Závojenka olovová

druh houby

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm., 1871) je značně jedovatá houba z čeledi závojenkovitých.

Jak číst taxoboxZávojenka olovová
alternativní popis obrázku chybí
Závojenka olovová
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď závojenkovité (Entolomataceae)
Rod závojenka (Entoloma)
Binomické jméno
Entoloma sinuatum
(Bull.) P. Kumm., 1871
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SynonymaEditovat

  • Agaricus fertilis Berk., (1860)
  • Agaricus lividus Bull., 1788
  • Agaricus sinuatus Pers., 1801
  • Entoloma eulividum Noordel., 1985
  • Entoloma fertile Gillet, 1887
  • Entoloma lividum (Bull.) Quél., 1872
  • Rhodophyllus sinuatus (Bull.) Quél., 1888
  • Rhodophyllus sinuatus Singer, 1951

PopisEditovat

  • Klobouk má v průměru 5 - 20 cm, v mládí je polokulovitý až kuželovitý, pak sklenutý s podvinutým okrajem, později plochý a zprohýbaný, se zaobleným hrbolem ve středu. Barvy se vyskytují od bělavé, nažloutlé, našedlé až okrové.Povrch je hedvábně lesklý, hladký, mastný.
  • Lupeny jsou prořídlé, široce připojené, ale někdy i se zoubkem, vysoké, v mládí žlutavé, později narůžovělé, nakonec až hnědorůžové.
  • Třeň je válcovitý 4 - 12 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, dole kyjovitě ztluštělý, mohutný, zpočátku bílý, pak nažloutlý, vláknitý, zprvu plný, později dutý. Je křehký.
  • Dužnina je bělavá, neměnná,
  • chuť příjemná, slabě voní po mouce.

VýskytEditovat

 
Závojenka olovová

V Česku roste nehojně, zejména v teplejších oblastech a místy zcela chybí. Objevuje se roztroušeně ve skupinách nebo jednotlivě v červnu až září v listnatých lesích pod duby, habry a buky, na hrázích rybníků. Upřednostňuje vápencové podklady.

Účinné látkyEditovat

Je to silně jedovatá houba. Obsahuje dosud neznámý jed, který působí velice rychle, do dvou hodin po jídle se objevuje zvracení a další příznaky otravy, jež postihuje zažívací ústrojí. Jsou známa i ojedinělá úmrtí.

Možnost záměnyEditovat

Pozor na možnost záměny za mladé plodnice jedlého hřibu dubového rostoucí ve stejných místech a velmi podobné. Dále je možná záměna za všechny světle zbarvené jedlé houby, rostoucí mimo les, jako je závojenka podtrnka, čirůvka májovka, žampion polní, žampion ovčí.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 88.