František Vilém Salm-Reifferscheidt

František Vilém starohrabě Salm-Reifferscheidt-Bedburg (Franz Wilhelm Altgraf zu Salm-Reifferscheidt in Bedburg (14. srpna 1672, Bedburg – 4. června 1734, Vídeň) byl německý šlechtic z rodu Salmů ve službách Habsburků. Po službě v armádě zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni. Díky dvěma manželkám získal majetek v Čechách a Rakousku. Dva z jeho synů Leopold a Antonín založili rodové linie (Salm-Reifferscheidt-Hanspach a Salm-Reifferscheidt-Raitz) žijící v Čechách a na Moravě do 20. století.

František Vilém starohrabě Salm-Reifferscheidt
Portrét Františka Viléma Salma z roku 1723 (zámek Rájec nad Svitavou)
Portrét Františka Viléma Salma z roku 1723 (zámek Rájec nad Svitavou)

Narození14. srpna 1672
Schloss Bedburg
Úmrtí4. června 1734 (ve věku 61 let)
Vídeň
ChoťMarie Agnes Agathe Gräfin Slavata (od 1692)
Marie Anna Karolína z Lichtenštejna (od 1719)
RodičeErich Adolf zu Salm-Reifferscheidt a Ernestine Barbara zu Löwenstein-Wertheim-Rochefort
DětiKarl Anton Joseph Altgraf zu Salm-Reifferscheidt in Bedburg
PříbuzníSiegmund Altgraf zu Salm-Reifferscheidt in Bedburg[1] (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Zámek Bedburg v Porýní, rodiště Františka Viléma Salma

Pocházel ze starého německého rodu Salmů, patřil k linii Salm-Reifferscheidt označované podle zámku Bedburg v Porýní. Zde se také narodil jako jediný syn starohraběte Ericha Adolfa (1619–1678), dědičného maršálka kolínského kurfiřtství[2] a jeho druhé manželky Ernestiny, rozené hraběnky Löwenstein-Wertheim-Rochefort (1654–1698). Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek přelomu 17. a 18. století, později žil u císařského dvora ve Vídni. Dosáhl titulů císařského tajného rady a komořího, zastával hodnost hejtmana císařské gardy a nakonec byl od roku 1720 nejvyšším štolbou císařovny Amálie Vilemíny.[3]

Rodina a majetekEditovat

 
Zámek Hetzendorf u Vídně, sídlo Františka Viléma Salma

František Vilém byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1692 stala Marie Anežka (Agnes), rozená hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka (1674–1718), dcera Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jedna z dědiček obrovského majetku vymřelého rodu Slavatů. Z rodového dědictví převzala panství Lipová (dříve Hanšpach) v severních Čechách[4] a díky tomu František Vilém Salm získal v roce 1693 český inkolát (barokní zámek zde byl vystavěn až v následující generaci).[5] Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1719 s princeznou Marií Karolínou z Lichtenštejna (1694–1735), dcerou vysoce postaveného dvořana a diplomata knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna. Marie Karolína byla dámou Řádu hvězdového kříže a od svého bratra, knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna dostala darem panství se zámkem Hetzendorf u Vídně.[6] Spolu s manželem pak ještě koupila palác ve Vídni na ulici Wallnerstrasse. Z obou manželství Františka Viléma Salma pocházelo osm dětí.

Díky svým manželkám získal František Vilém vlivné příbuzenské vazby na významné osobnosti v Čechách i u vídeňského dvora. Prostřednictvím první manželky Anežky Slavatové byl švagrem Heřmana Jakuba Černína z Chudenic a Norberta Libštejnského z Kolovrat. Druhým sňatkem s princeznou Marií Karolínou Lichtenštejnovou se dostal do příbuzenského vztahu s knížetem Josefem Janem Adamem z Lichtenštejna nebo s hrabětem Bedřichem Augustem Harrachem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou. Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; s. 182 ISBN 978-80-86829-43-2
  3. Kolektiv: Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české; Moravské zemské muzeum, Brno, 2017; s. 94–95 ISBN 978-80-7028-495-7
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III., Praha, 1998; s. 506 ISBN 80-85983-12-5
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 283
  6. KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal: Dva barokní inventáře obrazů zámku Hetzendorf. Příspěvek k počátkům sběratelství Salm-Reifferscheidtů in: Opuscula historiae artium 61/2012; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2012; s. 176–188 dostupné online

Externí odkazyEditovat