Fridrich Kristián Saský

saský kurfiřt z Albertinské linie Wettinů

Fridrich Kristián Saský (celým jménem Fridrich Kristián Leopold Jan Jiří František Xaver Saský, 5. září 1722, Drážďany17. prosince 1763, tamtéž) byl saský kurfiřt z Albertinské linie Wettinů.

Fridrich Kristián Saský
Kurfiřt saský
Portrét Fridricha Kristiána datovaný k roku 1751
Portrét Fridricha Kristiána datovaný k roku 1751
Kurfiřt saský
Období 5. října 176317. prosince 1763
Předchůdce August III. Polský
Nástupce Fridrich August I. Saský

Úplné jméno Fridrich Kristián Leopold Jan Jiří František Xaver Saský
Narození 5. září 1722
Drážďany
Úmrtí 7. prosince 1763 (ve věku 41 let)
Drážďany
Pohřben Katedrála Nejsvětější Trojice
Manželka Marie Antonie Bavorská
Potomci Fridrich August
Karel
Antonín
Marie Amálie
Maxmilián
Tereza Marie
Dynastie Wettinové
Otec August III. Polský
Matka Marie Josefa Habsburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Fridrich Kristián se narodil jako nejstarší syn ze 14 potomků saského kurfiřta Fridricha Augusta II. (16961763) a jeho manželky Marie Josefy Habsburské (16991757), nejstarší dcery císaře Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny Brunšvické. Již od narození byl Fridrich Kristián slabým, neduživým dítětem; měl pokřivenou páteř a jednu nohu ochrnutou, takže nebyl schopen samostatné chůze a byl odkázán na kolečkové křeslo. Jeho matka se snažila přesvědčit ho, aby vstoupil do duchovního stavu a vzdal se následnictví ve prospěch mladších bratří, princ se však jejímu záměru postavil.

Fridrichovi Kristiánovi se dostalo všestranného vzdělání. Byl hudebně nadaný, zajímal se, na rozdíl od ostatních Wettinů o humanitní vědy (např. Johann Joachim Winckelmann mu psal dopisy, popisující vykopávky v Pompejích). Byl otevřen myšlenkám osvícenství.

Manželství, potomciEditovat

 
Dvojportrét Fridricha Kristiána a Jeho manželky Marie Antonie (1733)

20. června roku 1747 se Fridrich Kristián oženil s bavorskou princeznou Marií Antonií (1724—1780), dcerou císaře Karla VII. Bavorského a jeho manželky Marie Amálie Habsburské, svou sestřenicí 1. stupně, mimořádně hudebně nadanou a celkově výjimečně kulturně zaměřenou ženou. Z manželství se narodilo celkem devět potomků, první syn však zemřel hned po narození a poslední se narodil mrtvý. Ze sedmi žijících dětí byly dvě dcery a pět synů, z nichž dva se postupně stali saskými králi:

Karel II. August Kristián (29. října 1746, Düsseldorf1. dubna 1795 Mannheim), vévoda von Pfalz-Birkenfeld-Zweibrücken
  1. Karolina Bourbonsko-Parmská (22. listopadu 1770, Parma1. března 1804 Drážďany), princezna bourbonsko-parmská
  2. Marie Luisa Bourbonsko-Parmská (2. října 1802, Barcelona18. března 1857, Řím), princezna bourbonsko-parmská

VládaEditovat

Fridrich Kristián se stal v říjnu roku 1763, po smrti svého otce, saským kurfiřtem.

Jedním z jeho prvních činů po nástupu na trůn bylo to, že odstavil od vlády premiéra Heinricha von Brühla z důvodu jeho neoblíbenosti. Ta byla způsobena nejen neúspěšnou hospodářskou politikou, ale i katastrofální politikou zahraniční, v důsledku které bylo Sasko zataženo do sedmileté války. Zahájil za pomoci svých reforem obnovu finančního systému Saska a podařilo se mu pozvednout válkou zpustošenou zemi.

SmrtEditovat

Své vladařské schopnosti mu však nebylo dopřáno uplatnit v plné míře – za pouhé dva měsíce po nástupu na trůn, 17. prosince téhož roku, zemřel na černé neštovice. Ze stejného důvodu se nestal polským králem, neboť v Polsku na trůn nastoupil Stanislav II. August Poniatowski v důsledku státního převratu, za nímž stála mocná rodina Czartoryski a jenž byl podporován ze strany Ruska; v důsledku své předčasné smrti Fridrich Kristián nemohl uplatnit a prosadit svá práva k polskému trůnu. Na saský trůn po něm nastoupil jeho prvorozený syn Antonín. Protože v té době byl ještě neplnoletý, vládli za něj jako regenti společně jeho matka, královna-vdova Marie Antonie, a jeho strýc, mladší bratr Fridricha Kristiána František Xaver Saský, kteří pokračovali v reformách, zahájených zemřelým panovníkem.

Fridrich Kristián byl pohřben v katolické katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jan Jiří II. Saský
 
 
Jan Jiří III. Saský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Braniborsko-Bayreuthská
 
 
August II. Silný
 
 
 
 
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
Anna Žofie Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Erdmann August Braniborsko-Bayreuthský
 
 
Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborsko-Ansbašská
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
 
 
 
 
 
 
Eberhard III. Württemberský
 
 
Sofie Louisa Württemberská
 
 
 
 
 
 
Anna Kateřina ze Salm-Kyrburg
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Habsburský
 
 
Leopold I.
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Španělská
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Eduard Falcký
 
 
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
 
 
 
 
 
 
Anna Gonzaga
 

Externí odkazyEditovat