Sulejman Šarac

bosenskohercegovský islámský duchovní bosňáckého původu

Háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850 Stolac, Osmanská říše27. července 1927 Sarajevo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) byl bosenskohercegovský islámský duchovní bosňáckého původu. V letech 19101912 byl reisu-l-ulemou Islámského společenství v Bosně a Heregovině.

Sulejman Šarac
Narození1850
Stolac
Úmrtí27. července 1927 (ve věku 76–77 let)
Sarajevo
Nábož. vyznáníislám
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Základní vzdělání a titul háfize získal v rodném Stolci, medresu absolvoval v Mostaru. Za dalším vzděláváním odešel do Istanbulu. Roku 1878 se vrátil do vlasti, o rok později získal místo mudarrise, učitele v bihaćské medrese. Roku 1885 byl jmenován bihaćským muftím. O dva roky později se stal učitelem, mudarrisem, a nato i ředitelem Šarí‘atské soudní školy v Sarajevu (profesor 19. prosince 1887–11. prosince 1893, ředitel 11. prosince 1893–29. listopadu 1901[1]). Roku 1901 byl pro své kritické názory k rakousko-uherské okupaci Bosny a Hercegoviny odsunut na Vrchní šarí‘atský soud v Sarajevu. Penzionován byl roku 1908.

Po schválení statutu samosprávy Islámského společenství (Štatut za autonomnu upravu islamskih vjerskih i vakufsko-mearifskih poslova u Bosni i Hercegovini, 1909) byl roku 1910 zvolen reisu-l-ulemou. Narůstající spory s vůdčí politickou silou bosenskohercegovských muslimů, Muslimskou národní organizací, jej přinutily 3. října 1912 vzdát se úřadu nejvyššího duchovního. Poté se stáhl z veřejného prostoru.[2]

Šarac zemřel v sarajevské státní nemocnici 27. července 1927. Pohřben byl ještě téhož dne v Sarajevu.[3]

Reference editovat

  1. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 64. 
  2. Hafiz Sulejman ef. Šarac, prvi izabrani reis-ul-ulema. Kalendar "Gajret" za godinu 1938. 1937, s. 215–217. 
  3. Smrt Rašid Sulejmana Šarca. Politika. 28. 7. 1927, roč. XXIV, čís. 6913, s. 6.