Otevřít hlavní menu

Organizace Todt (německy Organisation Todt, zkratka OT) byla paramilitární jednotka určená k výstavbě strategických objektů v nacistickém Německu.

Organizace Todt
Bundesarchiv Bild 183-B01718, Ausstellung "Planung und Aufbau im Osten".jpg
Zakladatel Fritz Todt
Vznik 1938
Zánik 1945
Sídlo Berlín, Německo
Mateřská organizace Heer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rukávová páska pracovníků OT

Vznikla v roce 1938. Jejím úkolem byla výstavba vojensky strategických objektů na území Třetí říše. Původně ji vedl její zakladatel, Fritz Todt, po jeho smrti ho vystřídal Albert Speer.

Život Fritze TodtaEditovat

Dr. ing. Fritz Todt se narodil 4. září 1891 v Pforzheimu. Studoval vysoké školy technického směru v Mnichově a Karlsruhe. Členem NSDAP se stal již v roce 1922 a později se stal jejím odborným poradce pro stavbu silnic. V roce 1933 se stal generálním inspektorem říšského stavitelství a řídil stavby silnic v nacistickém Německu. V úspěšné kariéře pokračoval v roce 1938 řízením výstavby obranných zařízení na západě Německa. Získal hodnost generálmajora a v roce 1940 se stal říšským ministrem pro zbrojení a střelivo a zastával řadu dalších funkcí. Zemřel při leteckém neštěstí 8. února 1942.[1]

Činnost Organizace TodtEditovat

Organizaci Todt tvořily soukromé a státní firmy, původně pro ni pracovali Němci neschopní vojenské služby, následně též inženýři a dělníci z okupovaných území.

V letech 19381939 organizace budovala Siegfriedovu linii – obrannou linii západní hranice Německa. Zatímco v červnu 1938 zde měla Todtova organizace k dispozici 35 000 mužů, v říjnu téhož roku již jich bylo 342 000.[2] Později se podílela na výstavbě Hitlerových bunkrů, protiletadlových stanovišť, dálnic, podzemních továren v Polsku a Čechách, letišť či Gustavovy linie v Itálii. Po roce 1943, v době ústupu německých sil ze Sovětského svazu, metodou spálené země ničila průmyslové objekty a infrastrukturu na území, jež Němci opouštěli. V roce 1944 se dostala pod vedení jednotek SS. Pracovalo pro ni odhadem 1,4 milionu lidí, převážně vězňů koncentračních táborů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lidové noviny, 8.2.1942, s.1 v systému Kramerius
  2. Lidové noviny, 12.3.1940, s.3-4 v systému Kramerius

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat