Hřib smrkový

druh houby
(přesměrováno z Hřib smrkový bílý)

Hřib smrkový (Boletus edulis Bull. ex Fr.) je jedlá houba z řádu hřibotvarých z čeledi hřibovitých. Řadí se do sekce Edules a skupiny tzv. pravých hřibů a je považován za nejoblíbenější houbu na území České republiky a Slovenska.[2]

Jak číst taxoboxHřib smrkový
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Boletus)
SekceEdules
Binomické jméno
Boletus edulis
Bull. ex Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hřib smrkový
(Boletus edulis)
Mykobox
float
Mykologické vlastnosti
rourkypóry či rourky na výtrusném roušku
polokulovitý kloboukklobouk je polokulovitý
holýtřeň je holý
břichatý soudečkovitýtřeň je břichatý či soudečkovitý
síťovanýpovrch třeně je síťovaný
tupézakončení třeně je tupé
olivově hnědývýtrusný prach je olivově hnědý
mykorhizní ekologický typmykorhizní  ekologický typ
jedlájedlost: jedlá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

editovat

Latinský (vědecký) název Boletus edulis znamená v překladu „hřib jedlý“.[6] V České republice je dále znám pod lidovými názvy: bílý hřib, bílý kozák, červený hřib, doubravník, jalovcový hřib, nakládáček, smrčák, smrkovák a smrkovej doubravník.[7] Pod označením „nakládačky“ se dříve na trzích draze prodávaly mladé bílé plodnice pocházející především ze smíšených smrkovo-dubových lesů.[3]

Makroskopický

editovat
 
Hřib smrkový

Klobouk dosahuje 60–200 (250) milimetrů, povrch je nejdříve krátce bílý, na světle postupně hnědne, někdy až do tmavohnědé. Ve vzácných případech je stříbřitě ojíněn.[8]

Rourky i póry mají nejprve bílé, poté žluté, žlutoolivové až ve stáří zelenoolivové zbarvení.[8]

Třeň je nejprve bělavý až bílý, poté získává od horní části nahnědlé barvení. Pod nahnědlou částí bývá typicky hnědobíle žíhaný. Povrch kryje bílá síťka.[8]

Dužnina je čistě bílá, pod pokožkou klobouku může mít nahnědlé nebo narůžovělé zbarvení. Chuť i vůně jsou příjemné, hřibovité.[8]

Mikroskopický

editovat

Výtrusy dosahují (13) 14–17 (20) × 4,5–6 μm, jsou hladké, protáhle vřetenovitě elipsoidní, někdy až válcovité, patrná je suprahilární deprese z boku.[8]

Výskyt

editovat

Vyskytuje se především v kyselých smrkových monokulturách, méně často pod borovicemi.[8] Roste i ve smíšených nebo listnatých lesích, obvykle pod duby, buky a břízami.[8] Smotlacha uvádí, že pod borovicemi (ale také pod lipami) se objevuje za zvláště příznivého počasí.[3] V České republice se vyskytuje od nížin do hor, fruktifikuje od července do října, v příznivých letech se objevuje i na počátku prosince.[8]

Rozšíření

editovat

Hřib smrkový je velmi rozšířený na severní polokouli, v celé Evropě a Severní Americe. V literatuře je uváděno také rozšíření v rámci Asie, ale exempláře z tohoto území náleží podle biomolekulárních analýz k jinému druhu.[9] Na jižní polokouli se přirozeně nevyskytuje, ale v jižní Africe a na Novém Zélandu byl vysazen uměle.

V České republice je známý z celého území – v rámci chráněných území byl popsán mimo jiné na následujících lokalitách:

Formy a variety

editovat
 
Hřib (smrkový) citronový
 
Boletus edulis var. grandedulis

Hřib smrkový bílý

editovat

Boletus edulis f. albus Pers. (Muñoz) je bílá, odbarvená forma hřibu smrkového, která se vyskytuje na totožných stanovištích jako klasická forma, často ve společnosti běžně zbarvených plodnic.[8] Tato forma je lidově zvána také hříbek bělohlavý nebo krátce bělohlávek.[3]

Hřib smrkový březový

editovat
Související informace naleznete také v článku Hřib březový.

Boletus edulis f. betulicola Vassilkov je světle až bíle zbarvená forma, která se vyskytuje pod břízami. Některými autory bývá uváděn jako samostatný druh hřib březový.[8]

Hřib smrkový citronový

editovat
Související informace naleznete také v článku Hřib citronový.

Boletus edulis f. citrinus Venturi (Muñoz)[8] se od klasické formy liší více či méně žlutě zbarveným kloboukem. Bývá uváděn také pod názvy hřib žlutavý nebo hřib kyjonohý (Boletus venturii Bon 1986 syn. Boletus edulis var. clavipes Peck 1889).

Boletus edulis var. grandedulis

editovat

Taxon, který se vyskytuje v Severní Americe („California king bolete“), popsal roku 2008 David Arora. Oproti klasickému hřibu smrkovému se liší většími plodnicemi, které mohou dosahovat značných rozměrů a hmotnosti (i 2 kg). Zbarvení klobouku kolísá od světle- až po tmavěhnědou. Velmi časté je žlutavé nebo červenavé zabarvení pokožky. Póry dospělých plodnic bývají načervenalé nebo nahnědlé.[10]

Boletus edulis f. quercicola

editovat

Boletus edulis f. quercicola Vassilkov 1966 syn. Boletus quercicola (Vassilkov) Singer 1977. Forma rostoucí pod duby. Geneticky identická s formou rostoucí pod jehličnany.[11]

Záměna

editovat
  • hřib dubový (Boletus reticulatus)
  • hřib borový (Boletus pinophilus) – tmavší hnědý klobouk s červeným nádechem a hrbolky
  • hřib žlučový (Tylopilus felleus) – světlé rourky s růžovým nádechem

Hřib smrkový rostoucí pod listnáči je možné snadno zaměnit za hřib dubový (Boletus reticulatus). Oba druhy se liší řadou drobných znaků, které však nemusejí být zřetelné na všech plodnicích. Oba jsou jedlé a kvalitativně srovnatelné, takže je praktičtí houbaři obvykle nerozlišují. Podobný může být jedlý hřib borový (Boletus pinophilus), jehož klobouk je hrbolkatý s hnědočerveným odstínem.

Obávaná bývá záměna za nejedlý a hořký hřib žlučový (Tylopilus felleus) zvaný lidově hořčák. Jeho rourky stárnutím nezískávají zelený odstín a zůstávají bílé či světlé s narůžovělým nádechem. Houby lze rozlišit také ochutnáním malého kousku dužiny, která je v případě hřibu žlučového odporně hořká.

Velmi mladé (ještě nerozvité) plodnice mohou být nezkušenými houbaři zaměněny za nejedlé nebo jedovaté druhy lupenatých hub, jako jsou závojenka olovová (Entoloma sinuatum) nebo holubinka zápašná (Russula subfoetens).[12] Ty však lze spolehlivě vyloučit podle přítomnosti lupenů.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. a b PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 60, 463. 
  3. a b c d e SMOTLACHA, František. Atlas hub jedlých a nejedlých. Praha: Melantrich, 1947. 297 s. Kapitola Hřib obecný (smrkový), dubový (síťkovaný), borový (borák), s. 178–185. 
  4. VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s. Kapitola Hřib smrkový, s. 339. 
  5. JIRÁSEK, Standa; NOVÁK, Jiří; ZICHA, Ondřej. Boletus edulis (hřib smrkový) [online]. BioLib.cz, 2005-03-13 14:45:51 CET, rev. 2007-01-08 12:16:47 CET [cit. 2009-12-07]. Dostupné online. 
  6. GRÜNERT, Helmut; GRÜNERTOVÁ, Renate. Houby. Praha: Ikar, 1995. 288 s. ISBN 80-85830-91-4. S. 202. 
  7. KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Lidová jména hub, s. 437. 
  8. a b c d e f g h i j k ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib smrkový, s. 102–110. 
  9. DENTINGER, Bryn T. M., a kolektiv. Molecular phylogenetics of porcini mushrooms (Boletus section Boletus) [online]. Elsevier, 2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ARORA, David. California Porcini: Three New Taxa, Observations on Their Harvest, and the Tragedy of No Commons1 [online]. Bronx, NY 10458-5126 U.S.A.: The New York Botanical Garden Press,, 2008-10-23 [cit. 2013-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-12. (anglicky) 
  11. BEUGELSDIJK, D.C.M., a kolektiv. A phylogenetic study of Boletus section Boletus in Europe [online]. Persoonia, 2008-06-20 [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. S. 132. 

Literatura

editovat
  • SVRČEK, M.; VANČURA, M. Houby. Praha: Atria, 1987. S. 113. 

Externí odkazy

editovat