František Blažek (pedagog)
František Blažek (21. prosince 1814 Velešice[1] – 23. ledna 1900 Praha[2]), byl český hudební pedagog, hudební teoretik a varhaník.
| František Blažek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 21. prosince 1814 Velešice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. ledna 1900 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | varhaník a hudební pedagog |
| Nástroje | varhany a píšťalové varhany |
| Děti | Aloisie (* 1840) Cecilie (* 1843) Karel (* 1847) Zdeňka (* 1850) Jaroslav (* 1854) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
František Blažek se narodil v malé vesničce Velešice, nedaleko Nového Bydžova v rodině krejčího Jiřího Blažka a jeho ženy Barbory Jeřábkové.[1] Zprvu absolvoval základní vzdělání a následně se odebral do Prahy, kde studoval na České technice a současně pak v letech 1833–1834 na varhanické škole, kde se školil hře na varhany u Roberta Führera. Po dvou letech studia, které absolvoval s vyznamenáním, byl ihned jmenován výpomocným učitelem a roku 1838 pak řádným profesorem nauky o harmonii na téže varhanické škole, která byla roku 1889 spojena s Pražskou konzervatoří hudby. Mezi tím se roku 1836 stal tajemníkem Jednoty ku zvelebení chrámové hudby v Čechách.
V roce 1839 se František Blažek oženil[3] s Marií Peschtovou, za necelý rok se jim narodila dcera Aloisie (* 1840),[4] která byla uznávanou operní pěvkyní. Později měl se svojí ženou ještě dalších několik[5] dětí, a to dceru Cecílii (* 1843),[6] Zdeňku (* 1850)[7] syna Karla (* 1847)[8] a Jaroslava (* 1854).[9]
Během své pedagogické činnosti dal odborné vzdělání několika generacím skladatelů, jeho žáky byli mj. František Zdeněk Skuherský, Josef Leopold Zvonař, Eduard Nápravník, Karel Bendl, Josef Nešvera, Jan Malát, Karel Stecker, Bohuslav Jeremiáš, Josef Bohuslav Foerster, Antonín Dvořák, Josef Přibík, Jindřich Hartl, Antonín Petzold, František Musil, Leoš Janáček, Jindřich Káan, Josef Klička a Josef Jiránek. František Blažek pokračoval v pedagogické činnosti na konzervatoři do června 1895, kdy byl penzionován. Zemřel v důsledku sešlosti[10] na konci ledna roku 1900 a o dva dny později byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[2]
František Blažek byl činný též jako skladatel, komponoval především písně, varhaní a chrámové skladby. Rovněž přispíval odbornými články do rozličných českých časopisů, kterými byly např. Lumír, Dalibor, Slavoj a další, čímž vytvářel a stabilizoval českou hudební terminologii. Nejvýznamnější z jeho drobnějších textů je např. „Slovo o vývinu harmonie” (Slavoj 5, 1864, č. 8–12),[11] jež byla první prací, která v češtině kompilovala z německých pramenů dějiny hudební teorie. Jeho Theoreticko-praktická nauka o harmonii, která byla napsána již v roce 1850, ale pro nedostatek nakladatelských prostředků vydaná až roku 1866, byla ve své době nejpoužívanější učebnicí.
Dílo editovat
Odborná literatura editovat
- 1866 Theoreticko-praktická nauka o harmonii
- 1878 Cvičení v harmonisování a kontrapunktování[12]
- 1879 Postupné cvičení v počíslovaném basu
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Velešicích , sign.181-4, ukn.10864, str.2. Dostupné online
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Františka Blažka farnosti při kostele Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Blažka s Aloisií Peschtovou farnosti při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Aloisie Blažkové farnosti u sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Blažek Franz (1816), které obsahují nepřesné údaje
- ↑ záznam o narození a křtu Cecílie Blažkové farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdeňky Blažkové farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Františka Blažka farnosti při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
- ↑ záznam o narození a křtu Jaroslava Blažka farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ Marasmus senilis
- ↑ [1] Městská knihovna v Praze, Slavoj č. 5, 1864
- ↑ [2] Moravská zemská knihovna v Brně, Cvičení v harmonisování a kontrapunktování, Blažek František, nakladatelství: Praha: I.L. Kober, 1878, rozsah: 137 str.
Literatura editovat
- 1879 J. Srb-Debrnov, Dalibor č.1, 1879, zvl. s. 148 [varhanická škola][1]
- 1911 J. Branberger, Konservatoř v Praze, 1911, str. č. 136, 145, 186, 241
- 1931 K. Hoffmeister, Hudební věstník 12, 1931, s. 81 [varhanická škola]
- 1989 J. Ludvová, Česká hudební teorie novější doby 1850–1900, 1989, ve: Studie ČSAV 15, 1988, s. 26, 30, 36, 37, 40, 56, 66.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Blažek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Blažek (pedagog)
- Databáze Národní knihovny ČR, Blažek, František, 1815-1900
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Blažek, Franz *1814
- Antonín Dvořák, Blažek, František (1815 - 1900)
- Český hudební slovník osob a institucí, Blažek František Archivováno 11. 11. 2022 na Wayback Machine.
- BSČZ, Biografický slovník, Blažek František
- Geocaching, Valešice, František Blažek
- Pan prof. František Blažek, Moravská zemská knihovna v Brně, Dalibor časopis pro všecky obory umění hudebního, ročník 18, Datum vydání 04.01.1896, str.8.
- Cvičení v harmonisování a kontrapunktování, Blažek František, nakladatelství: Praha: I.L. Kober, 1878, rozsah: 137 s.
