Přírodní park Horní Střela

přírodní park
(přesměrováno z Horní Střela)

Horní Střela je přírodní park rozkládající se převážně v severní části okresu Plzeň-sever a na jihovýchodním okraji okresu Karlovy Vary. Chrání meandrovitě budované hluboké údolí řeky Střely s typickými lesními porosty na skalnatých svazích. Bohatá květnatá společenstva termofilního a subxerofilního charakteru prolínají společenstva submontánní vegetace.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Horní Střela
Přírodní park Horní Střela
Přírodní park Horní Střela
Základní informace
Vyhlášení1978
Rozloha9 992 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPlzeň-sever, Karlovy Vary
Souřadnice
Horní Střela
Horní Střela
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V současnosti zaujímá přírodní park plochu 9 991,6 ha a jeho hranici vymezují sídla Štichovice, Česká Doubravice, Brdo, Vysočany, Kotaneč, Radotín, Vladořice, Kolešov, Chyše, Podštěly, Žďárek, Tis u Blatna, Žihle, Hluboká, Kalec, Velká Černá Hať, Strážiště, Mladotice a Křečov. V centru přírodního parku se nachází Rabštejn nad Střelou.

Nejvyšším vrcholem přírodního parku je Vladař (693 m n. m.). Dalšími významnými vrcholy jsou Kanešův kopec (633 m n. m.), Jezerský vrch (589 m n. m.) a Gamberk (538 m n. m.). Nejnižším bodem parku je tok řeky Střely pod Strážištěm (346 m n. m.).

Historie editovat

Přírodní park Horní Střela byl vyhlášen jako oblast klidu na území okresu Plzeň-sever v roce 1978 na ploše 6 813 ha, v roce 1997 byla vyhlášeno přiléhající území o výměře 3 179 ha v okrese Karlovy Vary.

Přírodní poměry editovat

Geologie editovat

 
Břidlicová drť v bývalém lomu na jižním okraji Rabštejna nad Střelou

Podloží území tvoří fylitické břidlice, grafitické a kyzové břidlice, fylity, v menším rozsahu dvojslídné svory a granodiority.[1] Značný význam měla v minulosti těžba velmi slabě metamorfovaných fylitických břidlic (tzv. pokrývačských břidlic) v okolí Střely u Rabštejna nad Střelou a Manětína. Tyto břidlice byly použity jako střešní krytiny u řady historických památek například na katedrále sv. Víta v Praze, na hradě Karlštejn, ale i v zahraničí.[2] Do severní části parku zasahují magmatické horniny čistecko-jesenického masivu. V severozápadní části území se nacházejí třetihorní čedičové suky, například vrch Vladař 693 m n. m., výrazná krajinná dominanta s charakteristickým plochým temenem. V území je několik významných tektonických zlomů, zejména Žihelská brázda. Na zlomovém svahu Žihelské brázdy se nacházejí žulová skalní města se sutěmi.

Hydrologie editovat

Na tektonické zlomy jsou vázány vodní toky. Většina území je odvodňována do Berounky, malá část na severu a severovýchodě do Ohře. Nejvýznamnějším vodním tokem je Střela, která se pod Chyší zařezává do terénu a v okolí Rabštejna nad Střelou vytváří výrazný kaňon. Dalšími menšími vodními toky v oblasti jsou Manětínský a Hrádecký potok.

Flóra editovat

V oblasti převládají hospodářské smrkové a borovicové porosty, na skalnatých okrajích reliktní bory, v potočních nivách olšiny. Lokálně se zachovaly původní listnaté dřeviny, např. javor mléč, javor klen, habr obecný, buk lesní, dub letní a dub zimní, lípa malolistá a lípa velkolistá. Nejcennější suchomilná a teplomilná vegetace se nachází na izolovaných čedičových kupách, kde roste například skalník celokrajný (Cotoneaster integrrimus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a hlaváč fialový (Scabiosa columbaria).[1]

Fauna editovat

Na území parku se ze savců hojně vyskytuje vysoká zvěř, prase divoké (Sus scrofa) a u Střely vydra říční (Lutra lutra), z obojživelníků a plazů ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Významný je výskyt sov a dravců, například výra velkého (Bubo bubo), sýčka obecného (Athene noctua), puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus).[1]

Turismus editovat

Oblast je turisticky hojně navštěvována, v přírodním parku se nacházejí významné kulturní a historické památky, ke kterým patří například zámek v Rabštejně nad Střelou, kostel sv. Martina ve Strážišti nebo hradiště Vladař.

Územím přírodního parku procházejí naučné stezky Cesta za pověstí, Rabštejn-Střela a Sklárna.

Maloplošná chráněná území editovat

Na území přírodního parku se nachází maloplošná chráněná území:

Nučická lípa je jediným památným stromem na území přírodního parku.

Reference editovat

  1. a b c Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-68-9. S. 208, 368. 
  2. SVOBODA, Josef, kolektiv. Encyklopedický slovník geologických věd. Svazek 1. Praha: Academia, 1983. S. 393. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat