Otevřít hlavní menu

František Smotlacha

český mykolog

František Smotlacha (30. ledna 1884 Hradec Králové18. června 1956 Praha) byl český popularizátor mykologie, judista a zakladatel českého vysokoškolského sportu. V roce 1919 začal vydávat Časopis československých houbařů, nyní Mykologický sborník, a založil Mykologický odbor České botanické společnosti (1912) a zejména Českou mykologickou společnost (1921).

prof. Dr. František Smotlacha
František Smotlacha
František Smotlacha
Narození 30. ledna 1884
Hradec Králové, Kopec Sv. Jana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. června 1956 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov Šárka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval na tehdejším Rakouském gymnáziu, dnes Gymnázium J. K. Tyla, kde v roce 1905 odmaturoval.

Tělesná výchovaEditovat

V letech 1906 - 1907 podstoupil vzdělávací kurz pro učitele tělocviku.


Na Karlově univerzitě v roce 1910 převzal funkci učitele tělesné výchovy po zesnulém Antonínu Krištofovi. Byl poté jmenován prvním docentem tělesné výchovy v českých zemích. V roce 1910 založil dr. Smotlacha dobrovolnou vysokoškolskou organizaci Všesokolský sport.[1]

JudoEditovat

První pokusy s výcvikem Jiu-Jitsu se v Československu datují v letech 1907 až 1910, pod vedením prof. Dr. Františka Smotlachy, který obstaral německou publikaci o judu. Díky jemu jsou také organizovány pravidelné kurzy pro vysokoškoláky v Praze v roce 1930. Československý svaz Jiu-Jitsu byl založen 3. dubna 1936 a jeho prvním předsedou se stal jeho neúnavný propagátor a významný československý přírodovědec prof. Dr. Smotlacha.[2]

MykologEditovat

Jeho gigantické dílo v oblasti popularizace houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, kterým navázal na předchozí dlouholeté působení Jana Bezděka, je považováno za jednu z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu. Ve svém legendárním díle Atlas hub jedlých a nejedlých píše, že osobně vyzkoušel konzumaci 1700 druhů hub. Řadu druhů považovaných do té doby za jedovaté tzv. osvobodil (po opakované konzumaci přesunul do skupiny jedlé) a uvedl pořádek v do té doby značně chaotickém povědomí o jedovatých houbách.

Ještě v 50. letech ale musel vést boj proti stále přežívající školní pomůcce, která měla údajně zobrazovat sedm nejnebezpečnějších hub v Československu, na které přitom jen dvě houby byly skutečně jedovaté: hřib satan a muchomůrka červená.[zdroj?] Ze smrtelně jedovatých hub na ní nebyla zobrazena žádná, takže se nelze divit případu, kdy učitelka řídící se touto pomůckou v roce 1946 zabila pokrmem připraveným z hub 6 lidí (příčinou otravy byla muchomůrka zelená).[zdroj?]

Jako první popsal hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus Smotl. 1952)[3], který byl v Evropě všeobecně akceptován jako „dobrý druh“. O své místo na slunci bojuje další Smotlachovo jméno: hřib růžovník (Boletus fuscoroseus Smotl. 1912)[4]

Syn Františka Smotlachy Miroslav pokračoval ve stopách svého otce jako popularizátor mykologie a houbaření.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Školní tělesná výchova, s. 83. 
  2. Czechjudo.cz: Judo v Československu
  3. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id173321/
  4. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id313837/

Externí odkazyEditovat