Islámské společenství v Bosně a Hercegovině
Islámské společenství v Bosně a Hercegovině (bosensky Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini) je muslimská duchovní organizace v Bosně a Hercegovině, která vznikla roku 1882. V čele společenství stojí duchovní rada (Rijaset), které předsedá reisu-l-ulema.
Islámské společenství v Bosně a Hercegovině | |
---|---|
Zkratka | IZ BiH |
Vznik | 1882 |
Sídlo | Sarajevo |
Místo | Kovači 36, 71000 Sarajevo, Bosna i Hercegovina |
Souřadnice | 43°51′28,96″ s. š., 18°25′31,55″ v. d. |
Úřední jazyk | bosenština |
reisu-l-ulema | Husein-ef. Kavazović |
Hlavní orgán | Rijaset |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Organizační struktura
editovatIslámské společenství je na území Bosny a Hercegoviny rozděleno do osmi diecézí (sg. muftijstvo v čele s muftím) s centry ve městech Sarajevo, Bihać, Travnik, Tuzla, Goražde, Zenica, Mostar a Banja Luka. Zvláštní postavení má vojenské muftijstvo, působící v ozbrojených složkách Bosny a Hercegoviny. Do ingerence společenství spadají i tři zahraniční diecéze (sg. mešihat, doslova úřad či rezidence, v čele s muftím); v Chorvatsku s centrem v Záhřebu (Islámské společenství v Chorvatsku, bosensky/chorvatsky Islamska zajednica u Hrvatskoj[1]), ve Slovinsku s centrem v Lublani (Islámské společenství ve Slovinské republice, bosensky Islamska zajednica u Republici Sloveniji, slovinsky Islamska skupnost v Republiki Sloveniji[2]) a v Srbsku s centrem v Novém Pazaru (Islámské společenství v Srbsku, bosensky/srbsky Islamska zajednica u Srbiji[3]). Svrchovanost bosenskohercegovské islámské společnosti do jisté míry uznává i Islámské společenství v Černé Hoře (černohorsky Islamska zajednica u Crnoj Gori[4]), které volí pouze mešihat a svého reisa. Černohorská organizace navíc využívá institucionální, personální a jinou výpomoc Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.[5] Naopak zcela nezávisle působí Islámské společenství Srbska (Islamska zajednica Srbije[6]).
Příslušníci Islámského společenství zakládají obce věřících (sg. džemat), které musejí mít při svém ustavení podporu alespoň dvou set domácností. Každý džemat si volí vlastní sněm (skupština džemata) a výbor (džematski odbor). Nejméně sedm džematů, případně jakýkoli počet džematů v jednom okrese či obci zakládá medžlis s vlastním sněmem (skupština medžlisa) a výkonným výborem sněmu (izvršni odbor medžlisa). Více medžlisů pak tvoří muftijstvo, jež vede muftí jmenovaný reisu-l-ulemou. Samotného reisu-l-ulemu jednou za sedm let vybírá Sněm Islámského společenství (Sabor Islamske zajednice), složený z 87 delegátů z Bosny a Hercegoviny i ze zahraničí.[7][8]
Hlavní organizační změny v Islámské společenství (rok přijetí právních či jiných předpisů):
- 1878: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Cazin, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla, Sarajevo, Rogatica a Tešanj
- 1882: rakouským císařem jmenován první reisu-l-ulema v Sarajevu a současně i duchovní rada (Rijaset), složená ze zástupců kléru (Ulema-medžlis) a reisu-l-ulemy (ten je zároveň i sarajevským muftím)
- 1909: věřícími zvolen první reisu-l-ulema v Sarajevu, muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla a Sarajevo
- 1930: Islámské společenství přejmenováno na Islámskou náboženskou společnost (Islamska v(j)erska zajednica), tvoří ji Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu (muftí ve městech Banja Luka, Tuzla, Sarajevo a Mostar) a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji (muftí ve městech Skopje, Bitola, Prizren, Novi Pazar a Pljevlja), oběma nadřazena Vrchní náboženská rada starších (Vrhovno v(j)ersko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Bělehradě
- 1936: úřady muftí zrušeny (po formální stránce je nahradil fatwá al-amín, bosensky fetva-i-emin, duchovní pověřený vydáváním nábožensko-právních dobrozdání), nadále působí Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji, oběma nadřazena Vrchní náboženská rada starších v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu
- 1947: v čele společnosti stojí Vrchní islámská rada starších (Vrhovno islamsko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu, úřady muftí nejsou neobnoveny
- 1959: Ulema-medžlisy a Vakufsko-mearifské rady v Sarajevu a Skopji zrušeny
- 1969: obnovení úřadů muftí, Islámská náboženská společnost přejmenována na Islámské společenství (Islamska zajednica)
- 1990: zřízeny mešihaty a Rijaset namísto Vrchní islámské rady starších
- 1993: muftí ve městech Banja Luka, Bihać, Goražde, Mostar, Travnik, Tuzla, Sarajevo a Zenica (od 1999 také vojenský muftí a od 2018 muftí pro Evropu)
Bosenskohercegovští muslimové se rovněž podíleli na vzniku více duchovních obcí ve střední Evropě. Například Husein Hilmi-efendija Durić (1887–1940) byl vojenským imámem v rakousko-uherské armádě a poté muftím (1934–1936) islámského společenství v Maďarsku (Magyar Mohamedán Egyházközséget). Salih Hadžiosmanović a Sabit Smajlbegović aktivně pomohli založení české muslimské obce (Moslimská náboženská obec) ve 30. letech 20. století.
Předpisy upravující činnost Islámského společenství
editovat- 1909 Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských zaležitostech v Bosně a Hercegovině (Štatut za autonomnu upravu islamskih vjerskih i vakufsko-mearifskih poslova u Bosni i Hercegovini)[9]
- 1930 Zákon o Islámské náboženské společnosti (Zakon o Islamskoj verskoj zajednici)[10][11]
- 1930 Ústava Islámské náboženské společnosti Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[12]
- 1936 Ústava Islámské náboženské společnosti Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[13]
- 1947 Ústava Islámské náboženské společnosti ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[14]
- 1953 Zákon o právním postavení náboženských společností (Zakon o pravnom položaju verskih zajednica)
- 1959 Ústava Islámské náboženské společnosti ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[15]
- 1969 Ústava Islámské náboženské společnosti v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[16]
- 1976 Zákon o právním postavení náboženských společností Socialistické republiky Bosny a Heregoviny (Zakon o pravnom položaju vjerskih zajednica SRBiH)
- 1990 Ústava Islámského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[17]
- 1993 Ústavní akt Islámského společenství Republiky Bosny a Hercegoviny (Ustavna odluka Islamske zajednice Republike Bosne i Hercegovine)[18]
- 1997 Ústava Islámského společenství v Bosně a Hercegovině (Ustav Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini)[7][8]
- 2004 Zákon o svobodě náboženského vyznání a právním postavení církví a náboženských společností v Bosně a Hercegovině (Zakon o slobodi vjere i pravnom položaju crkava i vjerskih zajednica u Bosni i Hercegovini)[19]
Předpisy upravující činnost šarí‘atských soudů
editovat- Naredba o ustrojstvu i djelokrugu šerijatskih sudova (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1883, č. 7220)
- Naredba kojom se proširuje nadležnost šerijatskih sudova u muhamedanskim ostavinskim poslovima (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1885, č. 2442)
- Naredbu o ustrojenju (organizaciji) kotarskih sudova u Bosni i Hercegovini (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 354)
- Naredba o ovlaštenju šerijatskih sudova da mogu ovjeravati potpise stranaka islamske vjere (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 72.421)
- Zakon o uređenju redovnih sudova za Kraljevinu Srba, Hrvata i Slovenaca (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
- Zakon o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sudijama (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
- Zakonske odredbe o izricanju osuda, o nazivima sudova i sudaca i o upotrebi čistog hrvatskog jezika kod sudova (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
- Zakonska odredba o izmjeni Zakona o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sucima od 31. marta 1929. godine (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
- Zakon o ukidanju šerijatskih sudova na području NR Bosne i Hercegovine (Službeni list Narodne Republike Bosne i Hercegovine, č. 10/46 a 12/46)
Seznam nejvyšších duchovních představitelů od roku 1878
editovatNejvyšší radou Islámského společenství je Rijaset, který v současné době tvoří 8 osob, mezi nimi reisu-l-ulema, zástupce reisu-l-ulemy a 5 ředitelů jednotlivých správních sekcí (pro náboženské záležitosti, vzdělání a vědu, ekonomické a finanční záležitosti, právní a administrativní záležitosti a vnější vztahy a diasporu). Náboženskými otázkami se zabývá Rada muftí (Vijeće muftija), v níž od dubna 2018 zasedá 15 muftí (9 z Bosny a Hercegoviny: banjalucký, bihaćský, goraždanský, mostarský, sarajevský, travnický, tuzlanský, zenický a vojenský + 6 ze zahraničí: australský, chorvatský, německý, severoamerický, slovinský a srbský) a reisu-l-ulema se svým zástupcem.[20]
Reisu-l-ulema
editovat- 1882–1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince
- 1893–1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu
- 1909–1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925), náib (náměstek)
- 1910–1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 30. června, mandátu se vzdal předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů
- 1912–1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870–1932), náib (náměstek), roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914
- 1914–1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství
- 1930–1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936), reisu-l-ulema v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Bajraklijské mešitě v Bělehradě, nikoli v Císařské mešita v Sarajevu jako dosud
- 1936–1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchní náboženské rady starších v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886–1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877–1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić
- 1938–1942 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu
- 1942–1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886–1948)
- 1947–1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879–1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Gazi Husrev-begově mešitě, nikoli v Císařské mešita jako dosud
- 1957–1975 Sulejman-efendija Kemura (1908–1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu
- 1975–1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu
- 1987–1987 místo uprázdněno, Ferhat-efendija Šeta, náib
- 1987–1989 háfiz Husein-efendija Mujić (1918–1993), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 31. října a uveden do úřadu 11. prosince, mandátu se vzdal předčasně po tlaku reformě smýšlejících imámů
- 1990–1991 místo uprázdněno, úřadem pověřen Jakub-efendija Selimoski (1946–2013)
- 1991–1993 Jakub-efendija Selimoski (1946–2013), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 9. března, koncem června 1993 natrvalo opustil Sarajevo, čímž se de facto rozpadlo Islámské společenství v SFRJ
- 1993–1996 dr. Mustafa-efendija Cerić (* 1952), náib a de facto reisu-l-ulema, jmenován 28. dubna 1993 jako představitel bosenskohercegovských muslimů, od 1991 přitom pobýval a přednášel v Malajsii, během války úřadoval v Záhřebu
- 1996–2012 dr. Mustafa-efendija Cerić (* 1952), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 5. srpna 1996
- 2012–dosud Husein-efendija Kavazović (* 1964), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. září a uveden do úřadu 15. listopadu
Ulema-medžlis v Sarajevu (Rijaset bez reisu-l-ulemy)
editovat- 1882 založení Ulema-medžlisu
- 1882–1883 Hasan-efendija Pozderac Adilagić (?–1883), zemřel ve funkci islámského roku 1300 (1882/1883)
- 1882–1899 Mehmed Nezir-efendija Škaljić (1844–1905), rezignoval, od roku 1899 starostou Sarajeva
- 1882–1887 Nur-efendija Hafizović (?–1921), od roku 1887 přidělen k Vrchnímu šarí‘atskému soud v Sarajevu
- 1882–1891 Husein-efendija Ibrulj (?–1891), zemřel ve funkci
- doplňující volba: 1883–1902? Sabit-efendija Smailbegović Tešnjak (?–?), nahradil Pozderce Adilagiće
- doplňující volba: 1887–1903? Nezir-efendija Zildžić (?–1917), nahradil Hafizoviće
- doplňující volba: 1892–1904 Ahmed-efendija Dizdar (?–1904), nahradil Ibrulje, zemřel ve funkci
- doplňující volba: 1899–1910 hadži Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925), nahradil Škaljiće
- doplňující volba: 1905–1910 hadži háfiz Šakir-efendija Pandža (1851–1918)
- doplňující volba: 1905–1910 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938)
- 1909 (Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských záležitostech v Bosně a Hercegovině: řádné volby)
- 1910–1920 háfiz Mahmud-efendija Udžvarlić (?–1920)
- 1910–1928 Ali-efendija Abdurrezak-Rezaković/Abdurezaković (?–1928)
- 1910–1914 Omer-efendija Zukanović (?–1914)
- 1910–1930 háfiz Mehmed Teufik-efendija Okić (1866/1870–1932)
- doplňující volba: 1914–1920 Muhamed Hifzi-efendija Muftić (1872–1920)
- doplňující volba roku 1920, vybráni Bahtijarević a Kadić, ale do funkce státem jmenován prorežimní Ibrahim-efendija Fejić, ten ale funkci odmítl, nakonec byli jmenováni kurií islámských duchovních navržení kandidáti
- doplňující volba: 1920–1930 Mahmud-efendija Bahtijarević (kolem 1874–?)
- doplňující volba: 1920–1928 Ali-efendija Kadić (1868–1928), zemřel ve funkci
- doplňující volba: 1928–1930 háfiz Mehmed Šaćir-efendija Mesihović (1876–1959)
- doplňující volba: 1928–1930 háfiz Salih-efendija Sivčević (1885–1943)
- 1930 (Ústava Islámského náboženského společenství: řádné volby)
- 1930–1936 Salim-efendija Muftić (1876–1938), předseda
- 1930–1932 háfiz Mehmed Teufik-efendija Okić (1866/1870–1932)
- 1930–1936 háfiz Mehmed Šaćir-efendija Mesihović (1876–1959)
- 1930–1931 Osman-efendija Sikirić (?–?), požádal o umístění k Okresnímu (Srezskému) soudu v Bosenském Novém
- doplňující volba: 1931–0000 Muhamed-efendija Semiz (1890–1943)
- doplňující volba: 1933–1936 Muhamed Ševket-efendija Kurt (1879–1963)
- 1936 (Ústava Islámského náboženského společenství: volby), zrušeny úřady muftí, penzionováni všichni vysocí funkcionáři, muftí Ibrahim Hakki-efendija Čokić propuštěn bez nároku na penzi, zřízen sbor náměstků (naibski odbor) v čele s náibem
- náib: 1936–1938 Fehim-efendija Spaho (1877–1942)
- členové sboru náměstků: Muhammed Emin-efendija Dizdar (1882–1939), Muhammed-efendija Tufo (1882–1939), Hidajet-beg Kulenović (1889–1936), dr. Hamid Hadžiefendić, Osman-beg Osmanbegović, Omer-beg Rizvanbegović
- 1938 (volby)
- 1938–1943 Mehmedalija Ali-efendija Ćerimović (1872–1943)
- 1938–1945 Muhammed-efendija Pandža (1897–1962)
- 1938–1945/9? háfiz Ibrahim-efendija Riđanović (1895–1989)
- 1938–1945 hadži Ali-efendija Aganović (1902–1961)
- 1947–1959
- složení Vrchního islámské rady starších v Bělehradě: reisu-l-ulema z Bosny a Hercegoviny, zástupce reisu-l-ulemy hadži Murad-efendija Šećeragić (1882–1979) ze Srbska, Xhevdet Pallaska (srbchor. Dževdet-efendija Palaska, 1914–1981) z Kosova, Vejsel-efendija Numan z Makedonie a Hasan-efendija Šlaković z Černé Hory
- složení Ulema-medžlisu v Sarajevu: předseda Husein-efendija Talić (1878–1966, rezignoval 1958), Mustafa-efendija Ševa (1909–1976) a Zufer-efendija Bešlić (1909–1976)
Vrchní šarí‘atský soud v Sarajevu
editovat- 1879, resp. 1883–1887 Ragib-efendija Ćurčić (1824–1888), kádí u Vrchního soudu v Sarajevu
- 1879, resp. 1883–1884 Sunullah-efendija Sokolović (1815–1888), mufettiš (revizor) u Vrchního soudu v Sarajevu
- doplňující volba: 1884–1899 Mehmed Nezir-efendija Škaljić (1844–1905), šarí‘atský nadsudí u Vrchního soudu v Sarajevu
- doplňující volba: 1887–1906 Nur-efendija Hafizović (?–1921), šarí‘atský nadsudí u Vrchního soudu v Sarajevu
- doplňující volba: 1899–1912 Hasan-efendija Hadžiefendić (?–1925), vrchní šarí‘atský soudce
- doplňující volba: 1901–1908 Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), vrchní šarí‘atský soudce
- doplňující volba: 1908–1913 Mustafa-efendija Dubinović (?–1914), vrchní šarí‘atský soudce
- 1913 (reorganizace, tříčlenné kolegium[21])
- 1913–0000 Mustafa-efendija Dubinović (?–1914)
- 1913–1929 Salih-efendija Mutapčić (1864–1938)
- 1913–1929 Ali Riza-efendija Prohić (1867–1942)
- doplňující volba: 1918–1928 Jusuf Zija-efendija Midžić (1866–1928), od 1920 předseda
- doplňující volba: 1928–1930 Hilmi-efendija Hatibović (1870–1944)
- doplňující volba: 1929–1930 háfiz Abdulah Ajni-efendija Bušatlić (1871–1946)
- doplňující volba: 1929–1930 Ibrahim-efendija Sarić (1882–1939)
- 1930 (volby)
- 1930–1936 Hilmi-efendija Hatibović (1870–1944), předseda
- 1930–1936 háfiz Abdulah Ajni-efendija Bušatlić (1871–1946)
- 1930–1936 Ibrahim-efendija Sarić (1882–1939)
- 1936 (volby)
- 1936–1938 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), od 1936 předseda
- 1936–1939? hadži Muhamed-efendija Mujagić (1876–1957), od 1938 předseda
- 0000–1941? Abdullah-efendija Hadžić (–1968)
- 0000–0000 Mehmedalija-efendija Hadžimahmutović
- doplňující volba: 1938–1941 Galib-efendija Hafizović (?–1941), od 1940 předseda
- doplňující volba: 1942–1945 Ibrahim-efendija Mehinagić (1894–1976), předseda
- doplňující volba: 1944–1946 Abdulah Škaljić (1904–1967)
- doplňující volba: 1945–1946 Mustafa-efendija Ševa (1909–1976)
Vakufský ředitel
editovat- 1909–1919 Šerif Arnautović (1875–1935)
- 1920–1921 pověřen výkonem funkce Mahmud-efendija Bahtijarević (kolem 1874–?)
- 1921–1927 pověřen výkonem funkce Adil-efendija Smailbegović (1865–1940)
- 1927–1928 pověřen výkonem funkce Mustafa-efendija Islamović (1880–1971)
- 1928–1931 Husejn Kadić (1879–1966)
- 1931–1933 Šerif Arnautović (1875–1935)
- 1933–1934 pověřen výkonem funkce hadži Ahmed-efendija Borić (?–1961)
- 1934–1936 pověřen výkonem funkce Nasih-efendija Repovac (1891–1977)
- 1936–1936 pověřen výkonem funkce Hidajet-beg Kulenović (1889–1936)
- 1936–1940 pověřen výkonem funkce dr. Hazim Muftić (1906–1974)
- 1940–1946 dr. Hazim Muftić
- 1946–1949? hadži Sulejman-efendija Kemura
- 1949–1959 Hamid Kukić
Banjalucký muftí
editovat- 0000–0000
- 1883–1891? hadži Ibrahim-efendija Bajrić
- 1891–1912 Ibrahim-efendija Alihodžić (1846–1912)
- 1912–1914 úřad neobsazen
- 1914–1925 Muhamed Ševket-efendija Kurt (1879–1963)
- 1925–1930 hadži háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936)
- 1930–1935 Sadik-efendija Džumhur (1850–1940)
- 1935–1936 háfiz Mustafa-efendija Nurkić (1888–1966), roku 1936 úřad zrušen
- 1960–1976 háfiz Mehmed-efendija Zahirović (1910–1997), hlavní imám pro oblast Banja Luky, od 1969 muftí
- 1976–1993
- 1993–1998 hadži Ibrahim-efendija Halilović (1946–1998)
- 1999–2014 Edhem-efendija Čamdžić (* 1947)
- 2014–2018 dr. Osman-efendija Kozlić (* 1966)
- 2018–0000 Nusret-efendija Abdibegović (* 1957)
V 60. letech 19. století bylo z jeho působnosti vyjmuto území kolem Cazinu, které mělo vlastního muftího (60.–80. léta 19. století). Po rakousko-uherském záboru v Cazinu úřadoval Husein-efendija Adilagić Pozderac (zemřel 1883). Až do schválení Statutu roku 1909 úřad zůstal uprázdněn, pak byl zrušen a opět převzat bihaćským muftím.
- 0000–0000 Numan-efendija (?–1869), syn Ibrahimův
- 0000–0000 ?
- 1883–1885 háfiz Ahmed Sabit-efendija Ribić (1845–1907)
- 1885–1887 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927)
- 1888–1914 hadži háfiz Jusuf-efendija (Zijauddin) Jahić (1853–1928)
- 1921–1930 háfiz Abdullah-efendija Moranjak (1885–1964), roku 1930 úřad zrušen
- 1993–2019 Hasan-efendija Makić (* 1955), roku 1993 úřad obnoven
- 2019–0000 Mehmed-efendija Kudić (* 1969)
Goraždanský muftí
editovat- 1994–2014 Hamed-efendija Efendić (* 1954)
- 2014–0000 Remzija-efendija Pitić (* 1969)
Mostarský muftí
editovat- 1857–1878 Mustafa Sidki-efendija Karabeg (1832–1878)
- 1878–1883 Ahmed Šaćir-efendija Džabić (1832–1878)
- 1883–1900 Ali Fehmi-efendija Džabić (1853–1918), syn Ahmeda Šaćir-efendiji
- 1900–1917 hadži Abdullah Sidki-efendija Riđanović (1844–1917)
- 1917–1928 Mehmed Šaćir-efendija Mesihović (1876–1959)
- 1929–1936 Omer Besim-efendija Džabić (1882–1965), synovec Ali Fehmi-efendiji, roku 1936 úřad zrušen
- 1959–1976 Zufer-efendija Bešlić (1909–1976), hlavní imám pro oblast Mostaru, od 1969 muftí
- 1976–1980
- 1980–2014 hadži Seid-efendija Smajkić (* 1947)
- 2014–0000 Salem-efendija Dedović (* 1976)
Sarajevský muftí
editovat- 1826–1830 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
- 1830–1832 Mustafa-efendija, v Bosně nepobýval a úřad nevykonával
- 1832–1855/56 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
- 1855/56–1882 Mustafa Hilmi-efendija Hadžimerović (1816–1895)
- 1882–1909 funkci zastával reisu-l-ulema
- 1909–1914 úřad neobsazen
- 1914–1930 Salim-efendija Muftić (1876–1938), syn Mustafy Hilmi-efendiji Hadžimeroviće
- 1930–1936 Salih-efendija Svrzo (1873–1944), roku 1936 úřad zrušen
- 1959–1961 háfiz Esad-efendija Sabrihafizović (1891–1971), hlavní imám pro oblast Sarajeva
- 0000
- 1993–2014 Husein-efendija Smajić (* 1952)
- 2014–2021 dr. Enes-efendija Ljevaković (* 1959)
- 2021–0000 dr. Nedžad Grabus (* 1968)
- 18??–1820 Mustafa Enisi Čohadžić (?–1820)
- 1820–1830 Mahmud Hamid
- 1830–1877 Derviš Muhamed-efendija (Sidi) Korkut (?–1877)
- 1877–1914 Muhamed Hazim-efendija Korkut (1824–1920), syn Derviše Muhamed-efendiji, zvaný též Munib, event. Asim, Hašim
- 1914–1927 šajch háfiz Husnija-efendija Numanagić (1853–1931), Muhamed Seid-efendija Serdarević pro nemoc úřad odmítl
- 1927–1929 Mustafa Sakib-efendija Korkut (1884–1929), synovec Muhameda Hazim-efendiji
- 1929–1930 Derviš-efendija Korkut (1888–1969), synovec Muhameda Hazim-efendiji, roku 1930 úřad zrušen
- 1959– Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), hlavní imám pro oblast Bugojna, od 1969 muftí
- 0000
- 1993–2014 Nusret-efendija Abdibegović (* 1957)
- 2014–0000 dr. Ahmed-efendija Adilović (* 1964)
(Dolno)Tuzlanský muftí
editovat- 1876–1883? Ibrahim-efendija Muftić-Ganibegović Gračanlija (?)
- 1883–1887 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918)
- 1888–1907 hadži Muhamed Hakki-efendija Čokić (1844–1907)
- 1907–1914 úřad neobsazen
- 1914–1925 hadži háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936)
- 1925–1933 Muhamed Šefket-efendija Kurt (1879–1963)
- 1933–1936 hadži Ibrahim Hakki-efendija Čokić (1871–1948), roku 1936 úřad zrušen
- 1959–1987 hadži háfiz Husein-efendija Mujić (1918–1994), hlavní imám pro oblast Tuzly, od 1969 muftí
- 1987–1993 ???
- 1993–2012 Husein-efendija Kavazović (* 1964)
- 2013–0000 Vahid-efendija Fazlović (* 1963)
Zenický muftí
editovat- 1993–1997 háfiz Halil-efendija Mehtić (* 1953)
- 1998–2019 Ejub-efendija Dautović (* 1955)
- 2019–0000 Mevludin-efendija Dizdarević (* 1974)
Vojenský muftí
editovat- 1999–2014 Ismail-efendija Smajlović (* 1964)
- 2014–0000 Hadis-efendija Pašalić (* 1966)
Tešanjský muftí
editovat- 0000–0000 Sabit-efendija Smailbegović
- 1878?–1904 Mesud-efendija Smailbegović (1834–1904), event. jako Mehmed, bratr Sabitův
Rogatický muftí
editovat- 0000–0000 hadži Ahmed-efendija Škalić/Škaljić (zemřl. 1898)
Předseda Mešihatu Islámského společenství v Chorvatsku (se sídlem v Záhřebu)
editovat- 1988–2012 Šefko-efendija Omerbašić (* 1945), do roku 2001 mešihat zahrnoval i Slovinsko
- 2012–0000 dr. Aziz-efendija Hasanović (* 1965)
Předseda Mešihatu Islámského společenství Sandžaku ⇒ od 2007 předseda Mešihatu Islámského společenství v Srbsku (se sídlem v Novém Pazaru)
editovat- 1993–2007 Muamer-efendija Zukorlić (1970–2021), po rozpadu soustátí Srbska a Černé Hory organizace působila jen v Srbsku
- 2007–2014 Muamer-efendija Zukorlić (1970–2021)
- 2014–0000 dr. Mevlud-efendija Dudić (* 1966)
Předseda Mešihatu Islámského společenství v Černé Hoře ⇒ od 2003 reis Islámského společenství v Černé Hoře (se sídlem v Podgorici)
editovat- 1994–2003 hadži Idris-efendija Demirović (* 1947)
- 2003–0000 Rifat-efendija Fejzić (* 1974), organizace vznikla pro neshody s muftím Muamer-efendijou Zukorlićem
Předseda Mešihatu Islámského společenství ve Slovinské republice (se sídlem v Lublani)
editovat- 2001–2005 Osman-efendija Đogić (* 1963)
- 2005–2006 Ibrahim-efendija Malanović, pověřen výkonem funkce
- 2006–2021 dr. Nedžad Grabus (* 1968)
- 2021–0000 Nevzet-efendija Porić (* 1977)
Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Německu (se sídlem Wiesbadenu) ⇒ od 2018 muftí Islámského společenství Bosňáků v Evropě mimo mateřské země (se sídlem v Německu)
editovat- 2007–2018 Pašo-efendija Fetić (* ?)
- 2018–2020 dr. Osman-efendija Kozlić (* 1966), odvolán
Předseda Mešihatu Islámského společenství v Severní Americe (se sídlem ve Phoenixu)
editovat- 2018–0000 dr. Sabahudin-efendija Ćeman (*?), od 2012 hlavní imám
Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Austrálii (se sídlem v Sydney)
editovat- 2018–0000 Jasmin-efendija Bekrić (* 1965), od 2016 hlavní imám, 2021–2022 dočasně suspendován kvůli podezření ze zpronevěry[24]
Věstník
editovatIslámské společenství od roku 1933 vydává informativní věstník, který v průběhu času pozměňoval svůj název:
- 1933–1936 Glasnik Vrhovnog starješinstva Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
- 1936–1941 Glasnik Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
- 1941–1945 Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske
- 1950–1963 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u FNRJ
- 1963–1989 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ
- 1990–1992 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u SFRJ
- 1994–1996 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Republici Bosni i Hercegovini
- 1997–0000 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini
Jeho redaktory od roku 1933 byli následující:
- 1933–1936 Derviš Korkut
- č. 7–9 1936 Fehim Spaho
- 1936–1945 Alija Nametak
- 1950–1954 Hamid Kukić
- 1954–1957 Sulejman Kemura
- 1958–1961 Hamid Kukić
- 1962–1963 Ešref Berberović
- 1964–1968 Muhamed Hazim Tulić
- 1969–1976 Ešref Berberović
- 1976–1989 Abdurahman Hukić
- 1990–1992 Fikret Karčić
- 1994–2002 Mehmedalija Hadžić
- 2002–2003 Senahid Bristrić
- 2004–2005 Husein Smajić
- 2005–2012 Mehmedalija Hadžić
- 2012–0000 Mustafa Prljača
Reference
editovat- ↑ http://islamska-zajednica.hr
- ↑ Islamska zajednica u Republici Sloveniji. www.islamska-zajednica.si [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.
- ↑ https://mesihat.org/. mesihat.org [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori. Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ HUREMOVIĆ, Elvir. Fejzić: Islamske zajednice u BiH i CG su jedna duša a dva tijela. www.faktor.ba. 11.01.2016. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-19.
- ↑ Islamska zajednica Srbije. www.rijaset.rs [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1997.pdf
- ↑ a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_precisceni_tekst_2014.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Statut_IZ-e_iz_1909.pdf
- ↑ Archivovaná kopie. projuris.org [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-18.
- ↑ https://sr.wikisource.org/sr-el/Закон_о_Исламској_верској_заједници_(1930)
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1930.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1936.g.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1947.g.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1959.g.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1969.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1990.pdf
- ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustavna_odluka_iz_1993.g.pdf
- ↑ Archivovaná kopie. www.mpr.gov.ba [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29.
- ↑ Sabor IZ BiH imenovao muftije u Australiji i Americi - AUBHA - AUSTRALSKA UNIJA BH ASOCIJACIJA. www.aubha.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-22. (anglicky)
- ↑ Zvanično. Sarajevski list. 21. 6. 1913, roč. XXXVI, čís. 130, s. 1.
- ↑ BUŠATLIĆ, Ismet. Bihaćke muftije i njihov značaj u Cazinskoj krajini. Bošnjačka pismohrana. 23. a 24. 4. 2010, čís. 32–33, s. 164–173. Dostupné online. Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ DURANOVIĆ, Elvir. Travničke muftije od 1680–1930. godine. Takvim za 2014. S. 233–250. Dostupné online.
- ↑ Islamska zajednica u Australiji suspendovala muftiju Bekrića uhapšenog zbog zloupotrebe novca. www.klix.ba [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (chorvatsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Islámské společenství v Bosně a Hercegovině na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Islámské nadace v Bosně a Hercegovině (bosensky)