František Ferdinand Kinský
František Ferdinand Kinský (1. ledna 1678 Praha – 12. září[1] 1741 Praha) byl český šlechtic, diplomat a politik[2] a zakladatel chlumecké větve šlechtického rodu Kinských.
| František Ferdinand Kinský | |||||||||||||
 hrabě Franz Ferdinand Kinský z Vchinic a Tetova | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození |
1. ledna 1678 Praha  Habsburská monarchie | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
12. září 1741 (ve věku 63 let) Praha Habsburská monarchie | ||||||||||||
| Místo pohřbení | Praha | ||||||||||||
| Choť |
1. Marie Terezie z Fünfkirchenu 2. Marie Leopoldina Pálffyová z Erdödu | ||||||||||||
| Rodiče |
Václav Norbert Oktavián Kinský Anna Marie Barbora Bořitová z Martinic | ||||||||||||
| Zaměstnání | politik, diplomat | ||||||||||||
| Profese | šlechtic | ||||||||||||
| Náboženství | římskokatolické | ||||||||||||
| Ocenění | 1731 rakouský Řád zlatého rouna (č. 665) | ||||||||||||
| Commons | Kategorie František Ferdinand Kinský | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
| otec | Václav Norbert Oktavián Kinský 1642–1719 |
|---|---|
| matka | Anna Maria Barbora Bořitová z Martinic † 1694 |
| nevlastní matka | Anna Terezie z Nesselrode † 1716 |
| manželka | 1. Marie Terezie z Fünfkirchenu 1675–1729 |
| manželka | 2. Marie Leopoldina Pálffyová z Erdödu 1714–1759 |
| syn | Jan Leopold Kinský 1713–1760 |
| dcera | Marie Josefa, provdaná Daunová 1738–1767 |
| dcera | Marie Antonie, provdaná Vratislavová z Mitrovic 1739–1816 |
| syn | František Josef Kinský 1737/1739–1805 |
| vnučka | Marie Terezie, provdaná Poniatowská 1740–1806 |
| vnuk | František Ferdinand Kinský 1738–1806 |
| bratr | Jan Václav Oktavián Kinský 1673–1733 |
| bratr | Štěpán Vilém Kinský 1679–1749 |
| švagrová | Marie Josefa z Ditrichštejna 1694–1758 |
| nevlastní sestra | Marie Tereza, provdaná Batthyányová 1700–1775 |
| švagr | Ludvík Arnošt Batthyány 1690–1765 |
| nevlastní bratr | Filip Josef Kinský 1700–1749 |
| nevlastní bratr | Josef Jan Maxmilián Kinský 1705–1780 |
| nevlastní bratr | František Karel Kinský 1709–1734 |
| děd | Jan Oktavián Kinský 1604–1679 |
| babička | Markéta Magdalena z Porcia a Brugnera 1608–1654 |
Obsah
Původ a životEditovat
Syn Václava Norberta Oktaviána Kinského. Studoval na univerzitě v Lovani.[3] V roce 1699 byl jmenován skutečným císařským komorníkem. Po otcově vzoru pokračoval ve službách pro císařský dvůr Josefa I. a Karla VI. zprvu jako vicekancléř (1705), pak český dvorský kancléř (1715), až dosáhl na titul nejvyššího kancléře (1723) Českého království. V roce 1711 se účastnil jednání o zvolení Karla VI. římským císařem a následně byl přítomen jeho korunovaci ve Frankfurtu nad Mohanem.[4] Od roku 1717 byl také přísedícím zemského soudu a po smrti papeže Klementa XI. v roce 1721 vyslancem císaře Karla VI. u volby nového pontifika v Římě. Dále byl i císařským komisařem na uherských sněmech (1722 a 1729). Za věrné služby byl oceněn Řádem zlatého rouna.[5]
Byl pohřben v kostele sv. Salvátora na Starém Městě pražském.
MajetekEditovat
Vlastnil panství Chlumec se statkem Hradištko, Kratonohy, domy v Nerudově ulici a na Pohořelci v Praze, palác ve Vídni. V Chlumci nad Cidlinou nechal na počest korunovace Karla VI. vystavět nový barokní zámek a nazval jej Karlova Koruna. Zde dvakrát pohostil císaře i prince Evžena Savojského. Druhým sňatkem s Augustinou, dcerou Leopolda hraběte Palffyho, nabyl statků Matzen a Angern. V jejich blízkosti zakoupil panství Eckartsau.[6]
RodinaEditovat
František Ferdinand hrabě Kinský se oženil dvakrát. První hraběcí chotí se stala v únoru 1706 Marie Terezie z Fünfkirchenu (10. 6. 1675 – 17. 8. 1729), vdova po Johannu Joachimovi hraběti Althannovi (1663 – 3. 2. 1702), dcera Johanna Bernharda svobodného pána Fünfkirchena (1644 – 12. 3. 1700 Vídeň) a jeho manželky (sňatek 12. 3. 1668) Žofie Alžběty z Hohenfeldu (1639 – 30. 8. 1684). Po její smrti ze oženil znovu 10. dubna 1730 s Marií Augustinou Pálffyovou z Erdödu (28. 8. 1714 – 3. 3. 1759), dcerou rakouského generála Leopolda I. hraběte Pálffyho (15. 10. 1681 – 27. 3. 1720 Vídeň) a jeho manželky (sňatek 18. 6. 1708) Marie Antonie Ratuitové ze Souches (13. 1. 1683 – 18. 8. 1750 Vídeň), vnučkou uherského palatina, maršála Mikuláše V. Pálffyho (1657–1732). Celkem měl František Ferdinand devět dětí, avšak první tři synové zemřeli již v dětství. Dědicem chlumeckého panství se stal čtvrtý syn Leopold Ferdinand.
[z 1. manželství:]
- 1. Václav Josef (22. 2. 1707 – 1708)[7]
- 2. František Václav Kajetán (7. 1. 1708 – 1711[7] nebo 3. 11. 1708)
- 3. Karel Josef (1710[7] nebo 1. 5. 1711 – 7. 9. 1717)
- 4. Jan (Ferdinand) Leopold (17. 1. 1713 Chlumec nad Cidlinou – 1761[7] nebo 24. 10. 1760)
- ∞ (6. 9. 1734 Vídeň) Marie Tereza Capece dei Marchesi di Rofrano (3. 6. 1715 – 12. 11. 1778), jejich děti:
- 1. František Ferdinand Jeroným Josef (8. 12. 1738 Vídeň – 7. 4. 1806)
- ∞ (18. 5. 1761 Vídeň) Marie Kristýna z Lichtenštejna (1. 9. 1741 – 30. 4. 1819)
- 2. Marie Terezie (14. 2. 1740 – 25. 9. 1806)
- ∞ (3. 5. 1761) Andrzej Poniatowski (16. 7. 1735 – 5. 3. 1773)
- 3. Filip Josef (4. 8. 1741 – 14. 2. 1827 Praha), rakouský generál
- ∞ (27. 8. / 13. 9. / 10. 11. 1787 Vídeň, rozvedeni 1788) Marie Terezie z Ditrichštejna (11. 8. 1768 – 16. 9. 1822)
- 4. Marie Anna (pokřtěna 18. 7. 1744 Vídeň – 13. 8. 1829 Vídeň)
- ∞ (5. 2. 1763) Václav Arnošt Schaffgotsch z Kynastu a Greiffensteinu (2. 7. 1733 – 17. 10. 1764 Vídeň)
- 1. František Ferdinand Jeroným Josef (8. 12. 1738 Vídeň – 7. 4. 1806)
- ∞ (6. 9. 1734 Vídeň) Marie Tereza Capece dei Marchesi di Rofrano (3. 6. 1715 – 12. 11. 1778), jejich děti:
[z 2. manželství:]
- 5. Josef (22. 2. 1731 – 7. 2. 1804)
- 6. Marie Anna (1736 – květen 1752)
- 7. Marie Josefa (11. 10. 1738 – 1767)
- ∞ (1766) Maxmilián František Xaver Daun (3. 10. 1721 – 17. 6. 1788)
- 8. František Josef (23. 4. 1737 / 6. 12. 1739 Praha – 9. 6. 1805 Vídeň, pohřben ve Vídeňském Novém Městě), rakouský generál
- ∞ (29. 7. 1779) Marie Renata z Trauttmansdorffu (1. 2. 1741 – 6. 3. 1808)
- 9. Marie Antonie (12. 12. 1739 – 28. 3. 1816)
- ∞ (1. 6. 1755) František de Paula Adam Wratislaw z Mitrowicz (23. 5. 1732 – 19. 7. 1788 Praha)
GalerieEditovat
Erb Kinských na staroměstském paláci
Zámek Karlova Koruna
Lovecký zámeček Eckartsau nechal František Ferdinand Kinský klasicistně přestavět podle návrhu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu
.JPG)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Podle VOKÁČOVÁ, s. 702 zemřel 13. září 1741
- ↑ Petr Mašek, Modrá krev, 2003, s. 129–133
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 373
- ↑ Vokáčová, s. 384–387
- ↑ Marie Mžyková, Bůh - čest - vlast / Kinských ze zámku Lešná, 2005, s. 12
- ↑ VOKÁČOVÁ, s. 395
- ↑ a b c d VOKÁČOVÁ, s. 724
LiteraturaEditovat
- RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], 2008. 144 + 16 s. barevné přílohy s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 35-39.
- VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. Kapitola Na výsluní vídeňského dvora, s. 368–411.
