Otevřít hlavní menu

Jiří Bittner

český herec, překladatel a spisovatel

Jiří Bittner (23. ledna 1846 Milavče u Domažlic[1]6. května 1903 Praha[2]) byl český herec, překladatel divadelních her, autor humoresek a memoárových črt.[3]

Jiří Bittner
Jan Vilímek - Jiří Bittner HL.jpg
Narození 23. ledna 1846
Milavče u Domažlic
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. května 1903 (ve věku 57 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Jiřího Bittnera na Olšanských hřbitovech v Praze

Obsah

ŽivotEditovat

Studoval reálku v Praze, v roce 1863 se zúčastnil polského povstání a byl raněn, reálku dokončil o rok později v Písku. Po skončení těchto studií se stal hercem v Kramuelově kočovné společnosti, u které zůstal až do roku 1866, kdy dobrovolně vstoupil do rakouského vojska. Po prusko-rakouské válce postupně působil v Prozatímním divadle (od roku 1866), v německém souboru Meiningenských (18771879), v divadle Victoria v Berlíně (18791880) a v letech 18811900 a 19011903 v Národním divadle v Praze.[4]

Byl především představitelem salónních postav a složitých záporných charakterů, např. Shakespearova Jaga v Othellovi. Napsal také několik kratších próz z divadelního prostředí a překládal komedie, především z polštiny a němčiny. Jeho manželkou byla[5] od roku 1874 herečka Národního divadla Marie Bittnerová, rozená Baubinová. Stejnojmenný herec je zmiňován ve hře Járy Cimrmana Záskok, není známo, zda se autoři hry inspirovali, nicméně popis herce ze hry odpovídá popisu reálného Bittnera.

Jiří Bittner přežil svou Marušku jenom o pět let a několik měsíců: zemřel na jaře r. 1903. Smrt milované bytosti zkrušila jej duševně i tělesně. Po smrti Maruščině odjel nakrátko do Berlína ke svým někdejším divadelním přátelům a po návratu uchýlil se se skrovnou divadelní pensičkou do ústraní.
— Jaroslav Kvapil [6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu.
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  3. FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury 1. Praha : Academia, 1985, s. 241.
  4. KOLEKTIV autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 28.
  5. Matriční záznam o sňatku Jiřího Bittnera s Marii Bufkovou farnost při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  6. KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. Praha: Orbis, 1932, str. 169

LiteraturaEditovat

  • BITTNER, Jiří. Z mých pamětí. Praha: Šimáček, 1894. Dostupné online. Paměti herce Jiřího Bittnera. 
  • ČERNÝ, František. Hana Kvapilová. Praha : Orbis, 1960, str. 116, 144, 317, 351
  • KOLEKTIV autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 28–9
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 42, 218, 406.
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 241–242. 
  • KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle. Praha: Odeon, 1983, str. 50, 85, 390
  • KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. Praha: Orbis, 1932, str.  41, 166–9, 184, 213, 533
  • NOVÁK, Ladislav. Stará garda Národního divadla. Praha: vyd. Jos.R.Vilímek, str. 9–31
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 54. 
  • PRŮCHA, Jaroslav. Má cesta k divadlu. Praha: Divadelní ústav, 1975, str. 126, 252
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 38
  • VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 77–82.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 525. 

Externí odkazyEditovat