Gorice

město v italském regionu Furlansko-Julské Benátsko
(přesměrováno z Gorizia)
Další významy jsou uvedeny na stránce Gorice (rozcestník).
Možná hledáte: Nova Gorica – město ve Slovinsku.

Gorice (německy Görz, italsky Gorizia, slovinsky Gorica, furlansky Gurize) je město v Itálii v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.

Gorice
Gorizia
Gorice
Gorice
Poloha
Souřadnice
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionFurlansko-Julské Benátsko
Územní spolek obcíCollio - Alto Isonzo
Gorice
Gorice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41 km²
Počet obyvatel35 349 (2013)
Hustota zalidnění862,2 obyv./km²
Správa
StarostaEttore Romoli
Oficiální webwww3.comune.gorizia.it
PSČ0481
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do roku 1918 byla metropolí rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška a zároveň statutárním městem. Po první světové válce město i  s korunní zemí získala Itálie. Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a většinovou část v Itálii.

Historie

editovat
 
Gorické Brdy

První písemná zmínka o Gorici pochází z 28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12.16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků.

V letech 15081509 byla oblast okupována Benátskou republikou.

V období let 18091813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami. V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k provincii Udine. V roce 1927 se Gorice stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.

V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.

Současnost

editovat

Gorice je v současnosti multikulturní město, ve kterém převažují Italové mluvící italsky, furlansky a místními dialekty, dále Slovinci a 9 procent Rakušanů, mluvících německy. Město je zčásti průmyslové a má dobře rozvinutou nabídku turistických atrakcí.

Památky

editovat
  • Castello - hrad s historickým muzeem první světové války
  • Villa Coronini
  • Il duomo - dóm - románsko-gotická bazilika
  • Chiesa di Sant'Ignazio - Chrám sv. Ignáce - barokní jezuitská bazilika
  • Synagoga

Galerie

editovat

Osobnosti města

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gorizia na anglické Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat