Jiří Mackevič

český legionář a brigádní generál

Jiří Mackevič (Юрий Мацкевич)[1] (1. ledna 1887, Usť-Dvinsk[1][p 1] - 8. září 1941, Brno[1]) byl ruský legionář a brigádní generál československé armády.[2]

Jiří Mackevič
Jiná jména Юрий Мацкевич[1]
Narození 1. ledna 1887 (gregoriánský kalendář)
Usť-Dvinsk
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium[1][p 1]
Úmrtí 8. září 1941 (ve věku 54 let)
Brno[1]
Místo pohřbení Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava, Olšanský hřbitov (2ob, 18, 263)
Povolání voják z povolání
Zaměstnavatel československá armáda
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Brigádní generál Jiří Mackevič byl ruským legionářem a velitelem dělostřeleckého VII. sboru prvorepublikové armády.[2] Narodil se 1. ledna 1887 v Rize. Vystudoval Michajlovskou dělostřeleckou akademii v Sankt-Petěrburku (Petrohradě), kterou ukončil v hodnosti podporučíka ruské armády.[2] V první světové válce nejprve sloužil v ruské armádě, ale od roku 1917 se stal (u města Proskurovo) velitelem dělostřelecké baterie 1. československého dělostřeleckého oddílu a později i brigády.[2] Prvním útvarem, kde byl v legiích Jiří Mackevič zařazen, byla 4. dělostřelecká brigáda.[3] V únoru 1918 byl povýšen na kapitána legií.[3] Po přesunu na sibiřské válčiště se stal velitelem dělostřelectva Sibiřského úderného sboru.[2] V roce 1918 byl povýšen na podplukovníka legií a v roce 1919 získal hodnost i podplukovníka ruské armády.[2] Z řad příslušníků československých legií byl Jiří Mackevič vyřazen dne 12. dubna 1919[3] v hodnosti plukovníka. Jeho posledním útvarem, kde v legiích působil, byla 1. dělostřelecká brigáda.[3] Po návratu legií do Československa byl v roce 1924 povýšen na plukovníka dělostřelectva.[2] V roce 1926 se stal zástupcem velitel Dělostřeleckého pluku 51 v Brandýse nad Labem, a v následujících letech pak byl velitelem Dělostřeleckého pluku 112 v Mukačevu, zástupcem velitele Polní dělostřelecké brigády v Užhorodě a v roce 1928 opět velitelem Dělostřeleckého pluku 112 v Mukečevu.[2] V roce 1933 povýšil do hodnosti brigádního generála a stal se velitelem Polních dělostřeleckých brigád v Košicích, Hradci Králové a Užhorodu a dělostřelckého pluku 5 v Českých Budějovicích.[2] V roce 1935 se stal velitelem dělostřelectva Sboru VII, a v letech 1938 a 1939 dělostřelectva Hraničního pásma XV a Sboru VII Banská Bystrica.[2] Do výslužby odešel v hodnosti brigádního generála 1. července 1939.[2] Zemřel 8. září 1941 v Brně. Je pochován v Praze na Olšanském hřbitově (2ob, 18, 263).[2]

Hodnostní postupEditovat

  • 30. července 1907 - podporučík ruské armády[1]
  • 01. října 1909 - poručík ruské armády[1]
  • 01. srpna 1914 - podkapitán ruské armády[1]
  • 01. července 1916 - kapitán ruské armády[1]
  • 07. února 1918 - kapitán legií[1]
  • 20. října 1918 - podplukovník legií[1]
  • 12. dubna 1919 - podplukovník ruské armády[1]
  • 25. května 1919 - plukovník ruské armády[1]
  • 14. října 1924 - plukovník dělostřelectva[1]
  • 13. července 1933 - brigádní generál[1]
  • (01. července 1939 - výslužba[1])

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Usť-Dvinsk = Daugavgrīva (německy: Dünamünde) je okres hlavního města Lotyšské Rigy.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Mackevič, Jiří (Юрий Мацкевич) / brigádní generál / Brigade General [online]. Forum válka [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l vojáci, hrdinové odboje: Jiří Mackevič - brigádní generál, ruský legionář (Praha, Olšanský hřbitov: 2ob, 18, 263) [online]. Správa pražských hřbitovů (SPH) [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d Záznam vojáka: MACKEVIČ Jiří; Datum narození: 19.12.1886 (juliánský kalendář) + 13 = 01.01.1887 (gregoriánský kalendář); Místo narození: Ust-Dvinsk okr. Riga; Bydliště: Vrábí okr. Brandýs nad Labem [online]. Vojenská ústřední archiv - databáze legionářů [cit. 2018-03-15]. Propuštěn, později se odebral do Československa, přijal nové státní občanství a pokračoval v aktivní vojenské kariéře, kterou zakončil coby brigádní generál.. Dostupné online. 
  4. Válka.cz, Pamětní medaile k 300. výročí panování Romanovců

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Jiné externí odkazy a možné zdrojeEditovat

  • Vojenský ústřední archiv, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
  • Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za první světové války)
  • Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za první světové války)