Jan Skopeček
Jan Skopeček (19. září 1925 Litoměřice – 27. července 2020 Praha[1]) byl český herec a dramatik. Dne 28. října 2017 převzal z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana medaili Za zásluhy.[2][3]
Jan Skopeček | |
---|---|
Jan Skopeček, 2013 | |
Narození | 19. září 1925 Litoměřice Československo |
Úmrtí | 27. července 2020 (ve věku 94 let) Praha Česko |
Povolání | herec, spisovatel, dramatik, televizní herec, textař a divadelní herec |
Témata | herectví, divadlo, radiokomunikace a rozhlas |
Ocenění | medaile Za zásluhy 1. stupeň (2017) |
Manžel(ka) | Věra Tichánková (1949–2014) |
Děti | Marie Magda Skopečková |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
editovatLitoměřický rodák Jan Skopeček pocházel z živnostnické rodiny. Na přání otce nejdříve vystudoval obchodní školu, od dětských let jej však velmi lákalo divadlo; obdivoval cirkusové prostředí. Když roku 1942 neuspěl u přijímacího řízení na pražskou konzervatoř, našel si zaměstnání v továrně Walter Jinonice jako soustružník.[4] Od roku 1944 byl nacisty vězněn jako tzv. židovský míšenec prvního stupně v koncentračním táboře „OT – Lager Klein Stein“ (Kamionek u Gogolina).[5] Krátce po válce pak působil v několika oblastních divadlech. Byl zakládajícím členem libeňského Divadla S. K. Neumanna (nynější Divadlo pod Palmovkou, založeno 1949), jehož byl stálým členem a později nestorem hereckého souboru.[pozn. 1] Byl také autorem celkem šesti divadelních her a několika rozhlasových dramatizací. Jeho manželkou byla herečka Věra Tichánková.
Ve filmu a televizi (až na jednu výjimku) vždy hrával malé či epizodní role. Jedinou výjimku tvořil jeden z prvních českých televizních seriálů, Tři chlapi v chalupě, na nějž v letech 1963 a 1973 navázaly celovečerní filmy Tři chlapi v chalupě a Tři chlapi na cestách, kde ztvárnil otce Potůčka.[7] Od svých sedmdesáti let se kromě divadla a filmu začal věnovat psaní písňových textů, které zhudebnil o dvě generace mladší muzikant, kytarista a zpěvák David Laštovka. U příležitosti jeho devadesátých narozenin vyšlo CD nazvané Skopečkoviny, na níž byly písničky této autorské dvojice: Laštovka/Skopeček.
Zemřel 27. července 2020 ve věku 94 let v pražské Nemocnici Na Bulovce. Poslední rozloučení, za účasti rodiny, přátel a kolegů, se konalo 3. srpna 2020 ve strašnickém krematoriu; slovem se se zesnulým rozloučila herečka Kateřina Macháčková.[7]
Divadelní role, výběr
editovat- 1997 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, První lovec, Činoherní klub, režie Michal Lang
Televize
editovat- 1959 Rodina Bláhova
- 1961–1964 Tři chlapi v chalupě
- 1968 Klapzubova jedenáctka
- 1968 Sňatky z rozumu
- 1970 Dobrodružství šesti trampů
- 1972–1973 Ctná paní Lucie
- 1973 Bližní na tapetě (cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) - role: Vácha (12. příběh: Šprýmař)
Rozhlasové role
editovat- 2002 Johann Nepomuk Nestroy: Talisman, překlad Eva Bezděková, rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová, hudba Vadim Petrov, režie Otakar Kosek. Hráli: Titus Lišák (Jiří Langmajer), Paní z Cypřišova (Daniela Kolářová), Ema, její dcera (Kateřina Vaníčková), Konstance, její komorná (Naďa Konvalinková), Flora, zahradnice (Bára Štěpánová), Semínko, zahradnický pomocník (Bohumil Klepl), Pan Markýz, vlásenkář (Jiří Štěpnička), Salome, husopaska (Tereza Bebarová), Zátka, pivovarník (Bořivoj Navrátil) a Konrád, sluha (Jan Skopeček) (76 min).
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ tom. Zemřel známý český herec a dramatik Jan Skopeček. Bylo mu 94 let. Kultura. CNN Prima News [online]. FTV Prima, 27. červenec 2020 [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Prezident Zeman udělil státní vyznamenání Schröderovi, Troškovi i Vondráčkové. Fotografie Jan Handrejch. Novinky.cz [online]. Praha: Borgis a.s., 28. říjen 2017 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.
- ↑ zr; ČTK. Zeman oceňoval, vášně nebudil. Fotografie Jan Handrejch, Ondřej Deml; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 30. říjen 2017, roč. 27, čís. 251, s. 2. ISSN 1211-2119.
- ↑ ČTK; vej. Zemřel Jan Skopeček, herec Divadla pod Palmovkou. Kultura. Právo. Borgis, a.s., 28. červenec 2020, roč. 30, čís. 174, s. 8. ISSN 1211-2119.
- ↑ Jan Skopeček prožil na jevišti Divadla Pod Palmovkou celý svůj život
- ↑ HÁJEK, Jiří. Komedie o čekání na zázraky. Kultura. Rudé právo. Ústřední výbor KSČ, 28. prosinec 1948, roč. 28, čís. 302, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b jaš; ČTK. Jan Skopeček dostal na poslední cestu whisky. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 4. srpen 2020, roč. 30, čís. 180, s. 4. ISSN 1211-2119.
Literatura
editovat- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978. S. 290
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, 526 s. ISBN 978-80-200-1502-0. S. 178, 347, 364.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Skopeček na Wikimedia Commons
- Osoba Jan Skopeček ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Skopeček
- Jan Skopeček v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jan Skopeček na Kinoboxu
- Stránky Divadla pod Palmovkou
- Jan Skopeček ve Filmové databázi