Muslimská národní organizace

politická strana

Muslimská národní (možno přeložit i jako lidová) organizace (srbochorvatsky/bosensky Muslimanska narodna organizacija, MNO) byla politickou stranou bosenskohercegovských muslimů v období rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny.

DějinyEditovat

Hnutí formálně vzniklo 3. prosince roku 1906 ve Slavonském Brodu na setkání hlavních zastánců náboženské a školské autonomie muslimů v Habsburky okupované Bosně a Hercegovině.[1] V čele organizace se následně ustavil dvanáctičlenný výkonný výbor (Eksekutivni odbor), přičemž každý okruh v Bosně a Hercegovině vybíral dva své představitele. Zpravidla se jednalo o majetné velkostatkáře. Jako neformální vůdce strany vystupoval Ali-beg Firdus, po jeho smrti předseda poslaneckého klubu MNO v zemském sněmu Derviš-beg Miralem.

Muslimská národní organizace nebyla politickou stranou v moderním slova smyslu, byť jí nescházela pevná organizační struktura a jasný politický program. Na lokální úrovni jí zastupovaly milletské výbory (milletski odbori), na celozemské pak výkonný výbor, ale spíše než jednotné myšlenky stranu stmelovaly osobní vazby jednotlivých jejích exponentů.

Strana zanikla roku 1911, kdy došlo ke spojení Muslimské národní organizace a jejího konkurenta Muslimské nezávislé strany do jediného hnutí pod názvem Sjednocená muslimská organizace (Ujedinjena muslimanska organizacija, UMO). Část členů MNO sloučení odmítla a pokračovala v činnosti původní strany.

Volby do zemského sněmu roku 1910Editovat

Rozložení poslaneckých mandátů do bosenského zemského sněmu roku 1910[2]
subjekt muslimové pravoslavní katolíci židé úředníci celkem
virilisté 5* 5 5 1 4** 20
voleni 24 31 16 0 0 72
z toho v I. třídě I. kurie (velkostatkáři) 5 0 0 0 0 18
z toho ve II. třídě I. kurie (inteligence) 1 8 4 0 0
z toho ve II. kurii (městské) 9 5 5 1 0 20
z toho ve III. kurii (venkovské) 9 18 7 0 0 34
celkem 29 36 21 2 4 92

*Mezi virilisty byli reisu-l-ulema Islámského společenství, vakufsko-meárifský ředitel, sarajevský a mostarský muftí a služebně nejstarší muftí. Úřad sarajevského muftího byl od roku 1909 uprázdněn a zůstal jím až do roku 1914.

**Předseda Vrchního soudu, předseda Advokátní komory, sarajevský starosta a předseda Obchodní a živnostenské komory.

Poslanecký mandát trval pět let, ale většina poslanců v lavicích nestrávila celé funkční období. První volby do sněmu proběhly v květnu 1910, ale v únoru 1915 byla sněmovna rozpuštěna císařem Františkem Josefem I. V mezičase nadto proběhlo několik doplňujících voleb, někteří poslanci zemřeli, jiní se vzdali mandátu, ale kandidovali znovu.

O přízeň muslimských voličů se roku 1910 ucházela dvě politická uskupení: Muslimská národní organizace a Muslimská nezávislá strana. Všechny volené mandáty ve všech kuriích získali představitelé MNO.

Poslanecké mandátyEditovat

volby do bosenského zemského sněmu (Sabor Bosne i Hercegovine) 1910 – 24 poslanců MNO + 5, resp. 4 virilisté

Tiskový orgánEditovat

Neoficiálním tiskovým orgánem strany byl od jejího založení list Musavat (Rovnost), který nejprve vycházel v Mostaru a poté od roku 1909 v Sarajevu. Texty v periodiku vycházely v latince i cyrilici.

šéfredaktoři listu Musavat

ReferenceEditovat

  1. Bože s hajirom!. Musavat. 11. 12. 1906, roč. I, čís. 9, s. 1. 
  2. Ustavni zakoni. Večernji Sarajevski list. 21. 2. 1910, roč. I, čís. 44, s. 1–2.