Otevřít hlavní menu

Jeřáb manětínský

druh rostliny

Jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) je český endemický hybridogenní druh rodu jeřáb. Rozmnožuje se apomikticky, má tetraploidní sadu chromozomů a pochází z rodičů jeřáb břek a jeřáb dunajský. Byl popsán roku 1996 českým botanikem Miloslavem Kovandou.

Jak číst taxoboxJeřáb manětínský
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod jeřáb (Sorbus)
Binomické jméno
Sorbus rhodanthera
Kovanda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýskytEditovat

Roste pouze na jediném místě, na Chlumské hoře (650 m. n. m.) nedaleko města Manětínokrese Plzeň-sever. Lokalita je součástí Tepelské vrchoviny a nachází se v mezofytiku, přibližně 30 km severoseverozápadně od Plzně.

Asi 150 jedinců jeřábu manětínského roste na jihozápadních svazích ve vrcholové části Chlumské hory v nadmořské výšce 560 až 650 m. Hlavní část populace vyrůstá ve fragmentech původních lesních porostů společně s habry, duby a borovicemi na prudkých kamenitých svazích s mírně kyselou půdou. Menší počet jedinců pronikl i do nových výsadeb modřínů a smrků mimo svažité terény.

PopisEditovat

Jeřáb manětínský je nejčastěji strom (často vícekmenný) s vejčitou korunou dorůstající až do výše 16 m, nebo řidčeji podstatně nižší keř. Listy mají 8 až 11 cm dlouhé čepele které jsou peřenolaločné až peřenoklané. Čepele mají bázi široce klínovitou až zaokrouhlenou a laloky obvykle zašpičatělé, zářezy mezi druhým a třetím lalokem bývají hluboké 2,8 až 3,6 cm. Listy, na rubu žlutošedě plstnaté, mají osm až dvanáct párů žilek.

Bělavé oboupohlavné květy s nálevkovitou češulí vytvářejí mnohokvěté chocholičnaté laty. Pětičetné květy mají trvalé kališní lístky a bělavé korunní lístky eliptického tvaru s nehtíkem. Volné tyčinky rostou ve třech kruzích (bývá jich kolem dvaceti) a nesou růžové prašníky. Dvoupouzdré semeníky jsou polospodní a čnělky jsou z části srostlé. Květy rozkvétají v květnu a červnu, opylovány jsou hmyzem, který je lákán nektarem. Plody jsou téměř kulovité, lesklé, oranžově červené malvice s jedním až dvěma semeny.

OhroženíEditovat

V současnosti je jediná populace tohoto endemického druhu sice málo početná, ale poměrně stabilní. Ohroženy jsou nejvíce mladé semenáčky, které okusuje v oblasti silně rozšířený nepůvodní jelen sika; po jeho okusu mladých rostlin pravděpodobně vznikají vícekmenné stromy.

Druh roste na lokalitě která není územně nikterak chráněna. Pouze v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ je jeřáb manětínský uveden jako kriticky ohrožený druh (C1b).[2][3][4][5][6]

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. BUSINSKÝ, Roman. Endemicke jeřaby České republiky. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, 2009 [cit. 14.05.2015]. Čís. 93, s. 37-46. Dostupné online. ISSN 0374-5661. (česky) 
  3. VÍT, Petr; SUDA, Jan. Endemické jeřáby - perly mezi českými dřevinami. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 [cit. 14.05.2015]. Čís. 6, s. 251-255. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  4. LAŇAR, Luděk. Generativní rozmnožování vybraných druhů rodu Sorbus. Lednice, 2009 [cit. 14.05.2015]. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Salaš. Dostupné online.
  5. Nové poznatky o endemickém jeřábu manětínském [online]. ZO ČSOP Alter meles, Žlutice, rev. 2013 [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. Databáze C1 rostlin: Jeřáb manětínský [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-05-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat