtéž roce a Pedro ji po několika letech při zasedání kortesů nechal prohlásit za svou první a jedinou zákonitou choť a obě další manželství za neplatná.[13]

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LEBE, Reinhard. Království jako věno, sňatková politika v dějinách. Praha: Brána, 1999. ISBN 80-7243-059-9. S. 17. 
  2. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 235. 
  3. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 07-08-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-04-2006. 
  4. LOPES, Fernão. Kronika vlády krále Dona Pedra I.. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0231-4. S. 34-35. 
  5. Lopes, str. 63
  6. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-117-4. S. 184. 
  7. a b Lopes, str. 36
  8. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 07-08-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-09-2008. 
  9. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 07-08-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-09-2007. 
  10. Lopes, str. 35
  11. FROISSART, Jean. Kronika stoleté války. Praha: Mladá fronta, 1977. S. 184. 
  12. Lopes, str. 46
  13. Lopes, str. 114

Externí odkazyEditovat

Kastilská královna
Předchůdce:
Marie Portugalská
13531361
Blanka Bourbonská
Nástupce:
Jana z Peñafielu