Otevřít hlavní menu

Hukovice

část obce Bartošovice v okrese Nový Jičín
Tento článek je o obci na Novojičínsku. O místní části obce Velká Kraš pojednává článek Hukovice (Velká Kraš).

Vesnice Hukovice (německy Hausdorf)[1] je část obce Bartošovice. Nachází se v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji. Nad obcí prochází cyklotrasa s názvem Okruh Kravařsko vedoucí z Jistebníku, přes Velké Albrechtice, Bílovec, Lukavec, Jerlochovice, Odry, Hynčice, Hrabětice, Polouvsí, Bernartice nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Kunín, Bartošovice, Sedlnice, Skotnice, Kateřinice, Trnávku a přes Starou Ves nad Ondřejnicí zpět do Jistebníku. V katastru obce se nachází pozůstatek bývalé protiletadlové raketové základny, který je dodnes obehnaný, již zneškodněným, vysokonapěťovým plotem a betonovými zdmi. V těchto prostorách dnes nalezneme restauraci, obecní požární stanici a sídla dalších služeb. V současné době jsou Hukovice součástí obce Bartošovice.

Hukovice
Bývalá škola
Bývalá škola
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 338 (2014)
Domů 115
Nadmořská výška 266 m
Lokalita
PSČ 742 13
Obec Bartošovice
Okres Nový Jičín
Historická země Morava
Katastrální území Hukovice
Zeměpisné souřadnice
Hukovice
Hukovice
Další údaje
Kód části obce 49271
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím odúmrť. Toto je první zmínka o obci. Hukovice byly založeny pravděpodobně v období 12551290 na majetku olomouckého biskupství jako lenní statek a to jistým lokátorem Hugem podle původního názvu Hugosdorf. Původně byly českou vesnicí a asi od poloviny 15. století se poněmčili. V předhusitské době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a manstvím. Když majetek získal Jan z Riesenburka zvaný Sekeř či Všekec, který nabývá postupně vsi Dub, Poloúvsí s tvrzí a Hukovice, dostává se roku 1460 do soudního sporu s majitelem štramberského zboží Bočkem Puklici z Pozořic. Zdá se, že až okolo roku 1460 byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia. Téhož roku pohání Jan z Riesenburka u zemského práva v Olomouci Bočka Puklici za škody (…udělal mu výboj, pobral ve vsi Hukovicích, kteréž je on (Jan) v držení, a to mu učinil v mírné zemi), které mu v jeho vsi provedl. V trůním sále v Kroměříži, kde se každoročně konaly manské a lenní soudy, byly v roce 1550 přisouzeny Hukovice jako biskupské léno za Žatčany. Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se živilo zemědělstvím. Řemeslníci, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla morem. Karel Czeike Hukovice spojil s fulneckým panstvím. V minulosti zde vedla volská cesta k osadě Lapač, k zámečku jihovýchodně od Hukovic (ten zanikl v průběhu 30leté války).

Obec po roce 1848Editovat

Obec od roku 1850 při soudním okrese Fulnek a od 18681960 k soudnímu okresu Nový Jičín. Od roku 1850 politický okr. Nový Jičín, 18551868 politický okr.Fulnek a od 18681960 politický okr.Nový Jičín. Hukovice byly v roce 1976 připojeny k sousedním Bartošovicím a dodnes tvoří jejich místní část. V 90. letech 20. století bylo započato s výstavbou vodovodu. V roce 1992 byly dokončeny rozvody vodovodu v hodnotě 3.170.000,- Kč. V roce 1993 byla dokončena přípojka vody na hřbitov, natřena okna v kulturním domě. Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce 1995 přestěhován vojenský raketový útvar do Frýdku-Místku. Celkově se dá říct, že to obec Bartošovice a Hukovice ochudilo a vznikly další nevyužívané prostory. Objekt, přestože je hlídán, stává se místem, které chátrá, snižuje se jeho hodnota a geometrickou řadou rostou finanční náklady na jeho adaptaci. V letech 19602002 okres Nový Jičín a od 1. ledna 2003 v novojičínském obvodu s rozšířenou působností v kraji Moravskoslezském.

CírkevEditovat

Hukovice byly farní osadou již okolo roku 1450. V roce 1508 žádal majitel panství konzistoř v Olomouci o faráře. Dovolával se výpovědi starých lidí, že v obci fara stávala (fara se k roku 1509 uvádí jako pustá, patřil k ní jeden lán a malý rybník). Jeho žádosti nebylo vyhověno. Hukovice byly po zaniknutí fary na konci 15. století (asi 1469) přifařeny k Bartošovicím. Na počátku 16. století měla ves filiální kostel a byla přifařena do Bartošovic a po dobu reformace do Manské Sedlnice. Většina obyvatel se hlásila k protestantské víře počátkem 17. století. Proto biskupská kancelář 8.12.1617 nařídila obyvatelům Hukovic, že kdo se do 6 neděl a tří dnů nepřihlásí zpátky ke katolické víře, ten se bude muset z obce vystěhovat. Po roce 1624 se lid opět vrátil k víře katolické. Samostatnou faru získaly Hukovice až v roce 1911 z podnětu Jana Evangelisty Lva Skrbenského z Hříště. Prvním farářem byl dosavadní bartošovický farář Cyril Soušek.

ŠkolstvíEditovat

Hukovice byly přiškoleny do Bartošovic. Obecná škola – 1509 se uvádí jako pustá, takže existovala daleko dříve Německá obecná škola – 1789 postavena školní budova pro německou jednotřídku.

V současnosti zde nefunguje žádná škola.

Válečné událostiEditovat

V roce 1805 po bitvě u Slavkova bylo přikázáno umístit v obci raněné vojáky. Ve šlechtickém sídle nebylo pro raněné dostatek místa, byli umístěni také v selských domech. Ve vesnici se od nakažených vojáků rozšířila epidemie tyfu. Uvádí se, že v Hukovicích následkem epidemie nezůstal muž ve věku nad 40 let.

Druhá světová válka: Byla to nejvíce poškozená obec z tehdejšího okresu Nový Jičín. Při osvobozovacích bojích 28. 4. – 5. 5. 1945 padlo 49 rudoarmějců. Během druhé světové války padlo 23 a pohřešováno bylo 8 vojáků (občanů německé národnosti). Hukovice byly osvobozeny z okupace dne 7.5.1945 (v jiných zdrojích se uvádí také datum 5. i 6. 5. 1945) v ranních hodinách; v obci byl sváděn urputný boj o každý dům.

PohromyEditovat

  • 1624 mor
  • 1812 dne 22.6. postihlo obec velké krupobití
  • 18051806 Od Vánoc roku 1805 až do velikonoc 1806 postihl obci tyfus, jemuž padlo za oběť 53 lidských životů. Uvádí se, že v Hukovicích následkem této epidemie nezůstal muž ve věku nad 40 let.
  • 1834 krupobití
  • 1866 krupobití
  • 1875 krupobití
  • 1896 v červnu krupobití
  • 1997 povodeň

Ekonomika obceEditovat

Byl zde významný chov skotu a ovocnářství. Velkostatek Hukovice byl roku 1848 u Velkostatku Fulnek, potom náležel rodu von Badenfeld a Skrbenským. Od roku 1877 byl majitelem Richard Heissig (Ottova enc. uvádí Heisig). Alodní statek měl 109,3 ha, náležel k němu zámeček, dvůr a lihovar. Nepodléhal 1. pozemkové reformě, jenom lihovar byl roku 1872 združstevněn (zmínky 1935 a 1948). V obci byl pivovar, palírna kořalky a dva větrné mlýny. K roku 1921 je zmiňován dvůr a lihovar. Hostince. Podle statistického výkazu živností z roku 1875 jsou v obci uvedeny 4 hostince v provozu. Stolařství čp. 121 – V seznamu zkonfiskovaných drobných živností z roku 1948 se uvádí na čp. 121 stolařství a majitel Robert Kloss. Poštovní a telegrafní úřad byl zaveden v roce 1895. Četnická stanice byla v Kuníně. Rybnikářství: Ve vesnici je také rybníček, ještě památka na rodinu Tetzlernových. Rodina byla velmi pobožná, zachovávala přísně postní dny. V rybníku byl proto stálý chov ryb.

Roku 1951 vzniklo JZD, které se roku 1968 přičlenilo ke Školnímu zemědělskému statku Nový Jičín, VŠV Brno, podobně jako i Bartošovice.

SpolkyEditovat

1887 (1888?) - založen hasičský spolek 1895 – založen Podporovací spolek 1896 – založena Raiffeisen 1912 – založena Organizace německých rolníků 1912 - založen zemědělský spolek 1919 – založen Kulturní spolek 1919 – založen soc.dem.dělnický spolek 1924 - založen Deutscher Kulturverband

RodáciEditovat

Jan Evangelista Lev Skrbenský z Hříště 18631938 Kardinál svaté církve římské, kněz titulu sv.Štěpána na Celiu, doktor bohosloví, velkokřížovník řádu sv.Štěpána, papežský legát pro Čechy, primas království českého(pražský a zároveň olomoucký arcibiskup), tajný rada, byl to poslední šlechtický arcibiskup

Archeologické nálezy na katastru obceEditovat

Byly zde učiněny nálezy z mladší doby kamenné – neolitu, dále nálezy řeckých nebo římských mincí, či importů. Byly zde ojedinělé nálezy sekyr.

  • V roce 1879 byly na poli na severní straně Burgbergu vyorány dvě římské mince: Crispus (317320 n.l.) a Valentinianus (364375 n.l.).
  • V roce 1903 nalezl P.O.Slavičíek u samoty Lapač stříbrný denár císaře Hadriana (117138 n.l.).
  • V roce 1959 při opravě domu bylo nalezeno 511 kusů mincí – dvacetníků z doby vlády Marie Terezie, Josefa II (17401790) a Františka II.(17921835) z různých mincoven Rakouského soustátí.

Pečeť, znak, praporEditovat

Na obecní pečeti z 1. pol. 18. století (1749) byly ve štítě zobrazeny vedle sebe zřejmě radlice a krojidlo (na pečeti byla vyobrazena vpravo radlice a vlevo nad ní půl anděla).

PamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 691. 

LiteraturaEditovat

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.