Otevřít hlavní menu

Islámské společenství v Bosně a Hercegovině

muslimská duchovní organizace v Bosně a Hercegovině

Islámské společenství v Bosně a Hercegovině (bosensky Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini) je muslimská duchovní organizace v Bosně a Hercegovině, která vznikla roku 1882. V čele společenství stojí rada starších (Rijaset), které předsedá reisu-l-ulema.

Islámské společenství v Bosně a Hercegovině
Zkratka IZ BiH
Vznik 1882
Sídlo Sarajevo
Místo Zelenih beretki 17, 71000 Sarajevo, Bosna i Hercegovina
Úřední jazyk bosenština
reisu-l-ulema Husein-ef. Kavazović
Hlavní orgán Rijaset
Oficiální web www.islamskazajednica.ba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Organizační strukturaEditovat

Islámské společenství v čele s Radou starších (Rijaset) a reisu-l-ulemou, stařešinu duchovních, je na území Bosny a Hercegoviny rozděleno na osm diecézí (sg. muftijstvo na čele s muftím) s centry ve městech Sarajevo, Bihać, Travnik, Tuzla, Goražde, Zenica, Mostar a Banja Luka. Zvláštní postavení má vojenské muftijstvo, působící v ozbrojených složkách Bosny a Hercegoviny. Do ingerence společenství spadají i tři zahraniční diecéze (sg. mešihat, doslova úřad či rezidence, na čele s muftím); v Chorvatsku s centrem v Záhřebu (zde se společenství nazývá Islamska zajednica u Hrvatskoj[1]), ve Slovinsku s centrem v Lublani (zde se společenství nazývá Islamska zajednica u Republici Sloveniji, slovinsky Islamska skupnost v Republiki Sloveniji[2]), a v Srbsku s centrem v Novém Pazaru (zde se společenství nazývá Islamska zajednica u Srbiji[3]). Svrchovanost duchovní obce s centrem v Sarajevu do jisté míry uznává i Islámské společenství v Černé Hoře (Islamska zajednica u Crnoj Gori[4]), které volí pouze mešihat a reisa, a nikoli rijaset a reisu-l-ulemu. Černohorská organizace navíc využívá institucionální, personální a jinou výpomoc Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.[5] Naopak zcela nezávislé na bosenskohercegovské organizace je Islámské společenství Srbska (Islamska zajednica Srbije[6]).

 
Carova mešita, sídlo nejvyšší rady Islámského společenství v Bosně a Hercegovině

Příslušníci Islámského společenství zakládají obce věřících (sg. džemat), které jsou při ustavení tvořeny nejméně dvěma sty domácnostmi. Každý džemat si volí vlastní sněm (skupština džemata) a výbor (džematski odbor). Nejméně sedm džematů, případně jakýkoli počet džematů v jednom okrese či obci zakládá medžlis s vlastním sněmem (skupština medžlisa) a výkonným výborem (izvršni odbor medžlisa). Více medžlisů pak tvoří muftijstvo, jež vede muftí jmenovaný reisu-l-ulemou. Stařešinu Islámského společenství jednou za sedm let vybírá sněm (Sabor Islamske zajednice), složený z 87 delegátů z Bosny a Hercegoviny i zahraničí.[7][8]

Hlavní organizační změny v Islámské společenství (rok přijetí právních či jiných předpisů):

  • 1878: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Cazin, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla, Sarajevo, Rogatica a Tešanj
  • 1882: císařem jmenován první reisu-l-ulema v Sarajevu, zřízena duchovní rada Rijaset (Ulema-medžlis a reisu-l-ulema)
  • 1909: věřícími zvolen první reisu-l-ulema v Sarajevu, muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla a Sarajevo
  • 1930: náboženská obec přejmenována na Islámské náboženské společenství (Islamska verska/vjerska zajednica), skládala se z Vakufsko-mearifské rady a Ulema-medžlisu v Sarajevu (muftí ve městech Banja Luka, Tuzla, Sarajevo a Mostar) a Vakufsko-mearifské rady a Ulema-medžlisu ve Skopji (muftí ve městech Skopje, Bitola, Prizren, Novi Pazar a Pljevlja), oběma nadřazeno Vrchní náboženské stařešinstvo (Vrhovno versko/vjersko starešinstvo/starješinstvo) na čele s reisu-l-ulemou v Bělehradě
  • 1936: úřady muftí zrušeny (po formální stránce je nahradil fatwá al-amín, bosensky fetva-i-emin, duchovní pověřený vydáváním nábožensko-právních dobrozdání), Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu a Vakufsko-mearifská rady a Ulema-medžlis ve Skopji, oběma nadřazeno Vrchní náboženské stařešinstvo na čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu
  • 1947: v čele Vrchní islámské stařešinstvo (Vrhovno islamsko starješinstvo/starešinstvo) na čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu, úřady muftí neobnoveny
  • 1959: Ulema-medžlisy a Vakufsko-mearifské rady v Sarajevu a Skopji zrušeny
  • 1969: obnovení úřadů muftí, náboženská obec přejmenována na Islámské společenství (Islamska zajednica)
  • 1990: zřízeny mešihaty a Rijaset namísto Vrchního náboženského stařešinstva
  • 1993: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Goražde, Mostar, Travnik, Tuzla, Sarajevo a Zenica (od 1999 vojenský muftí, od 2018 muftí pro Evropu)

Bosenskohercegovští muslimové se rovněž podíleli na vzniku více duchovních obcí ve střední Evropě. Například Husein Hilmi-efendija Durić (1887–1940) byl vojenským imámem v rakousko-uherské armádě a poté muftím (1934–1936) islámského společenství v Maďarsku (Magyar Mohamedán Egyházközséget). Salih Hadžiosmanović a Sabit Smajlbegović aktivně pomohli založení české muslimské obce (Moslimská náboženská obec) ve 30. letech 20. století.

Předpisy upravující činnost Islámského společenstvíEditovat

  • 1909 Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských zaležitostech v Bosně a Hercegovině (Štatut za autonomnu upravu islamskih vjerskih i vakufsko-mearifskih poslova u Bosni i Hercegovini)[9]
  • 1930 Zákon o Islámském náboženském společenství (Zakon o Islamskoj verskoj zajednici)[10][11]
  • 1930 Ústava Islámského náboženského společenství Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[12]
  • 1936 Ústava Islámského náboženského společenství Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[13]
  • 1947 Ústava Islámského náboženského společenství ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[14]
  • 1953 Zákon o právním postavení náboženských společenství (Zakon o pravnom položaju verskih zajednica)
  • 1959 Ústava Islámského náboženského společenství ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[15]
  • 1969 Ústava Islámského náboženského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[16]
  • 1976 Zákon o právním postavení náboženských společenství Socialistické republiky Bosny a Heregoviny (Zakon o pravnom položaju vjerskih zajednica SRBiH)
  • 1990 Ústava Islámského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[17]
  • 1993 Ústavní akt Islámského společneství Republiky Bosny a Hercegoviny (Ustavna odluka Islamske zajednice Republike Bosne i Hercegovine)[18]
  • 1997 Ústava islámského společenství v Bosně a Hercegovině (Ustav Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini)[7][8]
  • 2004 Zákon o svobodě náboženského vyznání a právním postavení církví a náboženských společenství v Bosně a Hercegovině (Zakon o slobodi vjere i pravnom položaju crkava i vjerskih zajednica u Bosni i Hercegovini)[19]

Předpisy upravující činnost šarí‘atských soudůEditovat

  • Naredba o ustrojstvu i djelokrugu šerijatskih sudova (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1883, č. 7220)
  • Naredba kojom se proširuje nadležnost šerijatskih sudova u muhamedanskim ostavinskim poslovima (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1885, č. 2442)
  • Naredbu o ustrojenju (organizaciji) kotarskih sudova u Bosni i Hercegovini (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 354)
  • Naredba o ovlaštenju šerijatskih sudova da mogu ovjeravati potpise stranaka islamske vjere (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 72.421)
  • Zakon o uređenju redovnih sudova za Kraljevinu Srba, Hrvata i Slovenaca (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
  • Zakon o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sudijama (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
  • Zakonske odredbe o izricanju osuda, o nazivima sudova i sudaca i o upotrebi čistog hrvatskog jezika kod sudova (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
  • Zakonska odredba o izmjeni Zakona o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sucima od 31. marta 1929. godine (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
  • Zakon o ukidanju šerijatskih sudova na području NR Bosne i Hercegovine (Službeni list Narodne Republike Bosne i Hercegovine, č. 10/46 a 12/46)

Seznam nejvyšších duchovních představitelů od roku 1878Editovat

Nejvyšší radou Islámského společenství je Rijaset, který v současné době tvoří 8 osob, mezi nimi reisu-l-ulema, zástupce reisu-l-ulemy a 5 ředitelů jednotlivých správních sekcí (pro náboženské záležitosti, vzdělání a vědu, ekonomické a finanční záležitosti, právní a administrativní záležitosti a vnější vztahy a diasporu). Náboženskými otázkami se zabývá Rada muftí (Vijeće muftija), v níž od dubna 2018 zasedá 15 muftí (9 v Bosně a Hercegovině: banjalucký, bihaćský, goraždanský, mostarský, sarajevský, travnický, tuzlanský, zenický a vojenský + 6 v zahraničí: australský, chorvatský, německý, severoamerický, slovinský a srbský) a reisu-l-ulema a jeho zástupce.[20]

Reisu-l-ulemaEditovat

  • 1882–1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince
  • 1893–1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu
  • 1909–1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925), náib (náměstek)
  • 1910–1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 30. června, mandátu se vzdal předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů
  • 1912–1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870–1932), náib (náměstek), roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914
  • 1914–1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství
  • 1930–1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936), reisu-l-ulema v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října
  • 1936–1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchního stařešinstva v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886–1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877–1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić
  • 1938–1942 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu
  • 1942–1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886–1948)
  • 1947–1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879–1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září
  • 1957–1975 Sulejman-efendija Kemura (1908–1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu
  • 1975–1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu
  • 1987–1987 místo uprázdněno, Ferhat-efendija Šeta, náib (náměstek)
  • 1987–1989 háfiz Husein-efendija Mujić (1918–1994), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 31. října a uveden do úřadu 11. prosince, mandátu se vzdal předčasně po tlaku reformě smýšlejících imámů
  • 1990–1991 místo uprázdněno, úřadem pověřen Jakub-efendija Selimoski (1946–2013)
  • 1991–1993 Jakub-efendija Selimoski (1946–2013), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 9. března, koncem června 1993 natrvalo opustil Sarajevo, čímž se de facto rozpadlo Islámské společenství v SFRJ
  • 1993–1996 dr. Mustafa-efendija Cerić (*1952), náib (náměstek) a de facto reisu-l-ulema, jmenován 28. dubna 1993 jako představitel bosenskohercegovských muslimů, od 1991 přitom pobýval a přednášel v Malajsii, během války úřadoval v Záhřebu
  • 1996–2012 dr. Mustafa-efendija Cerić (*1952), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 5. srpna 1996
  • 2012–0000 Husein-efendija Kavazović (*1964), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. září a uveden do úřadu 15. listopadu

Ulema-medžlis v Sarajevu (Rijaset bez reisu-l-ulemy)Editovat

Vrchní šarí‘atský soud v SarajevuEditovat

Vakufský ředitelEditovat

Banjalucký muftíEditovat

  • 0000–0000
  • 1883–1891? hadži Ibrahim-efendija Bajrić
  • 1891–1912 Ibrahim-efendija Alihodžić (1846–1912)
  • 1912–1914 úřad neobsazen
  • 1914–1925 Muhamed Ševket-efendija Kurt (1879–1963)
  • 1925–1930 hadži háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936)
  • 1930–1936 Sadik-efendija Džumhur, roku 1936 úřad zrušen
  • 0000–0000
  • 1989–1998 hadži Ibrahim-efendija Halilović (*1940–1998)
  • 1999–2014 Edhem-efendija Čamdžić (*?)
  • 2014–2018 dr. Osman-efendija Kozlić (*1966)
  • 2018–0000 Nusret-efendija Abdibegović (*1957)

Bihaćský muftí[22]Editovat

V 60. letech 19. století bylo z jeho působnosti vyjmuto území kolem Cazinu, které mělo vlastního muftího (60.–80. léta 19. století). Po rakousko-uherském záboru v Cazinu úřadoval Husein-efendija Adilagić Pozderac (zemřel 1883). Až do schválení Statutu roku 1909 úřad zůstal uprázdněn, pak byl zrušen a opět převzat bihaćským muftím.

Goraždanský muftíEditovat

  • 1994–2014 Hamed-efendija Efendić (*1954)
  • 2014–0000 Remzija-efendija Pitić (*1969)

Mostarský muftíEditovat

Sarajevský muftíEditovat

  • 1826–1830 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
  • 1830–1832 Mustafa-efendija, v Bosně nepobýval a úřad nevykonával
  • 1832–1855/56 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
  • 1855/56–1882 Mustafa Hilmi-efendija Hadžimerović (1816–1895)
  • 1882–1909 funkci vykonává reisu-l-ulema
  • 1909–1914 úřad neobsazen
  • 1914–1930 Salim-efendija Muftić (1876–1938), syn Mustafy Hilmi-efendiji Hadžimeroviće
  • 1930–1936 Salih-efendija Svrzo (1873–1944), roku 1936 úřad zrušen
  • 0000–0000
  • 1993–2014 Husein-efendija Smajić (*1952)
  • 2014–0000 dr. Enes-efendija Ljevaković (*1959)

Travnický muftí[23]Editovat

(Dolno)Tuzlanský muftíEditovat

Zenický muftíEditovat

  • 1993–1997 háfiz Halil-efendija Mehtić (*1953)
  • 1998–0000 Ejub-efendija Dautović (*1955)

Vojenský muftíEditovat

  • 1999–2014 Ismail-efendija Smajlović (*1964)
  • 2014–0000 Hadis-efendija Pašalić (*1966)

Tešanjský muftíEditovat

Rogatický muftíEditovat

  • 0000–0000 hadži Ahmed-efendija Škalić/Škaljić

Předseda Mešihatu Islámského společenství v ChorvatskuEditovat

  • 1988–2012 Šefko-efendija Omerbašić (*1945), do roku 2001 mešihat zahrnoval i Slovinsko
  • 2012–0000 dr. Aziz-efendija Hasanović (*1965)

Předseda Mešihatu Islámského společenství Sandžaku => od 2007 předseda Mešihatu Islámského společenství v SrbskuEditovat

Předseda Mešihatu Islámského společenství v Černé Hoře => od 2003 reis Islámského společenství v Černé HořeEditovat

Předseda Mešihatu Islámského společenství ve Slovinské republiceEditovat

  • 2001–2005 Osman-efendija Đogić (*1963)
  • 2005–2006 Ibrahim-efendija Malanović, pověřen výkonem funkce
  • 2006–0000 dr. Nedžad Grabus (*1968)

Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Německu (se sídlem Wiesbadenu) => od 2018 muftí Islámského společenství Bosňáků v Evropě mimo mateřské země (se sídlem v Německu)Editovat

  • 2007–2018 Pašo-efendija Fetić (*0000)
  • 2018–0000 dr. Osman-efendija Kozlić (*1966)

Předseda Mešihatu Islámského společenství v Severní Americe (se sídlem ve Phoenixu)Editovat

  • 2018–0000 dr. Sabahudin-efendija Ćeman (*0000), od 2012 hlavní imám

Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Austrálii (se sídlem v Sidney)Editovat

  • 2018–0000 Jasmin-efendija Bekrić (*1965), od 2016 hlavní imám

VěstníkEditovat

Islámské společenství od roku 1933 vydává informativní věstník, který v průběhu času pozměňoval svůj název:

  • 1933–1936 Glasnik Vrhovnog starješinstva Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
  • 1936–1941 Glasnik Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
  • 1941–1945 Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske
  • 1950–1963 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u FNRJ
  • 1963–1989 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ
  • 1990–1992 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u SFRJ 
  • 1994–1996 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Republici Bosni i Hercegovini
  • 1997–0000 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini

Jeho redaktory od roku 1933 byli následující:

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://islamska-zajednica.hr
  2. Islamska zajednica u Republici Sloveniji. www.islamska-zajednica.si [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  3. https://mesihat.org/. mesihat.org [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky) 
  4. Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori. Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky) 
  5. HUREMOVIĆ, Elvir. Fejzić: Islamske zajednice u BiH i CG su jedna duša a dva tijela. www.faktor.ba. 11.01.2016. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-19. 
  6. Islamska zajednica Srbije. www.rijaset.rs [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (srbsky) 
  7. a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1997.pdf
  8. a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_precisceni_tekst_2014.pdf
  9. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Statut_IZ-e_iz_1909.pdf
  10. http://projuris.org/RETROLEX/Zakon%20o%20Islamskoj%20verskoj%20zajednici%20(1930).pdf
  11. https://sr.wikisource.org/sr-el/Закон_о_Исламској_верској_заједници_(1930)
  12. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1930.pdf
  13. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1936.g.pdf
  14. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1947.g.pdf
  15. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1959.g.pdf
  16. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1969.pdf
  17. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1990.pdf
  18. http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustavna_odluka_iz_1993.g.pdf
  19. Archivovaná kopie. www.mpr.gov.ba [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29. 
  20. Sabor IZ BiH imenovao muftije u Australiji i Americi - AUBHA - AUSTRALSKA UNIJA BH ASOCIJACIJA. www.aubha.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Zvanično. Sarajevski list. 21. 6. 1913, roč. XXXVI, čís. 130, s. 1. 
  22. BUŠATLIĆ, Ismet. Bihaćke muftije i njihov značaj u Cazinskoj krajini. Bošnjačka pismohrana. 23. a 24. 4. 2010, čís. 32–33, s. 164–173. Dostupné online. 
  23. DURANOVIĆ, Elvir. Travničke muftije od 1680–1930. godine. Takvim za 2014. S. 233–250. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat