Gorizia

italská obec
Tento článek je o italském městě. O italském křižníku pojednává článek Gorizia (1930).
O slovinské Nové Gorici pojednává článek Nova Gorica.

Gorice (německy Görz, italsky Gorizia, slovinsky Gorica, furlansky Gurize) je historické město rozdělené od roku 1947 mezi italské město Gorizia a slovinské město Nova Gorica.

Gorizia
Gorizia
Gorizia
Gorizia
Poloha
Souřadnice
Stát ItálieItálie Itálie
Oblast Friuli-Venezia Giulia
územní spolek obcí Collio - Alto Isonzo
Gorizia
Gorizia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 41 km²
Počet obyvatel 35 349 (2013)
Hustota zalidnění 862,2 obyv./km²
Správa
Starosta Ettore Romoli
Oficiální web www3.comune.gorizia.it
PSČ 0481
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do roku 1918 byla metropolí rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška a zároveň statutárním městem. Po první světové válce město i  s korunní zemí získala Itálie. Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a většinovou část v Itálii.

HistorieEditovat

 
Gorické Brdy

První písemná zmínka o Gorizii pochází z 28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12.16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků.

V letech 15081509 byla oblast okupována Benátskou republikou.

V období let 18091813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami. V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k provincii Udine. V roce 1927 se Gorizia stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.

V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.

SoučasnostEditovat

Gorizia je v současnosti multikulturní město, ve kterém převažují Italové mluvící italsky, furlánsky a místními dialekty, dále Slovinci a 9 procent Rakušanů, mluvících německy. Město je zčásti průmyslové a má dobře rozvinutou nabídku turistických atrakcí.

PamátkyEditovat

  • Castello - hrad s historickým muzeem první světové války
  • Villa Coronini
  • Il duomo - dóm - románsko-gotická bazilika
  • Chiesa di Sant'Ignazio - Chrám sv. Ignáce - barokní jezuitská bazilika
  • Synagoga

GalerieEditovat

Osobnosti městaEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gorizia na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat