Otevřít hlavní menu

Guadeloupe je zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Jedná se o větší dvojostrov a několik menších ostrovů v Závětrných ostrovech Malých Antil. Jako integrální část Francie je Guadeloupe součástí Evropské unie s postavením tzv. „nejvzdálenějšího regionu“.[2]

zámořský region a zámořský departement Guadeloupe
Pointe de la Petite-Tortue
Pointe de la Petite-Tortue
zámořský region a zámořský departement Guadeloupe – znak
znak
Geografie
Département 971 in France (-mini map) (zoom).svg
Hlavní město Basse-Terre
Souřadnice
Rozloha 1 628 km²
Nejvyšší bod Soufrière (1 467 m n. m.)
Časové pásmo -4
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 401 554[1] (2009)
Hustota zalidnění 246 obyv./km²
Národnostní složení metropolitní a koloniální Francouzi
Náboženství římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celek Francie
Druh celku zámořský departement a zámořský region
Měna euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 312 GLP GP
Telefonní předvolba +590
Internetová doména gp
Oficiální web www.cr-guadeloupe.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Přírodní podmínkyEditovat

Guadeloupe je součástí souostroví Malé Antily ležícího 600 km severně od Jižní Ameriky. Nejbližšími ostrovy jsou Dominika a Montserrat a Antigua. Nejvyšší horou je Soufriére měřící 1 467 metrů. Ostrov Guadeloupe tvoří vlastně dva ostrovy spojené úzkou šíjí: Basse-Terre (848 km²) a Grande-Terre (588 km²), kdysi nazývané Kariby společným jménem Karukera. Kromě hlavního dvojostrova patří pod Guadeloupe i okolní menší ostrovy Marie-Galante, Îles des Saintes a La Désirade.

ObyvatelstvoEditovat

Hlavním městem této dlouholeté francouzské zámořské državy je Basse-Terre, ležící na jihozápadním pobřeží ostrova. Dalšími velkými městy jsou Pointe-à-Pitre a Les Abymes. Na ostrově žije přibližně 417 tisíc obyvatel, většina z nich jsou potomci afrických otroků a francouzských osadníků. Před jejich příchodem obývali ostrov Indiáni Karibové. Mezi obyvatelstvem lze rozlišit pouze novodobé přistěhovalce z vlastní (metropolitní) Francie a starousedlíky. Mísením Francouzů a otroků vznikla současná mulatská populace používající při vzájemném styku tzv. kreolizovanou francouzštinu zvanou guadeloupština, která je podobná dalším karibským francouzským kreolským nářečím. V úředním styku převládá francouzština, která je jediným úředním jazykem.

HistorieEditovat

Francie formálně zabrala Guadeloupe (pojmenovaný po Panně Marii Guadeloupské ve Španělsku) roku 1635, kdy se stal její kolonií. Do roku 1775 byl s výjimkou krátkých období britské a švédské okupace spravován v rámci Francouzských Malých Antil. Už v roce 1797 se stal francouzským departementem, v roce 1946 zámořským departementem a v roce 2003 i zámořským regionem. Do roku 2007 z něj byla spravována dnešní francouzská zámořská společenství Svatý Martin a Svatý Bartoloměj.

Správa ostrovůEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam obcí na Guadeloupe.

Administrativně je Guadeloupe rozdělen do 2 arrondisementů (Basse-Terre a Pointe-à-Pitre), které se dále dělí na 21 kantonů a 32 obcí.[3] Arrondisementy a kantony slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelsvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (obecní rada). Hlavou Guadeloupe, který je plnohodnotnou součástí Francie, je francouzský prezident. Nejvyšším představitel každého francouzského regionu je prezident regionální rady. Guadeloupe má 4 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 3 v horní komoře (Senát).[4]

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. LES COLLECTIVITÉS LOCALES EN CHIFFRES (strana 20) [online]. francouzské ministerstvo vnitra [cit. 2012-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-24. (francouzsky) 
  2. The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Département de la Guadeloupe (971) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)