Otevřít hlavní menu

Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat

český šlechtic a nejvyšší kancléř

Vilém Albrecht II. hrabě Krakovský z Kolovrat (celým jménem Vilém Albrecht II. František hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda; křtěn 4. září 1678, Praha[zdroj?]21. dubna 1738, Vídeň) byl český šlechtic, nejvyšší kancléř Českého království, bratr nejvyššího purkrabího Filipa Neria Krakovského z Kolovrat.

Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat
Erb Krakovských z Kolovrat
Erb Krakovských z Kolovrat

Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
7. leden 1736 – 21. duben 1738
Panovník Karel VI.
Předchůdce František Ferdinand Kinský
Nástupce Filip Josef Kinský

Místokancléř Českého království
Ve funkci:
4. květen 1719 – 1736
Panovník Karel VI.
Předchůdce Josef z Vrbna
Nástupce Filip Josef Kinský

Skutečný tajný rada
Ve funkci:
1720 – ?
Panovník Karel VI.

Císařský komoří

Narození 4. září 1678
Úmrtí 21. duben 1738
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Františka z Valdštejna
Rodiče Jan František Krakovský z Kolovrat
a Eleonora d’Anquisola
Děti Prokop
Josef
Jan Nepomuk
Vilém
Marie Alžběta
Příbuzní Filip Nerius Krakovský z Kolovrat (sourozenec)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

KariéraEditovat

Pocházel ze šlechtického rodu Kolovratů, byl druhorozeným synem hraběte Jana Františka Krakovského z Kolovrat (1650 – 20. listopad 1723) a jeho manželky (sňatek 22. července 1675) hraběnky Eleonory d’Anquisola (1654 – 13. srpen 1691). Od mládí působil v zemských úřadech v Čechách, od roku 1708 byl členem sboru místodržících, poté získal hodnosti dvorního rady a c. k. komořího.

V letech 1719–1736 byl dvorským místokancléřem a v roce 1720 jmenován skutečným tajným radou. Žil převážně ve Vídni a v Praze, neměl stálé sídlo, takže při účasti na korunovaci Karla VI. českým králem pobýval v pronajatém domě na Malé Straně.

V roce 1734 jej povyšuje císař Leopold I. na nejvyššího kancléře českého královského dvora. Do funkce nastupuje za nemocného, ale stále úřadujícího Františka Ferdinanda hraběte Kinského. Hrabě Kinský ukončil oficiálně svou činnost až v roce 1735 a hrabě Vilém Albrecht II. byl písemně potvrzen v úřadě teprve 7. ledna 1736. Funkci pak vykonává až do sklonku svého života.

Zemřel ve Vídni a je pohřben v kostele sv. Augustina, kde posléze byla pohřbena také jeho manželka.

MajetekEditovat

Po otci zdědil panství Chyše na Karlovarsku a Chlumec v severních Čechách, s ohledem na výkon státních úřadů ale pobýval spíše ve Vídni. V roce 1728 převzal dědictví po vymřelém rodu Jeníšků z Újezda. Součástí jeníškovského odkazu byla podmínka přijetí erbu Jeníšků a jména svobodných pánů z Újezda. Dědictví po Jeníšcích z Újezda představovalo hlavně panství Březnice na Příbramsku a Hradiště jižně od Plzně. Zámek v Březnici se stal hlavním sídlem rodové linie, označované později jako březnická.

RodinaEditovat

Dne 8. září 1716 se oženil s hraběnkou Marií Františkou z Valdštejna (1698[zdroj?]1782), z jejich manželství se narodilo pět dětí. Nejstarší syn Prokop (1718–1774) se stal dědicem rodového majetku, Josef (1721–1733) zemřel v dětství, další dva synové Jan Nepomuk (1722–1775) a Vilém (1724–1744) zemřeli bez potomstva, dcera Marie Alžběta (1728–1816) se poprvé provdala za Jana Vincence Libštejnského z Kolovrat, po ovdovění se jejím druhým manželem stal nejvyšší purkrabí František Antonín Nostic-Rieneck. Dalším pokračovatelem rodu byl Prokop Krakovský z Kolovrat (1718–1774). Přímé potomstvo Viléma Albrechta Krakovského vymřelo v roce 1872 a na nástupnický rod Pálffyů z Erdödu spolu s Březnicí přešla i podmínka převzít i erb Jeníšků a titul svobodných pánů z Újezda.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - díl IV. - Západní Čechy; Praha 1985
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 70. 
  • Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998) ISBN 80-7185-057-8

Externí odkazyEditovat