Ignaz Kiwisch
Ignác Kiviš rytíř z Rotterau (německy Ignaz Kiwisch Ritter von Rotterau) (1791 Klatovy – 15. července 1848 Karlovy Vary) byl česko-rakouský státní úředník. Od mládi působil ve státní správě, byl dlouholetým krajským hejtmanem v Klatovech (1824–1832) a Kouřimi (1832–1842). Kariéru završil jako dvorní rada u zemského gubernia v Čechách a v roce 1837 byl povýšen do šlechtického stavu.
| Ignaz Kiwisch von Rotterau | |
|---|---|
 Erb rodu Kiwischů | |
| Hejtman Kouřimského kraje | |
| Ve funkci: 1832 – 1842 | |
| Předchůdce | Jeroným hrabě Lützow |
| Nástupce | Vincenc Breisky |
| Hejtman Klatovského kraje | |
| Ve funkci: 1824 – 1832 | |
| Předchůdce | Adalbert Walkony |
| Nástupce | Josef Fischer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z Klatov, kde také zahájil kariéru ve státních službách, začínal jako krajský komisař III. třídy (1813),[1] ve funkci komisaře II. třídy poté působil u krajských úřadů v Plzni,[2] Lokti[3] a Berouně.[4] Krátce působil v Praze jako sekretář českého zemského gubernia a bydlel v té době v domě U Zlatého lva na Kampě.[5] Pak se vrátil do rodných Klatov a v letech 1824–1832 zastával úřad klatovského krajského hejtmana s titulem guberniálního rady.[6][7] Z pozice krajského hejtmana byl zároveň ředitelem gymnázia v Klatovech.[8] V letech 1832–1842 zastával funkci krajského hejtmana Kouřimského kraje[9][10] (sídlem krajského úřadu byl Krennův dům na Staroměstském náměstí v Praze). V závěru kariéry byl dvorním radou u českého zemského gubernia a zároveň ředitelem guberniální kanceláře (1842–1848).[11] V té době bydlel v domě U Zlatého anděla na Staroměstském náměstí. Zemřel náhle v Karlových Varech, kde je také pohřben.
Za zásluhy byl nositelem rytířského kříže Leopoldova řádu (1836) a pruského Řádu červené orlice III. třídy (1840). V roce 1837 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a predikátem von Rotterau.[12] Ve veřejném životě se angažoval také jako člen řady organizací a spolků, byl členem Společnosti pro povznesení živností v Čechách, místopředsedou Vzájemného pojišťovacího spolku proti požárům a čestným členem Pomologického spolku. Uplatnil se také v charitě jako člen Ústavu pro dospělé slepce v Čechách a zástupce protektora Dětské opatrovny v Karlíně.[13]
Oženil se v Praze v roce 1813 s Terezou Pauerovou von Ehrenbau (1796–1870), dcerou Franze Pauera, statkáře na Klatovsku.[14] Z manželství se narodilo pět dětí, z nich vynikl nejstarší syn Franz (1814–1851), který byl lékařem a proslul jako zakladatel moderní gynekologie a porodnictví. Mladší syn Heinrich (1821–1859) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. hejtmana. Dcery Friderika (1816–1888), Anna (1824–1869) a Antonie (1826) se provdaly za státní úředníky.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1813; Praha, 1813; s. 26 dostupné online
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1816; Praha, 1816; s. 31 dostupné online
- ↑ Schematismus des Königreichs 1817; Praha, 1817; s. 27 dostupné online
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1819; Praha, 1819; s. 17 dostupné online
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1822; Praha, 1822; s. 47 dostupné online
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 320 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1825; Praha, 1825; s. 58 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1827; Vídeň, 1827; s. 406 dostupné online
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 321 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen 1833; Praha, 1833; s. 41, 336 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 367 dostupné online
- ↑ Povýšení Ignaze Kiwische do šlechtického stavu a popis erbu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Přehled funkcí Ignaze Kiwische in: Kaiserlich königlicher Schematismus für das Königreich Böheim 1848; Praha, 1848; s. 32 dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 351 ISBN 978-80-905324-3-4
Literatura editovat
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2012; Praha, 2010; s. 210–212 (heslo Kiwisch z Rotterau) ISBN 978-80-904241-3-5